Václav Větvička o Barboře, Baruších, Barborce a barborkách

4. 12. 2022

Před mnoha lety jsem si začátkem prosince dojel do Příbrami pro skoro nové autíčko. Bylo tehdy 4. prosince, den zasvěcený svaté Barboře.

Protože mám každé autíčko pojmenované, bylo to z Příbrami Barborka a vzpomínám na ně s vděčností.

Většina našinců si ovšem začátek prosince rok co rok spojuje s barborkami s malým b. Barbora s velkým B je vlastní ženské, osobní jméno. Křestní. Je prý řeckého původu a je odvozeno od řeckého výrazu barbaros a ve významu cizinka. Ostatně barbaros a barbaři značně ovlivnili antický svět. My máme tento výraz za téměř pejorativní, ale říkejte si v podobných souvislostech raději místo barbaři cizinci. Nevím, zda to někdy nevyjde nastejno.

O svaté Barboře ustřižené, na Vánoce kvetoucí

Barborky sváteční

O Barboře v mudroslovích

Dívkám Barborkám to je jedno. Dívkami jsou od mimin po stařenky a nevyvracejte mi to. Nevěřili byste, v kolika pranostikách a mudroslovích se o takové Barboře píše! Tedy spíš začátkem prosince, v prvním zimním měsíci.

Jen si počtěte, co všechno vyčenichal a zachytil doktor Jan Munzar, klimatolog, v barborkovských předpovědích. Spíš konstatováních, než předpovědích:

Svatá Kateřina (25. listopadu) prádlo máchá, Barbora je škrobí. A obráceně: Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.

To je něco podobného, jako zelené Vánoce, bílé Velikonoce; ty ovšem v daleko delším časovém odstupu, než těch pár dní mezi Kačenkou a Baruškou.

A což takhle: Na svatou Barboru saně do dvoru. Po svaté Baruši střez nosu i uší!

Hezké jsou pranostiky věštící rozmanitou příští úrodu včetně trávy. Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude té trávy hodně. Stejně tak bude trávy dost, jsou-li na svatou Barboru meze přikryté sněhem. A navíc, je-li na svatou Barboru mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v nadcházejícím roce. A to je pro nás zahrádkáře dočista příslibná věštba. Tak teď ještě aby se Barbora opásala tím bílým fěrtuškem, aby mrzlo nebo i sněžilo.

Na barborky

Odmala jsme u nás chodili právě v tento čas (schválně neříkám přesné datum) na barborky s malým b. Jako klukovi mi bylo dočista jedno, zda barborky rozkvetou do Štědrého dne (a pak se vdám) – to dá rozum.

Stříhala je i má maminka v požehnaně vysokém věku; byl to stejný obřad jako stříhání kočiček, ještě zateplených jehněd vrby obecné, jívy. Byla v tom jakási naděje, že se dočkáme jara a tepla a vůbec všech atributů té příjemnější části roku.

Je vám ovšem jasné, že kdejaká ustřižená větévka či halúzka být barborkou nemůže. Pro tento účel je třeba vybírat především ty dřeviny, které kvetou na tzv. loňském dřevě. Tedy, jejichž květné pupeny se zakládají v létě roku, který právě končí.

Z růže si barborku neuděláte, nevykvete, protože i v přírodě kvete na letošním dřevu, na květonosných větévkách, které nejprve vyraší z přezimujícího pupenu a jejichž stonek zvolna roste, olisťuje se a je zakončen květem nebo květenstvím.

Meruňkové barborky

Barborky z meruňky, foto J. Sus

Zato ty dřeviny, které mají květní pupeny terminální, koncové, založené třeba už v červenci, ty jsou příhodné. Třešně a višně samozřejmě, ale my jsme to zkoušeli i s rododendrony, s pěnišníky, ovšem s těmi poloopadavými. Ty stálezelené sice mají zřetelně vyvinutá poupata, ale všechnu energii by jejich listy prodýchaly.

Optimální je třeba takový pěnišník dahurský, Rhododendron dahuricum. Také zlatice, forzýtie, jsou příhodné – ale to asi nosím dříví do lesa a sovy do Athén, všichni to z celoživotní zkušenosti dobře víte.

Přidám ještě jednu barborku, spíš Barborky. Tak se u nás říkalo dívkám, které se v předvečer svatobarborského svátku oblékly do bílého roucha (šatů, košil) a potichu nebo se zpěvem a říkáním roznášely dětem malé dárky. Tento dávný zvyk u nás údajně zanikl už začátkem dvacátého století – snad s výjimkou okolí Žďáru nad Sázavou, kde se prý dočkal i začátku století dvacátého prvého.

Foto M. Paclová a J. Sus

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Hezkou druhou adventní neděli, článek se mi líbil. A měla jsem to štěstí, že mě maminka p. Větvičky učila. Dá se říct, že mě naučila milovat kytičky a přírodu. Do dnes na ni ráda vzpomínám .

Pana Větvičku mám moc ráda. Jeho jméno je zárukou kvality. Podané tak krásným, vlídným způsobem, že článek musíte dočíst! Dej mu Pán Bůh ještě dlouhá léta ve zdraví, to je nejdůležitější.

Milada

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

18. 4. 2024

Dubnové sečení, výsev a dosetí trávníku

Během dubna je již nutné první sečení, sekejte hodně nízko, podpoříte tím odnožování trav. Můžete začít i s přihnojováním, ale – na jaře mají traviny obrovskou růstovou sílu, ke které jim pomáhají uložené zásobní látky. Přirozené živiny vystačí zhruba do června.

zobrazit další rady a tipy
3
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x