Broskvoň potřebuje vysadit na jaře a hnojit kompostem
16. 4. 2021Za organické hnojení kvalitním kompostem se broskvoně odmění pěknou úrodou. Naopak bez jistého a pravidelného přísunu živin stromky strádají.
Zahrádkáři z Horní Bělé na Plzeňsku před časem hledali postupy vhodné pro pěstování ovoce ve svém kraji. Ověřili také, kdy řezat broskvoně.
V drsných klimatických podmínkách Hornobělska, kopcovité oblasti severně od Plzně, v nadmořské výšce 500–550 metrů jsme brzy přišli na to, že z doporučovaných termínů řezu nevyhovuje našim broskvoním ani ten jarní po vyrašení, ani ten srpnový. Řezat broskvoně v té době přineslo víc škody než užitku.
Naše zjištění má v chladnějším podnebí zřejmé důvody: Na jaře bychom se tím zbavovali možné úrody dřív, než pomine riziko jarních mrazů. A prokazatelně bychom řezem zvyšovali výskyt klejotoku.
Na srpnový řez reagovaly broskvoně v Horní Bělé úplně opačně než v teplejších oblastech.
Nevhodnost řezu v srpnu měla úzkou souvislost s průměrnou roční teplotou, která v našich vyšších polohách nedosáhne ještě zdaleka těch hodnot, jakých je potřeba k ukončování vegetace.
Místo, aby tento řez pomáhal k lepšímu vyzrání dřeva, pupeny se v létě znovu probouzely, prorůstaly a rašily, což zákonitě vedlo ke zkáze v zimním období.
Z našeho pohledu neobstojí ani určitý kompromis — řezat broskvoně v období květu. Tím snad jen snížíme nebezpečí klejotoku, ale i nadále riskujeme, že se v případě špatného opylení zbavíme předem úrody.
Pěstitelské poznatky z drsnějšího podnebí naší oblastí nám pomohly vyřešit i dilema s rozporuplným odstraňováním větví v květu. Kvetoucí broskev je nádherná nejen pro potěchu našeho oka, ale svou krásou láká především včely, což se po řezu už říci nedá.
Prostě počkáme týden až deset dní a řezat broskvoně začínáme až po jejich odkvětu. V té době už má tento zásah v našich podmínkách logiku. Tvoří se malé plůdky, jsou velmi dobře viditelné, takže násadu řezem optimálně redukujeme. Pokud se stalo, že květy promrzly, vyhledáváme a šetříme plůdky, které se vyvinuly.
Další nesporná výhoda je v tom, že při výskytu kadeřavosti právě v této fenofázi odstřihneme převážnou část infikovaných listů a letorostů. Rány se rychle hojí, protože už je teplo a vegetace v plném rozběhu.
V Horní Bělé platí všeobecná zásada řezat jádroviny do doby květu a peckoviny po odkvětu. Svého času jsme si i toto ověřili a s úspěchem to tak praktikujeme.
Ihned po výsadbě broskvoní, které vysazujeme výhradně na jaře při rašení, provedeme velmi radikální řez: Letorosty zkrátíme na 1–3 očka a jejich počet upravíme zhruba na čtyři základy budoucích větví.
Ve druhém roce odřežeme všechny namrzlé konce výhonů a definitivně upravíme konečný tvar.
Ve třetím roce tak máme zapěstovaný silný stromek s dostatečným obrostem a květnou násadou. Řez kosterních větví už provedeme poněkud volněji a odkvetlý obrost řežeme za 2.–4. plůdkem, pokud možno na listový pupen. Přebytečné a slabé výhony zkracujeme na čípky o dvou pupenech, aby se vytvořily nové výhony potřebné v příštím roce.
V dalších letech udržujeme pravidelným řezem vzdušný a dobře osvětlený tvar a detailním řezem udržujeme rovnováhu mezi růstem a plodností.
V zásadě je velmi důležité si uvědomit, že broskvoň plodí pouze na dřevě, které narostlo v předcházejícím roce. Jinými slovy řečeno: Ta větévka nebo správněji její úsek, který už jednou plodil, podruhé už nepokvete a nedá ani úrodu. Ovoce poskytne pouze její nový prodlužující výhon.
Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že za několik málo roků by neřezaný strom plodil už jen na obvodu koruny, rychle by stárl a brzy hynul. Naštěstí má broskvoň při správné celkové pěstitelské technologii poměrně dobrou schopnost se sama zmlazovat.
Vedle už zmiňovaného nového dřeva – narostlého z rezervních čípků – a plodných výhonů – zakrácených na listový pupen – vyrůstají často nové letorosty z podpaží krácených letorostů.
Správně řezaná broskev, která neprošla mrazovými pohromami, by měla mít téměř po celou dobu života svěží obrost i ve spodních partiích korun. Po řezu sice spíše vypadá jako ostřihaná na ježka, ale i zde platí pravidlo, že účel světí prostředky.
Jaromír Fischer
Foto Tomáš Jan, Shutterstock
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.