Domů » Zahrada » Rady » Tipy zahrádkářů » Zahrada bez odpadu: Jak využít větve po kácení a prořezávání

Zahrada bez odpadu: Jak využít větve po kácení a prořezávání

Kopicovat znamená odstranit kmen nebo větve keře nízko nad zemí, rostlina pak obrazí z kořenů. Keře si tak zachovají habitus typický pro daný druh. Stromy, které mají schopnost regenerovat (turecká líska, jeřáb, habr, lípa, viděla jsem i ořešáky, mirabelky aj.) vytvoří malebné vícekmenné tvary.

Nutnost kácení dřevin

Než však strom definitivně pokácíme, je potřeba rozmyslet si nezbytnost a účelnost takového nevratného kroku. Jestli jeho místo opravdu nutně potřebujeme, příp. zda je opravdu tak starý a nemocný, že ohrožuje okolí. Některé staré proschlé stromy je lépe jen odleh­čit v koruně, zbyde tak obvykle malebné torzo s pamětí a svým kouzlem, a také s dutinami, ve kterých mohou žít další obyvatelé zahrady.

Jak moc řezat?

Zima a předjaří je hlavní období pro řez (průklest) většiny stromů a keřů – s vý­jimkou keřů, které na jaře kvetou. Pro sadaře je zima obdobím prosvětlovacích a tvarovacích řezů. Od února, pokud nemrzne, prořezáváme jádroviny a bobuloviny, na peckoviny bude čas později – před květem, a na ořešáky ještě později v teplejší části roku. V přírodních zahradách s ovocnými stromy starých a krajových odrůd se řez omezuje na minimum, především na výchovný řez v prvních několika letech po výsadbě. Později odstraňujeme zejména mrtvé a nemocné větve, které se kříží, rostou dovnitř koruny, anebo ty, které nám překážejí v pohybu kolem stromu.

Co s materiálem po kácení?

A co s materiálem, který nám po kácení a prořezávání zbyl? Zrovna teď máme čas se nad tímto tématem v klidu zamyslet. Kromě využití jako palivového dřeva, což může být někdy škoda, máme ještě další možnosti. Pár živých větévek si můžeme donést domů do vázy a pozorovat, jak se probouzejí a raší nové lístky (speciálně zajímavý je jírovec). A ostatní zkusit využít v zahradě.

Kmeny a silné větve

Nábytek – to je klasické použití. Špalky a lavice k sezení známe od nejrůznějších ohnišť. Ale špalky můžeme také ohraničit okraj pískoviště a vytvořit tak soustavu drobných hracích ploch. Viděla jsem i zajímavé „dlaždice“ z akátových řezů ukládané do pískového lože.

Okraje záhonů ze silného materiálu vydrží dlouhou dobu. Vhodné jsou zejména, pokud používáme k mulčování jemnější sypký materiál (třeba štěpku).

Vyfrézovat a vytvořit květináč. A ně­ kdy už příroda a čas dutinu vytvořily za nás. V tom případě lze dutý špalek dotvořit třeba i na ptačí budku.

Broukoviště – po kácení můžeme využít i celý kmen nebo silnější větev. Tu položíme na místo, kde nebude překážet, a tam necháme být: jako součást trvalkové výsadby, okraj živého plotu, lem bylinkového záhonu a těšíme se, že se časem nastěhují méně běžní živočichové. V dutinách starých trouchnivých kmenů mohou žít třeba larvy nosorožíků – tyto krásné brouky pravidelně nacházívám např. v jedné pražské rodinné zahradě s podobnými vhodnými stanovišti.

Celý kmen ponechaný na vhodném místě může sloužit jako broukoviště

Domečky pro včelky samotářky: špalek vysoký cca 25 cm, o průměru, jaký máme k dispozici (čím širší, tím lépe, nebo třeba více slabších), navrtáme do něj otvory – ideálně různého průměru, od 2 do 8 mm.

Pěstování dřevokazných hub: Použijeme buď celé špalky asi půl metru dlouhé (hodí se zejména ořešák, ale i bříza, vrba, černý bez a další listnaté stromy). Navrtáme otvory odpovídající průměru kolíčkové sadby, vtlačíme sadbu, opatrně zakápneme voskem. Umístíme na stíně­né nevysychající místo (třeba pod keře živého plotu). Vypěstovat si tak můžeme různé druhy hlív, penízovku, shiitake, lesklokorku…

Dovnitř vysokých záhonů a německých kop jako nejhrubší organický materiál, který se bude postupně rozkládat.

