Až jaro vstoupí do zahrady, nechte jarní omyly dál spát

27. 2. 2021

Nabízíme informace, kterými si můžete zpříjemnit čekání na jaro, a současně si ho pak užít ještě víc. Následují souvislosti však nejspíš znáte a podle toho si v zahradě počínáte. Už brzy se pustíte do díla.

Čím blíže zahrady jsou včelí úly, tím lépe budou stromy opyleny a úroda vyšší

Skutečnost: Pokud bude v okolí kvalitnější zdroj nektaru a pylu, včely se v zahradě prakticky ani neukážou.

  • Práci včel zastanou včely samotářky, čalounice, čmeláci a další hmyz. Proto bychom jim měli vytvářet prostředí, upravit vhodná místa tak, aby se jim u nás líbilo a stavěly si v zahradě hnízda.
Včely z úlu na zahradě zastoupí i včely z hnízda

Včely z úlu zastoupí na zahradě včely z hnízda; foto Shutterstock

Rez hrušňová se šíří z tújí. Tam, kde je na hrušních, je třeba túje vykácet

Skutečnost: Není tomu tak. Rez hrušňová má jako druhého hostitele jen některé druhy jalovců. K jejímu šíření napomáháme sami tím, že hrušně neošetřujeme a umožňujeme tím dozrání spor této choroby na listech hrušně.

Spory se rozletí, někde v okolí si najdou vnímavý druh či odrůdu jalovce, zabydlí se v něm a na jaře – v období kolem kvetení hrušní – se s přispěním větru zase vrátí na hrušeň.

  • Pečlivé ošetření hrušní v celých areálech zahrádkářských kolonií by omezilo napadení jalovců a tím i infekční tlak napřesrok.

Stromky a keře vysazené na podzim stačí zalít po výsadbě a pak už ne

Skutečnost: V posledních letech bývá v půdě často výrazný vodní deficit. Zem okolo výsadbové jámy si vodu postupně natáhne a nezahojené kořeny rostlin bez kořenového vlášení ji z půdy nevytěží.

  • Vysazené rostliny by se měly zalévat opakovaně, ještě na podzim i po zimě, na jaře. Zálivka v době, kdy zem v zimě rozmrzne, též neuškodí, zejména u stálezelených dřevin.

Zem ve výsadbové jámě je třeba zalít a ušlápnout, po zaplnění jámy ji opět pečlivě utlačit

Skutečnost: V půdě by měl být zachován poměr obsahu vody a vzduchu, přístup kyslíku, tedy potřebná pórovitost. Přitlačením zalité země vytvoříme bahno, ve kterém není vzduch, ani žádné póry.

  • Po důkladném zalití bez přišlápnutí zůstanou v zemině volné prostory po vodě, půda si částečně udrží svou strukturu, dýchá, přijímá kyslík, zbavuje se nevhodných plynných látek.
Výsadba ovocného stromku

Vláha podpoří zakořenění stromku, poté, co se vsákne, zůstane místo i na vzduch; foto Shutterstock

Klemátis (plamének Clematis) má rád teplo, slunce, roste tedy na suchých místech

Skutečnost: Klemátis je liána, která za sluncem a teplem šplhá, ale kořeny má ráda v chladu a vlhku. Platí pro něj: hlavu v teple, nohy v chladu.

  • V přírodě roste plamének obyčejně v půdách bohatých na humus a vláhu, nemá rád půdu vápnitou.

Popel ze spáleného dřeva a uhlí je škodlivý pro zahrádku a neměl by se sypat na záhonky, případně do kompostu

Skutečnost: Popel ze spáleného uhlí skutečně obsahuje škodlivé látky a není vhodný k použití na zahrádce. Popel ze dřeva je však velmi cenným hnojivem pro zahrádku, prospívá hlavně okrasným rostlinám, zelenině, cibulovinám a drobnému ovoci.

  • Obsahuje totiž rostlinám prospěšné prvky jako vápník, draslík, hořčík nebo fosfor. Vyskytují se v popelu jako minerální sloučeniny.

Popel ze dřeva však není příliš vhodný jako přímé hnojivo k rostlinám. Mnohem lepší je zkompostovat ho. Na záhony a trávník je možné ho rozhodit v zimním období, nejlépe na sníh.

