I když máme štěstí a vody dostatek, měli bychom s ní umět šetřit. Pokud zaléváme úsporně, získáme výhodu snadného pletí; plevel bude živořit.
Zalévám konví bez kropicí hlavice. Řekněme, že pro větší přesnost jsem si pořídil menší, plastovou konev. Lépe se s ní manipuluje mezi rostlinami, lépe se s ní míří. Ale i tak se mnoho vody spíše vypaří, než aby setrvala v zóně kořínků a kořenů zeleniny.
Petky se osvědčily k závlaze zeleniny i ovoce
Hledal jsem způsob, jak dostat vodu ne na povrch země, ale pod něj. Stačí se rozhlédnout a vidíte, že lidová tvořivost je prakticky neomezená.
V zahradách, kde se využívá k zalévání opravdu čistá voda, je možné využít kapkovou závlahu. Nebo postavit soupravu kapkovačů, před které dáme filtr, aby se trysky nezanášely. Jenže voda kape na povrch, částečně se vsakuje, částečně odpařuje.
Vodu pod zem je možné dodat prostřednictvím porézních zavlažovacích hadic. U nich platí, že jsou určeny k použití při nízkém tlaku, pustíte-li do nich vodu bez redukce, začnou praskat. Dá se využít i voda z vodních toků a nádrží. Hadice mohou zůstat na povrchu, ale můžeme je uložit i do rýhy a zahrnout.
Petkám stačí seříznout vršek (vlastně původně spodek), do víčka udělat otvor cca 5 mm v průměru a zakopat petky u jednotlivých rostlin.
Petky zavlažují kořeny rajčat, plevel nevyživují. Vodu doplňuji konví.
Obdobně jako rajčata na snímku zaléváme papriky, květáky, zelí, saláty, rostliny dýní, melounů, okurek. Voda se dostává přímo ke kořenům, nevypařuje se z povrchu, v záhonech tolik neklíčí plevele.
Druhou variantou, kterou jsem zkoušel, bylo využití bodců nasazovaných na petky. Dobré řešení, jen se občas ucpávaly otvory v bodci. Výhodou byla mobilita závlahy. Když dostaly vodu kedlubny na jednom záhoně, stačilo petky s bodcem vytáhnout a zabodnout na záhon vedlejší, k paprikám, rajčatům.
Vyzkoušel jsem i zahrádkářský tip, jak dát trochu vody ovocným stromkům na slabě rostoucích podnožích: Nařezal jsem plastové trubky, udělal jsem do nich vrtákem několik řad otvorů (nejmělčí tak, aby byly po zatlučení trubek cca 10 – 15 cm pod povrchem. Pak jsem hledal způsob jak na vršek trubky umístit petku.
Udělat na ní nějaké šroubení by také šlo, ale využil jsem opět bodce, které jsem pořizoval k zalévání zelenin. Do trubky píchnu petku s bodcem a mohu zalévat nebo hnojit ke kořenům. Povrch je v době mezi dešti suchý. Říkám si, že když takto dám kořenům vodu, zakoření hlouběji než při zálivce kapkovkou závlahou na povrchu, hadicí nebo konví do mísy u kmínku.
Petky jsou různého objemu, postupně se snažím vyměnit všechny tak, abych měl všechny o objemu 2,5 l. Na jedno naplnění dodám ke kořenům to, co by nakapalo z kapkové závlahy za jednu až dvě hodiny.
Petky mají jen částečně odříznuté dno, aby do petky nepadalo listí nebo hmyz, pokud prší, stáhnu je a plastové trubky zavíčkuji korkovými zátkami.
Foto autor
Rozhodnutí pěstovat rajčata pro rodinnou spotřebu podporuje i sortiment odrůd, které dobře plodí v nádobách na terasách a balkonech.
Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.
Kdybychom si mohli u zlaté rybky přát něco zahrádkářského, pak by to vedle zákazu růstu plevelů byla nejspíš možnost ovlivnit pravidelnost a vydatnost srážek. Abychom vždy měli čím zalévat.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
Jako vylepšení u těch petek doporučuji to dno neodříznout zcela, nechat tak centimetr. Dno půjde vyklopit až budete doplňovat do lahví hodu konví, nebo hadicí. Listí tam nenapadá.
takže jestli to dobře chápu, tak ta petka je naplněna vodou a půda si bere, kolik chce?
Je to výborný nápad,jak jsem na to koukal,tak bych to zdokonalil použít místo pet lahve použité 5 l kanystry od destilky a vyřešit redukci na hadici stočenou do spirály pod zem provrtanou 1-2 mm dirkami.nebo rovně podél sazenic,kdyby bylo k dispozici více kanystrů
Petkovy system pouzivame takovych 30 let, mozna i dele. Je fakt, ze opakovani je matka moudrosti, tak nejaky ty stary finty opraste a zverejnete je, detem by se mohly hodit, kdyby se rozhodly nejakou tu bio zeleninu vypestovat vlastnimi silami.
třeba od octa
Dobry den toto zalivani použivam již nekolik let hlavně ve skleniku u rajčat,neroste mi plevel.Jedna rada nejlepši jsou 2 litrove petky maji delši hrdlo a lepe drži v zemi.
Letos používám také petky, sucho je neúnosné.
Lahve nechávám celé i s víčkem. Pouze jsem do dna vyvrtala dírky 1mm (5) a asi 8 až 12 cm od dna po obvodu také 5 dírek stejného průměru. Lahve jsem zakopala do záhonu tak aby vyčnivalo zúžení k hrdlu s víčkem. Třílitrovou konví a pomocí nálevky naliji vodu po hrdlo a zavřu víčkem. Je to sice pracné, ale voda blízko kořenů se nemá šanci odpařit bez užitku a jahodník už vypadá lépe.
Pane Dvořáku, mockrát děkuji za Vaše články, jsem začínající zahradnice a jakakoliv rada je dobrá. 🙂
O PET lahvích jsem slyšela a právě přemýšlím, zda si kupovat bodce nebo jednoduše tam zakopat PETku přímo. Asi udělám kombinaci, podle místa na zahonu. 🙂
Zajimala by me ještě zkušenost se zakopanymi hlinenymi nadobami – jak starých květináčů, tak nádob olla.
Problém je, že petka na slunci začne pouštět malé částečky, které nejsou zdravé. I proto se nedoporučuje nechávat v autech na sluníčku pití pro případ žízně…
Ale ony jsou na místě mnohdy jen když mají sloužit. Jinak je vytáhnu z trubky, tu zašpuntuju a je to. I ty s bodci jsou na místě zálivky jen chvíli. Jinak je to určitě složitější, jinak musíte brát vodu, která se v lahvi zdrží pár minut než se zasákne, jinak vodu, která se v láhvi ohřívá na dosti vysokou teplotu, jinak můžete brát i teploty v autě a venku, v putujícím stínu, oslunění plastu v trávníku a někde na palubce. Navíc ani všechny plasty používané na lahve nemají tyto negativní vlastnosti, dost záleží i na firmě, která nápoj balí. A pak si musíte uvědomit, že voda, kterou pije člověk a voda, která se zemí dostává ke kořenům není stejně definovatelná. Nevím jestli existuje nějaká studie, jestli a jak nebo že kořeny stromů přijímají mikroplasty spolu s vodou. Pomozte si jinak, používejte keramiku – ta nejspíše po vymáčení obecně jedovatých látek, které vznikají při jejím vypalování – vám nebude tolik vadit.