A je to tady, zase máme na krku prosinec. Ten by nebyl sám o sobě nejhorší, přijdou s ním přece rozmanití svatí. Někteří i štědří (Mikuláš), jiní plní slibů (Barbora, Lucie), účtující (Silvestr).
Ale hlavně jejich Šéf-junior, rok co rok zahřívaný oslíkem a volkem. Pro neznabohy i Mrázkovic dědeček a Klaus (Santa).
Horší to je se zimou a krátkými dny. Na ty jsem zvlášť citlivý, protože nemám rád umělé světlo. Jak rozsvítím, sám zhasnu. Jenže: Jděte třeba v půl páté na kutě! Jednak vás okolí div nesežere – a jednak jsem po půlnoci vyspalý a počítám. Ovečky už ne, peníze ještě nikdy (není co), a tak si přehrávám rozmanité kytky. V hlavě, ne na gramofonu či jiném-fonu.
Řada rostlin, i když už dávno nežije v přírodě, ale pod střechou, tráví s člověkem prosincové večery, si přitom stále zachovává nyktinastie – spánkové pohyby vyvolané střídáním dne a noci. Například šťavel nebo fazol sklápějí na noc listy.
Maranta neboli modlivka; foto Shutterstock
Třeba jako maranta mé dávné známé, pěstovaná ve skleněné kouli stojící na televizi. Jen se televizor pustil, marantě došlo, že je večer na krku, a sklopila listy. Dala dobrou noc stejně, jako by pejsek dal pac. Kuriózní je, že tma netma, vstávala ráno kolem páté.
Stejně tak to dělala leucéna (či bělohlav) v pražské univerzitní botanické zahradě. Odpoledne, tak kolem čtvrté, doslova upozorňovala návštěvníky, že je čas jít domů, sklopila listy a lístky a na dálku vypadala jako zvadlá, uschlá, v posledním tažení. Jednou jsem si přivstal – a nastojte, v pět ráno už nedočkavě vyhlížela s lístky a listy nataženými v jediné rovině, kdy že se za kopcem objeví sluníčko.
Spát chodí i oblíbené pokojové rostliny, tzv. čtyřlístek pro štěstí (spíš trojlístek…), šťavely Oxalis bowiei nebo O. deppei a O. purpurea.
Spánkové pohyby nejsou jediné, s nimiž se můžete i v zimě bavit. Jiné rostliny, dokonce i ze stejné čeledi jako ona leucéna, tj. citlivkovité, Mimosaceae, reagují i na dotyk a otřes.
Citlivka stydlivá (Mimosa pudica), foto Pixabay
Citlivka Mimosa pudica si dokonce za to zasloužila české jméno. Za tu citlivost. Někteří vykladači přírody dokonce tvrdí, že to je jisté přizpůsobení. Že když se k takovému porostu přiblíží hladoví a dupající sloni a žirafy, že citlivka zareaguje, hned sklopí lístky a listy a vypadá jako k nesnědku. Zvadlá, nechutná. Takovýto jev se odborně nazývá seismonastie – a patří do skupiny nastií, reakcí rostlin na vnější podněty.
Vedle tmy, dotyků a otřesů vyvolávají podobné pohyby například teplota (thermonastie) nebo světlo (fotonastie); však asi znáte, že některé rostliny rozkvétají ráno, jiné dopoledne, další po obědě a konečně řada z nich spoléhá na noční opylovače a vstává nad večerem.
Když už jsem zmínil onu citlivku, mimosu, tak vězte, že zatímco pohyb rostlin spočívá nejčastěji jen v růstu, u citlivky již věda snad v devatenáctém století zjistila, že reakci na dotyk či otřes zajištují tzv. hybné polštářky v pletivu, které mění turgor – vnitřní tlak, napětí – buněčných šťáv.
Když vám tedy počasí a tma nedovolí strkat prsty do hlíny a sedlačit po zahrádkářsku i na kapesníku půdy, tak vám doporučuju sledovat ty rostliny, které jsou ochotné sdílet s vámi zimní čas doma.
Nicméně a přesto přeju, aby po zimě bylo brzo – vždyť není třeba odpočívat celého půl roku – a abyste mohli třeba seismonastické pohyby tzv. zaječího jetele, našeho lesního šťavele kyselého (Oxalis acetosella) pozorovat venku, v blízkém lese.
Před lety – onoho 1. července 1984 měl premiéru film Tři veteráni pana režiséra Oldřicha Lipského. Scénář, inspirován páně Werichovým Fimfárem, napsal Zdeněk Svěrák.
Jako by nám nestačilo, že naši botaničtí pantatínkové si v 19. století házeli jarním podbělem a devětsilem jako horkými brambory.
Dotaz: Před lety jsem si v Itálii koupila semena v domnění, že kupuji mimózu. Z některých vyrostly nízké keříky, ty už nemám, a z jiných stromky.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
Ďakujem, skvelé, poučné čítanie z pozorovania života rastlín.