
Broskvoň potřebuje vysadit na jaře a hnojit kompostem
16. 4. 2021Za organické hnojení kvalitním kompostem se broskvoně odmění pěknou úrodou. Naopak bez jistého a pravidelného přísunu živin stromky strádají.
Zahrádkáři z Horní Bělé na Plzeňsku před časem hledali postupy vhodné pro pěstování ovoce ve svém kraji. Ověřili také, kdy řezat broskvoně.
V drsných klimatických podmínkách Hornobělska, kopcovité oblasti severně od Plzně, v nadmořské výšce 500–550 metrů jsme brzy přišli na to, že z doporučovaných termínů řezu nevyhovuje našim broskvoním ani ten jarní po vyrašení, ani ten srpnový. Řezat broskvoně v té době přineslo víc škody než užitku.
Květy broskvoní může poškodit noční mráz nebo houbová choroba. Při řezu po odkvětu lze zohlednit jak stav výhonů, tak odhad úrody. Foto Shutterstock.
Naše zjištění má v chladnějším podnebí zřejmé důvody: Na jaře bychom se tím zbavovali možné úrody dřív, než pomine riziko jarních mrazů. A prokazatelně bychom řezem zvyšovali výskyt klejotoku.
Na srpnový řez reagovaly broskvoně v Horní Bělé úplně opačně než v teplejších oblastech.
Nevhodnost řezu v srpnu měla úzkou souvislost s průměrnou roční teplotou, která v našich vyšších polohách nedosáhne ještě zdaleka těch hodnot, jakých je potřeba k ukončování vegetace.
Místo, aby tento řez pomáhal k lepšímu vyzrání dřeva, pupeny se v létě znovu probouzely, prorůstaly a rašily, což zákonitě vedlo ke zkáze v zimním období.
Z našeho pohledu neobstojí ani určitý kompromis — řezat broskvoně v období květu. Tím snad jen snížíme nebezpečí klejotoku, ale i nadále riskujeme, že se v případě špatného opylení zbavíme předem úrody.
Pěstitelské poznatky z drsnějšího podnebí naší oblastí nám pomohly vyřešit i dilema s rozporuplným odstraňováním větví v květu. Kvetoucí broskev je nádherná nejen pro potěchu našeho oka, ale svou krásou láká především včely, což se po řezu už říci nedá.
Prostě počkáme týden až deset dní a řezat broskvoně začínáme až po jejich odkvětu. V té době už má tento zásah v našich podmínkách logiku. Tvoří se malé plůdky, jsou velmi dobře viditelné, takže násadu řezem optimálně redukujeme. Pokud se stalo, že květy promrzly, vyhledáváme a šetříme plůdky, které se vyvinuly.
Další nesporná výhoda je v tom, že při výskytu kadeřavosti právě v této fenofázi odstřihneme převážnou část infikovaných listů a letorostů. Rány se rychle hojí, protože už je teplo a vegetace v plném rozběhu.
V Horní Bělé platí všeobecná zásada řezat jádroviny do doby květu a peckoviny po odkvětu. Svého času jsme si i toto ověřili a s úspěchem to tak praktikujeme.
Ihned po výsadbě broskvoní, které vysazujeme výhradně na jaře při rašení, provedeme velmi radikální řez: Letorosty zkrátíme na 1–3 očka a jejich počet upravíme zhruba na čtyři základy budoucích větví.
Ve druhém roce odřežeme všechny namrzlé konce výhonů a definitivně upravíme konečný tvar.
Ve třetím roce tak máme zapěstovaný silný stromek s dostatečným obrostem a květnou násadou. Řez kosterních větví už provedeme poněkud volněji a odkvetlý obrost řežeme za 2.–4. plůdkem, pokud možno na listový pupen. Přebytečné a slabé výhony zkracujeme na čípky o dvou pupenech, aby se vytvořily nové výhony potřebné v příštím roce.
V dalších letech udržujeme pravidelným řezem vzdušný a dobře osvětlený tvar a detailním řezem udržujeme rovnováhu mezi růstem a plodností.
V zásadě je velmi důležité si uvědomit, že broskvoň plodí pouze na dřevě, které narostlo v předcházejícím roce. Jinými slovy řečeno: Ta větévka nebo správněji její úsek, který už jednou plodil, podruhé už nepokvete a nedá ani úrodu. Ovoce poskytne pouze její nový prodlužující výhon.
Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že za několik málo roků by neřezaný strom plodil už jen na obvodu koruny, rychle by stárl a brzy hynul. Naštěstí má broskvoň při správné celkové pěstitelské technologii poměrně dobrou schopnost se sama zmlazovat.
Vedle už zmiňovaného nového dřeva – narostlého z rezervních čípků – a plodných výhonů – zakrácených na listový pupen – vyrůstají často nové letorosty z podpaží krácených letorostů.
Správně řezaná broskev, která neprošla mrazovými pohromami, by měla mít téměř po celou dobu života svěží obrost i ve spodních partiích korun. Po řezu sice spíše vypadá jako ostřihaná na ježka, ale i zde platí pravidlo, že účel světí prostředky.
Jaromír Fischer
Foto Tomáš Jan, Shutterstock
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.