Domů » Zahrada » Rady » Tipy zahrádkářů » Kdy řezat broskvoně v chladnější oblasti, jak a proč

Kdy řezat broskvoně v chladnější oblasti, jak a proč

V drsných klimatických podmínkách Hornobělska, kopcovité oblasti severně od Plzně, v nadmořské výšce 500–550 metrů jsme brzy přišli na to, že z doporučovaných termínů řezu nevyhovuje našim broskvoním ani ten jarní po vyrašení, ani ten srpnový. Řezat broskvoně v té době přineslo víc škody než užitku.

Květy broskvoní může poškodit noční mráz nebo houbová choroba. Při řezu po odkvětu lze zohlednit jak stav výhonů, tak odhad úrody. Foto Shutterstock.

Naše zjištění má v chladnějším podnebí zřejmé důvody: Na jaře bychom se tím zbavovali možné úrody dřív, než pomine riziko jarních mrazů. A prokazatelně bychom řezem zvyšovali výskyt klejotoku.

Na srpnový řez reagovaly broskvoně v Horní Bělé úplně opačně než v teplejších oblastech.

Nevhodnost řezu v srpnu měla úzkou souvislost s průměrnou roční teplotou, která v našich vyšších polohách nedosáhne ještě zdaleka těch hodnot, jakých je potřeba k ukončování vegetace.

Místo, aby tento řez pomáhal k lepšímu vyzrání dřeva, pupeny se v létě znovu probouzely, prorůstaly a rašily, což zákonitě vedlo ke zkáze v zimním období.

Neosvědčilo se ani řezat broskvoně v květu

Z našeho pohledu neobstojí ani určitý kompromis — řezat broskvoně v období květu. Tím snad jen snížíme nebezpečí klejotoku, ale i nadále riskujeme, že se v případě špatného opylení zbavíme předem úrody.

Pěstitelské poznatky z drsnějšího podnebí naší oblastí nám pomohly vyřešit i dilema s rozporuplným odstraňováním větví v květu. Kvetoucí broskev je nádherná nejen pro potěchu našeho oka, ale svou krásou láká především včely, což se po řezu už říci nedá.

Pohled na kvetoucí broskvoně bývá zážitkem; foto Shutterstock

Prostě počkáme týden až deset dní a řezat broskvoně začínáme až po jejich odkvětu. V té době už má tento zásah v našich podmínkách logiku. Tvoří se malé plůdky, jsou velmi dobře viditelné, takže násadu řezem optimálně redukujeme. Pokud se stalo, že květy promrzly, vyhledáváme a šetříme plůdky, které se vyvinuly.

Další nesporná výhoda je v tom, že při výskytu kadeřavosti právě v této fenofázi odstřihneme převážnou část infikovaných listů a letorostů. Rány se rychle hojí, protože už je teplo a vegetace v plném rozběhu.

Která pravidla řezu platí také v Horní Bělé

V Horní Bělé platí všeobecná zásada řezat jádroviny do doby květu a peckoviny po odkvětu. Svého času jsme si i toto ověřili a s úspěchem to tak praktikujeme.

Ihned po výsadbě broskvoní, které vysazujeme výhradně na jaře při rašení, provedeme velmi radikální řez: Letorosty zkrátíme na 1–3 očka a jejich počet upravíme zhruba na čtyři základy budoucích větví.

Korunka nově vysazené broskvoně po řezu; foto Tomáš Jan

Ve druhém roce odřežeme všechny namrzlé konce výhonů a definitivně upravíme konečný tvar.

Ve třetím roce tak máme zapěstovaný silný stromek s dostatečným obrostem a květnou násadou. Řez kosterních větví už provedeme poněkud volněji a odkvetlý obrost řežeme za 2.–4. plůdkem, pokud možno na listový pupen. Přebytečné a slabé výhony zkracujeme na čípky o dvou pupenech, aby se vytvořily nové výhony potřebné v příštím roce.

V dalších letech udržujeme pravidelným řezem vzdušný a dobře osvětlený tvar a detailním řezem udržujeme rovnováhu mezi růstem a plodností.

Broskve jen na  nové části výhonu

V zásadě je velmi důležité si uvědomit, že broskvoň plodí pouze na dřevě, které narostlo v předcházejícím roce. Jinými slovy řečeno: Ta větévka nebo správněji její úsek, který už jednou plodil, podruhé už nepokvete a nedá ani úrodu. Ovoce poskytne pouze její nový prodlužující výhon.

Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že za několik málo roků by neřezaný strom plodil už jen na obvodu koruny, rychle by stárl a brzy hynul. Naštěstí má broskvoň při správné celkové pěstitelské technologii poměrně dobrou schopnost se sama zmlazovat.

Vedle už zmiňovaného nového dřeva – narostlého z rezervních čípků – a plodných výhonů – zakrácených na listový pupen – vyrůstají často nové letorosty z podpaží krácených letorostů.

Ani ve spodní části koruny by broskvoň neměla ztrácet obrost; foto Tomáš Jan

Správně řezaná broskev, která neprošla mrazovými pohromami, by měla mít téměř po celou dobu života svěží obrost i ve spodních partiích korun. Po řezu sice spíše vypadá jako ostřihaná na ježka, ale i zde platí pravidlo, že účel světí prostředky.

Jaromír Fischer

Foto Tomáš Jan, Shutterstock

Související články

chlévská mrva jarní kompost probírka plodů rady z Horní Bělé řez broskvoní výsadba stromků výživa půdy

Broskvoň potřebuje vysadit na jaře a hnojit kompostem

16. 4. 2021

Za organické hnojení kvalitním kompostem se broskvoně odmění pěknou úrodou. Naopak bez jistého a pravidelného přísunu živin stromky strádají. 

číst více

broskve broskvoně hybrid kadeřavost odolnost k mrazu odrůdy probírka plodů rady z Horní Bělé

Zkušenost z Horní Bělé: odrůdy broskvoní pro chladnější kraj

14. 4. 2021

Broskve patří k nejatraktivnějšímu ovoci, které se v Česku dá úspěšně pěstovat. Zahrádkáři v Horní Bělé na Plzeňsku je sklízejí desítky let navzdory drsnějším klimatickým podmínkám svého kraje.

číst více

kadeřavost révy padlí révy plíseň šedá plstnatost révy rady z Horní Bělé sazenice révy stolní odrůdy révy vinné výsadba révy

Rady z Horní Bělé: Jak úspěšně pěstovat vinnou révu v kopcích

20. 11. 2020

Vinohradnické oblasti v Čechách s nadmořskou výškou do 300 m jsou považovány za severní okrajovou hranici pěstování révy. Přesto lze révu pěstovat i výš.

číst více

chuť jablka jablka jabloně odrůdy odrůdy jabloní rady z Horní Bělé

Odkud pocházejí nejlepší odrůdy jablek Hornobělské pětadvacítky?

14. 10. 2020

Pro velký zájem o poznatky a hodnocení zahrádkářů z Horní Bělé na Plzeňsku, kteří dlouhodobě zkoušejí odrůdy jabloní, nabízíme podrobnosti k výběru těch nejlepších.

číst více