Byla jednou modrá svazenka

30. 7. 2024

Vy starší, pamětníci modrých svazáckých košil, jste se jistě nepřehlédli a tzv. neglobli nadpis v duchu O modré svazačce. Dnes je tématem svazenka – ta modře kvetoucí.

Já jsem si v této chvíli dokonce jednu vybavil: Byla to naše o rok starší spolužačka, a byla, jak se patří žensky vybavená. Protože měla namířeno na zemědělské studium, tak jsme jí říkali Agromegálie. Byl v tom skryt i odborný výraz akromegalie. Omlouvám se, že jsem začal extempore, uhnutím z tématu, div ne v duchu Zdeňka Nejedlého. Pusťme se doprostřed rzi, in medias res. Nyní je na řadě svazenka – ta kvetoucí.

A moře modré vůkol bylo

Co chvíli dostávám dotazy (nejen do Zahrádkáře, ale přímo i domů), co to tam a tam, na poli, tak modře kvete. Sám jsem nejednou nad takovým modrým lánem zůstal stát v údivu i s obdivem. Třebas když jsem připravoval rozhlasové Dobré jitro z Pavlovských vrchů, z Pálavy. Jel jsem od Brna, byl nádherný letní den, možná sem tam obláček téměř pasátový, ale jinak modro, modrojasno. Až jsem zastavil, abych se po vesničkovostřediskovsku kochal. Jako pan Hrušínský.

Svazenka dorůstá až do výšky 80 cm

Svazenka vratičolistá je ideálním zeleným hnojivem

Jen mi náhle přišlo divné, že ta modř oblohy stekla na zem, kousek od jedné z Novomlýnských nádrží. Jako by nebe jazyk vyplazilo mezi zelená pole se zrající kukuřicí. A pak mi to došlo. To nebesky modré byla svazenka vratičolistá, celý lán. Obě modře se prolínaly, kde končila jedna nebo začínala druhá, se poznat nedalo, lán byl až k obzoru a nebe jakbysmet.

Svazenka modrý jazyk má

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia), je jednoletá bylina z čeledi stružkovcovitých (Hydrophyllaceae). Asi takovou čeládku neznáte; nedivím se, rostliny z této čeledi samy o sobě u nás nerostou. Zahrádkáři možná znají rod Nemophila–hajnička, která se prosadila jako okrasná letnička. Rod Phacelia, do něhož patří svazenka, pochází ze západu Severní Ameriky a částečně i z Ameriky Jižní. Je obsáhlý, popsáno bylo víc než 150 druhů. A jedním z nich je právě svazenka vratičolistá.

V jednom květenství svazenky je obvykle 40 až 70 květů modrofialové barvy

Květy jsou uspořádány do hustých svinutých květenství (tzv. dvouvijanů), které nakvétají postupně

Neúnavně kvete

Může být až 60 cm vysoká, je tzv. drsně srstnatá na listech i na lodyze Listy má lichozpeřené, od vratičových listů skoro nerozpoznatelné. Nejzajímavější jsou nejen květy, ale květenství. Jsou to koncové vijany, které rozkvétají postupně tak, jako byste ruku sevřenou v pěst zvolna, až do konců a špiček prstů rozvíjeli. Nejstarší květy jsou tam, kde za zápěstím začíná dlaň, ty nejmladší jsou na špičkách prstů. Kvete někdy i 40 dní! Nakvétá v příhodném počasí už 6 týdnů po zasetí, a maximum kvetení (třeba celého pole) trvá až 20 dní. Po celou tu dobu je nebeský vyplazený jazyk modrý, třebaže se mezitím zatáhlo.

Včelí pastva i zelené hnojení

Já jsem svazenku znal už od časů přírodovědeckých kroužků na základní škole; v Braníku jsme ji měli na políčku jako ukázku medonosných, včelařsky důležitých plodin. Díky postupnému nakvétání to je včelí pastva k nezaplacení. Uvádí se, že z 1 hektaru svazenky lze získat 500 až 1000 kg medu! Ale kdyby jen to!

Mezi včelaři je svazenka oblíbená jako vynikající medonosná plodina

Svazenka je hojně navštěvována včelami, protože produkuje velké množství nektaru s vysokým obsahem cukru

Svazenka je královnou zelených hnojiv

Je využitelná i jako pícnina, a především se používá na tzv. zelené hnojení.

Svazenka je vhodnou protierozní plodinou

Svazenka velmi rychle zapojuje porost, čímž účinně potlačuje plevele a zabraňuje vysychání i erozi půdy

V 90. letech 20. století u nás přibylo svazenkových lánů, a já jsem si liboval, co bude medu. Možná. V té době ji především čeští zemědělci pěstovali jako výborný vývozní artikl. Pěstovali ji totiž na semeno pro Spolkovou republiku Německo. Tam v té době byla zemědělská nadprodukce, a firmy i farmáři (fuj! zemědělci, rolníci, sedláci – tolik hezkých českých výrazů máme!) dostávali dotace, pokud omezili produkci obilovin. A aby pole tzv. nezchudla nebo nezdivočela, osévali je Němci svazenkou., kterou pak zaorali. A my jsme jim k tomu dodávali osivo z našich nebesky modrých polí. Tomu shora uvedenému děvčeti, které bylo aktivní svazačkou, a chodilo výhradně v modré košili, jsem já říkal Facélie. Po svazence.

Foto Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

8. 2. 2025

Opatrně se zimním řezem choulostivých okrasných dřevin

Do konce února je dobré dokončit prosvětlovací nebo zmlazovací řez okrasných stromů, keřů, popínavých dřevin a těch, které jsme vysadili na podzim a neseřezali je. Stříháme nejprve odolné druhy, u choulostivějších, které přes zimu namrzají, s řezem počkáme.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x