Kmeny lze i nechat stát – poskytnou biotop pro hmyz, dutiny pro ptáky, netopýry. Mohou být porostlé popínavkami, třeba barevnými plaménky a/nebo růžemi, nebo velkolistým podražcem…

Větve slouží jako opora pro popínavky

Slabší a rovné větve

 Jsou ideální na okraje záhonu. Vhodně silné větve si ponecháme na konstrukce typu teepee, plůtky, podpěry (ty rozvětvené). Využít je můžeme také při tvorbě rozmanitých dekorací – oblíbení andílci a skřítci potěší oko a přimějí usmát se i vážnější osoby :-). Anděl může být současně i domkem pro včelky samotářky.

Jemné pružné větve

Hodí se na rozličné výplety – okraje záhonů, kompostéry, různé plů­tky. Jen pamatujme, že jich budeme potřebovat hodně. Opravdu HODNĚ! (vždycky si myslím, když vidím tu hromadu, že jich mám dost…). Hodí se třeba pruty lísky, šeříku, pustorylu, svídy, ale i jabloně a dalších ovocných druhů.

Samozřejmě přitom platí, že čím silnější větévky, tím déle prvek v zahradě vydrží. Z tenkých pružných prutů (ideálně vrb, ale jdou použít třeba i svídy) se dají vytvořit užitečné předměty: košíky, obaly na květináč nebo krmítka pro ptáky.

Jemné nepružné větve

Tyto větve nemusíme jen spálit nebo nechat odvézt… Hromadu větví můžeme ponechat v rohu zahrady jako úkryt pro ježky, žáby a další živočichy. Můžeme z nich vytvořit plot, kdy materiál vodorovně vršíme do pásu vytyčeného svislými kůly. A také seštěpkovat nebo nadrtit.

A jak využít štěpku?

K topení, zejména silnější kousky, nějaký čas proschlé. K mulčování – je to výhodné pro zahradu i přijatelně úhledné pro pohled i konzervativnějšího pozorovatele. Štěpku využijeme také při pěstování dřevokazných hub – především hlíva (použití zrnité sadby) se může pěstovat také na štěpce listnatých dřevin. 

Štěpka využitá na záhony jako mulč

Tak si tuto práci – jako jednu z mála zimních činností na čerstvém vzduchu na vlastní zahradě – hezky užijme. A taky se můžeme hned radovat z viditelných výsledků.

Foto autorka

Související články

josta kopulace leden meruzalka podnož roubování roubování v ruce rouby zima

Které ovocné dřeviny roubovat v lednu a jak?

12. 1. 2022

V lednu můžeme začít roubovat. Obvykle jde o tzv. roubování v ruce. Rouby uložené ve sklepě či venku namočíme na několik hodin do vody, aby natáhly vodu.

číst více

časopis Zahrádkář kdouloň leden řetězová pila vápnění výsev pelet výživa půdy

Zahrádkář v lednu: Zahrada je jako nekonečná říkanka, ale i štěstí

26. 12. 2020

Byl jednou jeden král, ten u kamen pořád stál, vařil si jáhly v mlíku, káplo mu z nosu do rendlíku, a tak musel začít znova – a my s ním. Byl jednou jeden…

číst více

dřevní houby hlíva houby lesklokorka penízovka substrát václavky

Pařezy stromů lze na zahradě využít pro pěstování hub

18. 3. 2020

Některé z dřevokazných hub vynikají chuťovými vlastnostmi nebo léčivými účinky a také se dají pěstovat.  Pokud jsou takto využívány, získávají i pěstitelský  přívlastek: dřevní houby.

číst více

ochrana před mrazem ochrana před sluncem únor zimní zálivka

Chráníme stálezelené keře, trvalky, dvouletky i vřesoviště

7. 2. 2020

Stálezelené keře a trvalky chráníme v předjaří za silných mrazů před intenzivními slunečními paprsky. Z promrzlé půdy nemohou dostatečně přijímat vodu.

číst více