Popel by neměl být jediným hnojivem, které použijeme, protože neobsahuje téměř žádný dusík. Popel je zásaditý, proto jím rozhodně nehnojte rostliny zvyklé na kyselou půdu, např. azalky, kanadské borůvky, brusinky, vřesy či rododendrony.

  • Dřevní popel je velmi vhodný do kompostu.

K odstranění travní plsti je nutné provádět hloubkovou vertikutaci (až do hloubky pěti centimetrů)

Skutečnost: Na odstranění travní plsti stačí mělká vertikutace. Na obnovení a oživení porostu je třeba kořenový systém narušit, prohodit pískem, zalít a přihnojit, aby jednotlivé rostliny začaly intenzivně odnožovat, porost se obnovil.

Plsť z prořezu trávníku

Vertikutace trávníku; foto Shutterstock

Čím častěji zaléváme trávník, tím je lepší

Skutečnost: Častá zálivka může naopak trávníku škodit. Nejhorší je časté zalévání malým množstvím vody, kterým dosáhneme nechtěného mělkého růstu kořenů, a v období sucha hrozí celkové uschnutí trávníku.

Od jara do podzimu zaléváme jednou týdně, nejlépe večer, kdy se voda tolik neodpařuje. Na každý metr čtvereční má přijít minimálně 5 litrů vody. Vodou se musí nasytit celý horizont, ve kterém je kořenový systém.

  • Při malém množství vody v trávníku ze směsi různých druhů a odrůd prosperují jen ty nejvíce konkurence schopné a mnohdy i plevelné rostliny, trávník tím opravdu trpí. Navíc delší doba ovlhčení bývá příčinou napadení trav houbovými chorobami.

Živý plot můžeme vytvořit jen z listnatých keřů a stromků

Skutečnost: Jehličnany nejsou příliš vhodné pro živé ploty, existují však výjimky. Především tis červený je pro tyto účely přímo ideální! Lze ho tvarovat a zastřihávat do podoby živého plotu. Tis je snad jediný jehličnan, který snese tvrdý zmlazovací řez, obroste i (obrazně řečeno) z většího pařezu.

  • Volně rostoucí nebo i tvarované ploty lze vytvářet i z cypřišků, či zeravů (tújí). Přísně tvarované – vedle jmenovaného tisu – též ze smrku
Plot svým tvarem kopíruje hornatou krajinu

Smrkový živý plot na stráni v Krkonoších; foto Jan Stanzel

Postřik v jarních měsících ničí škůdce způsobující červivost jablek a opad plůdků slivoní (pilatky a obaleče)

Skutečnost: Proti těmto škůdcům se aplikuje postřik mnohem později, v jarních měsících se ještě nevyskytují. Proti škůdcům napadajícím mladé plůdky, pupeny je třeba zasáhnout v době, kdy nalétávají a kladou vajíčka na stromy, plody. To přichází v úvahu od stadia myšího ouška u jabloní, u pilatky na slivoních v době, kdy opadalo cca 80 % květních plátků.

  • Proti klasické červivosti se zasahuje ještě déle, nejjistější je ošetření na základě signalizace (vyhodnocení náletu na feromonových lapácích).

Choulostivější rostliny začneme sázet v dubnu

Skutečnost: Rostliny, které nesnášejí mráz, sázíme raději až po ledových mužích (po polovině května). Rostliny, které může mráz částečně ohrozit a poničit, můžeme vysadit i dříve, ale musíme rostlinu ochránit před eventuálním mrazem (přikrytím větším vědrem, více vrstvami netkané textilie, bublinkatou fólií).

Na jaře se sází všechny prostokořenné jádroviny a bobuloviny

Skutečnost: Pokud je to možné, broskvoně, meruňky a například ořešáky a mandloně sázíme opravdu raději až na jaře. Pokud jsou dostupné další druhy (peckoviny, jádroviny, ovocné keře,…) můžeme je bez ostychu a obav sázet jak na podzim, tak i na jaře, nejpozději však do doby, než začnou rašit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

16. 10. 2021

Na které záhony na podzim zarývat hnůj a proč

Zryjeme a vyhnojíme prázdné záhony. Hroudy usnadní mrazu a srážkám cestu do ornice. Půda lépe promrzne. Zbavíme se tak velké části semen a škůdců

zobrazit další rady a tipy