Odrůdy zeleniny vybírejte jako lahve vína; aby chutnaly a nezbyly

2. 12. 2019

Zelenina, jako je naťová petržel, pažitka či kopr, bývají k mání v řadě odrůd. To nám dává šanci vybrat si rostlinu na míru svého očekávání.

Rozdílné vlastnosti jsou výhodou

Použití odrůd téže zeleniny se může výrazně lišit. Naťová petržel s plochým listem je lepší jako zelená bylinka, kadeřavá jako ozdoba, odrůdy kopru se liší například rychlostí růstu nebo nárůstem hmoty listů ke sklizni, ale i dobou, která uplyne mezi výsevem a vykvétáním rostliny.

Zahradníci, kteří se pěstováním zeleniny živí, berou existenci odrůd jako nezbytný základ pro úspěšnou sklizeň, znalí zahrádkáři též.

Přesto vznikají v praxi situace které nesvědčí o tom, že všem je všechno jasné.

Tak například se prodejce zeptáte: „Prosím vás, jaké máte odrůdy kedluben?“ A dozvíte se: „Mám tady jednu modrou a jednu bílou (zelenou) kedlubnu.“
Jestli mají nějaká jména, nebo jsou-li obě rané, nebo je některá pozdnější či pozdní, už se nedozvíte… Místo informace přijde otázka: „Proč to chcete vědět?“
Odpovídám:  „Víte, jestli se mi neosvědčí, už bych jí příště nechtěl, no a jestli ano, věděl bych, co si mám příští rok koupit.“

 

Situace může mít i obrácený sled otázek a odpovědí: „Chtěl bych nějaký salát“. Školený prodavač se zeptá: „ A jakou odrůdu byste chtěl?“ Odpověď: „Nějaký dobrý“. Prodavač na svém místě se nedá odradit a ptá se dál: „Chcete salát hlávkový pro sklizeň hodně časně na jaře, nebo až v létě? Nebo takový abyste z něj mohl sklízet jednotlivé listy? Máte rád salát zelený, zelenožlutý, s červeným okrajem, nebo téměř celý červený…?“
V tuto chvíli se buď rozpřede debata na dané téma, nebo zákazník řekne: „Prostě mi dejte nějaký dobrý hlávkový salát a nezdržujte mě!“

Hrách: vpředu keříkový Kudrnáč vzadu Alderman

Porost hrachu vpředu keříkový Kudrnáč vzadu Alderman

Odrůdy hrachu dřeňového: vlevo Kudrnáč, vpravo Alderman

Dvě odrůdy hrachu dřeňového. Vlevo Kudrnáč, vpravo Alderman. Liší se nejen raností, velikostí lusku, ale i typem růstu.

Vybírejte s jasným cílem

Připomeňme si to základní: Odrůdy se od sebe liší raností sklizně, jejím objemem, nejvhodnějším způsobem zpracování (za čerstva, mražením, nakládáním, sušením apod.), skladovatelností, odolností k nepříznivým přírodním podmínkám, chorobám, škůdcům.

Liší se i barvou konzumní části (barevné lusky, listy, hlávky, hlízy, kořeny, květenství), popřípadě i nutriční hodnotou.

Když vysadíme velké množství salátu Král máje a nestačíme ho včas sklidit, vykvete. Když ho vysadíme jen trochu a přidáme k němu některou z odrůd sice pozdnějších, ale méně citlivých k vykvétání, budeme kvalitní salát sklízet třeba celé léto.

Pokud se včas seznámíme s nabídkou odrůd, můžeme mít na zahradě pór i růžičkovou kapustu od druhé poloviny léta až do příštího dubna.

Vysadíme-li pór Starozagorski kamuš, budeme sklízet už od léta pěkné rostliny, ale s prvním větším mrazem tato odrůda zmrzne.

Stejně tak dopadneme, když si na zimu necháme na záhoně některou z výkonných polopozdních F1 růžičkových kapust, které přišly z Nizozemska. První větší mráz znehodnotí chuť růžiček.

  • Budeme-li sterilovat papriky, které nepatří do skupiny kapií, nebude to po ročním uskladnění právě ono. Neudrží si pevnost, strukturu, jaká je typická pro kapie. Běžné odrůdy nejsou určené k delšímu uložení v láku. Aby pěstitelé mohli kapie pěstovat a sterilovat v relativně horších pěstebních oblastech, šlechtitelé vytvářejí ranější odrůdy paprik typu kapie, která nepotřebuje tolik tepla jako odrůdy bulharské, maďarské.
Patizony

Patizony – žlutý hybrid Sunny Delight F1 a bílá odrůda Delikates

Co je klasická odrůda a co hybrid s označením F?

Klasická odrůda vznikla křížením a poté opakovaným výběrem z potomstva a dalších výsevů, ve kterých jsou si rostliny (po ustálení všech důležitých vlastností a znaků) podobné jako vejce vejci (= mají stejnou genetickou výbavu). Zachováme-li dostatečnou vzdálenost od květů jiné odrůdy, jejichž pyl by přinesl vítr nebo hmyz na květy naší odrůdy, můžeme z takové odrůdy získat i doma osivo, ze kterého vyrostou například stejná rajčátka, jaká vyrostla z osiva v koupeném sáčku.

Hybridní osivo vzniká zkřížením rodičovských rostlin, které se od sebe liší. Člověk různou kombinací sprášení odlišných rostlin přišel na to, že některé dvojice rodičů jsou schopny dát svým potomkům takové vlastnosti, že jsou ve sledovaných znacích lepší než oni sami. Nemusí to být jen výnos, ale například i odolnost k chorobám, suchu, lepší chuťové vlastnosti, skladovatelnost, vhodnost k určité formě zpracování

Ale protože rodiče F1 hybridu (na rozdíl od rodičů, kteří tvoří základ odrůdy), měli odlišné vlastnosti, není už potomstvo F1 hybridů jednotné, blíží se více či méně jednomu z rodičů, ale ztrácí úžasné vlastnosti svého F1 rodiče. Tento ústup ze slávy nemusí být znát nejmarkantněji na výnosu. Třeba víc utrpí ranost sklizně, chuť, odolnost k chorobám nebo plastičnost odrůdy v horších podmínkách. Mnohdy však bývá vysoká výkonnost hybridů podmíněná špičkovou péčí v těch nejlepších oblastech…

Foto autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

15. 12. 2019

Studené pařeniště v prosinci: Zeminu vyměníme za suché listí

Koncem roku vybereme z pařeniště zeminu, kterou jsme používali během sezony pro pěstování rostlin. V zahradě ji můžeme použít k různým účelům. Část zeminy z lože pařeniště necháme promrznout.

zobrazit další rady a tipy