Uvažujete o výsadbě rostlin do nádoby, které zútulní nějaký více méně veřejný prostor? Například předzahrádku bytového domu, vstup do obchodu nebo pietní místo?
S takovým záměrem bychom měli volit druhy, které dobře odolávají suchu, zimě, slunci, popřípadě i náhlému přívalu vody.
Do této skupiny patří nízké druhy a odrůdy stálezelených brslenů, netřesky a trávy. Atraktivní a na objemu málo přibývající jsou různé druhy kostřav, zejména kostřava ovčí, medvědí, sivá. Těm stačí každé jaro seříznout trs skoro až k zemi. Po takovém zákroku rychle obrostou a celé léto zdobí místo úzkými listy různé barvy a také trochu svými květenstvími.
Brsleny také nepotřebují větší péči, než je ostříhání na jaře, občasnou prohlídku, odstranění osychajících listů. Drobné keříky též nemají sklon k rychlé okupaci nádoby
Netřesky se dobře množí dělením, liší se velikostí i barvou. Pokud je jich někde moc, vůbec není problém je zkorigovat, nadbytečné prostě vyrýpneme, ostatní rozsadíme.
Jako ideální se jeví zakoupení rašelinového substrátu a jeho okamžité použití. Je to solidní volba tam, kde máme možnost pravidelně a včas zalévat, aby se suchá rašelina nezačala smrskávat do tvaru kostky či jiné nádoby, která velmi špatně přijímá vodu. Přeschlá rašelina se při zalévání chová skoro jako kdyby byla mastná. Voda po ní stéká, minimálně se zasakuje.
Luštěnice trnitá (Tarenaya spinosa) s petuniemi a afrikány v betonové nádobě
Hnojení řešíme hnojivy s delší dobou působení, použít můžeme tablety, alespoň s půlročním účinkem.
Keramické, betonové a plastové nádoby by měly mít ve dně díru, aby se v nich nehromadila voda, a také vhodnou podmisku. I přesušený substrát se díky podmisce může postupně vodou nasytit.
Spodní část samozavlažovací nádoby – rezervoár vody – by měl mít přiměřený objem. Čím méněkrát zálivku doplníme, tím větší by měl být zásobník.
Volba tvaru, velikosti a barvy nádoby je na nás. Měli bychom počítat s tím, že světlá nádoba se nepřehřívá tolik jako tmavá. Stejně tak jsou k přehřátí odolnější větší nádoby a nádoby se samozavlažováním.
Jiným způsobem ochrany před horkem je vysadit takové rostliny, které rychle pokryjí celý povrch nádoby.
Tmavá rašelina přitahuje sluneční paprsky, zahřívá se. Je vhodné takový povrch přikrýt třeba světlým kačírkem nebo barvenou či přírodní borkou nebo hoblinami. Keramzit se k tomu účelu také hodí, protože špatně přenáší teplo.
Silnostěnné nádoby nebo plastové nádoby mohou zůstat venku trvale, tenkostěnné by měly být chráněny před zimními srážkami. Promáčený substrát zvětšuje objem, tenká stěna může prasknout.
Vlastně i silnostěnné nádoby je dobré v době velkých srážek chránit, zejména v případě, že je substrát na dně nádoby zmrzlý. Mráz a led by mohly poškodit kořeny rostlin.
Letničky v kameninovém korytě
Na sezonní výsadby můžeme použít kombinace různě vysokých nebo barevných letniček. I u nich spíše vybíráme takové druhy, které snášejí slunce a přísušek. Bývá obvyklé, že nádoby s květinami na taková místa stavíme.
Foto autor
Zvykli jsme si, že všechny plochy v zahradě jsou něčím zakryty. Ten úkol svěřujeme také trávníku, ale občas nepochodíme. Co s tím?
Na zahradě nejvíc ohrožují okurky mšice, klopušky a plíseň okurková. Ve skleníku mšice, třásněnky, molice, svilušky, plíseň okurková, vadnutí okurek.
I když máme štěstí a vody dostatek, měli bychom s ní umět šetřit. Pokud zaléváme úsporně, získáme výhodu snadného pletí; plevel bude živořit.
Následující příběh se odehrál před lety. Nová zahrada vzešla ze souladu zkušeného zahradníka se zákazníkem, který potřeboval poradit.
Ovoce z vlastní zahrady si právem ceníme. Začínáme-li zahrádkařit, věnujme své úsilí osvědčeným druhům. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
