Nabízíme informace, kterými si můžete zpříjemnit čekání na jaro, a současně si ho pak užít ještě víc. Následují souvislosti však nejspíš znáte a podle toho si v zahradě počínáte. Už brzy se pustíte do díla.
Skutečnost: Pokud bude v okolí kvalitnější zdroj nektaru a pylu, včely se v zahradě prakticky ani neukážou.
Včely z úlu zastoupí na zahradě včely z hnízda; foto Shutterstock
Skutečnost: Není tomu tak. Rez hrušňová má jako druhého hostitele jen některé druhy jalovců. K jejímu šíření napomáháme sami tím, že hrušně neošetřujeme a umožňujeme tím dozrání spor této choroby na listech hrušně.
Spory se rozletí, někde v okolí si najdou vnímavý druh či odrůdu jalovce, zabydlí se v něm a na jaře – v období kolem kvetení hrušní – se s přispěním větru zase vrátí na hrušeň.
Skutečnost: V posledních letech bývá v půdě často výrazný vodní deficit. Zem okolo výsadbové jámy si vodu postupně natáhne a nezahojené kořeny rostlin bez kořenového vlášení ji z půdy nevytěží.
Skutečnost: V půdě by měl být zachován poměr obsahu vody a vzduchu, přístup kyslíku, tedy potřebná pórovitost. Přitlačením zalité země vytvoříme bahno, ve kterém není vzduch, ani žádné póry.
Vláha podpoří zakořenění stromku, poté, co se vsákne, zůstane místo i na vzduch; foto Shutterstock
Skutečnost: Klemátis je liána, která za sluncem a teplem šplhá, ale kořeny má ráda v chladu a vlhku. Platí pro něj: hlavu v teple, nohy v chladu.
Skutečnost: Popel ze spáleného uhlí skutečně obsahuje škodlivé látky a není vhodný k použití na zahrádce. Popel ze dřeva je však velmi cenným hnojivem pro zahrádku, prospívá hlavně okrasným rostlinám, zelenině, cibulovinám a drobnému ovoci.
Popel ze dřeva však není příliš vhodný jako přímé hnojivo k rostlinám. Mnohem lepší je zkompostovat ho. Na záhony a trávník je možné ho rozhodit v zimním období, nejlépe na sníh.
Popel by neměl být jediným hnojivem, které použijeme, protože neobsahuje téměř žádný dusík. Popel je zásaditý, proto jím rozhodně nehnojte rostliny zvyklé na kyselou půdu, např. azalky, kanadské borůvky, brusinky, vřesy či rododendrony.
Skutečnost: Na odstranění travní plsti stačí mělká vertikutace. Na obnovení a oživení porostu je třeba kořenový systém narušit, prohodit pískem, zalít a přihnojit, aby jednotlivé rostliny začaly intenzivně odnožovat, porost se obnovil.
Vertikutace trávníku; foto Shutterstock
Skutečnost: Častá zálivka může naopak trávníku škodit. Nejhorší je časté zalévání malým množstvím vody, kterým dosáhneme nechtěného mělkého růstu kořenů, a v období sucha hrozí celkové uschnutí trávníku.
Od jara do podzimu zaléváme jednou týdně, nejlépe večer, kdy se voda tolik neodpařuje. Na každý metr čtvereční má přijít minimálně 5 litrů vody. Vodou se musí nasytit celý horizont, ve kterém je kořenový systém.
Skutečnost: Jehličnany nejsou příliš vhodné pro živé ploty, existují však výjimky. Především tis červený je pro tyto účely přímo ideální! Lze ho tvarovat a zastřihávat do podoby živého plotu. Tis je snad jediný jehličnan, který snese tvrdý zmlazovací řez, obroste i (obrazně řečeno) z většího pařezu.
Smrkový živý plot na stráni v Krkonoších; foto Jan Stanzel
Skutečnost: Proti těmto škůdcům se aplikuje postřik mnohem později, v jarních měsících se ještě nevyskytují. Proti škůdcům napadajícím mladé plůdky, pupeny je třeba zasáhnout v době, kdy nalétávají a kladou vajíčka na stromy, plody. To přichází v úvahu od stadia myšího ouška u jabloní, u pilatky na slivoních v době, kdy opadalo cca 80 % květních plátků.
Skutečnost: Rostliny, které nesnášejí mráz, sázíme raději až po ledových mužích (po polovině května). Rostliny, které může mráz částečně ohrozit a poničit, můžeme vysadit i dříve, ale musíme rostlinu ochránit před eventuálním mrazem (přikrytím větším vědrem, více vrstvami netkané textilie, bublinkatou fólií).
Skutečnost: Pokud je to možné, broskvoně, meruňky a například ořešáky a mandloně sázíme opravdu raději až na jaře. Pokud jsou dostupné další druhy (peckoviny, jádroviny, ovocné keře,…) můžeme je bez ostychu a obav sázet jak na podzim, tak i na jaře, nejpozději však do doby, než začnou rašit.
Život mi přihrál nejedno inspirativní setkání s odborníky z oblasti přírodovědné. Při jednom mi představili hrušeň a měl jsem jasno.
K tomu má hlohyně velmi nápadný vzhled, je nenáročná na pěstování, mrazuvzdorná, ale současně dobře snáší i vysoké teploty.
Výskyt rzi hrušňové je vázán na přítomnost hrušně a daných druhů jalovce. Čím blíže jsou oba hostitelé, tím větší je nebezpečí napadení.
Živý plot má podle svého názvu především vymezovat pozemek a zajistit majitelům soukromí. Ale vyplatí se ho založit i kvůli dalšímu přínosu.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
