Kaštanovník setý je velký strom, vysazuje se do parků, botanických zahrad. Pochází z Malé Asie. České jméno dostal podle latinského Castanea sativa. Než ho budete sázet doma na zahradě, podívejte se, jak narůstá.
Mohli byste za několik let přijít na to, že vás z malé zahrádky vyhání. Některé, zejména panašované odrůdy rostou umírněně, ale i tak to nejsou stromky nijak malé, varieta v Botanické zahradě v Praze Troji vypadá jako solidně bujný čtvrtkmen.
Kaštanovník potřebuje prostor, aby vynikla jeho budoucí velikost, výrazné květy a listy, které v podzimní barvě vydrží na stromě někdy až do sněhu; foto Shutterstock
Strom až 30 metrů vysoký, s úzkými, až 25 cm dlouhými tmavě zelenými listy nese květy samčí i samičí. Mladší stromy však mohou být i dvoudomé; nekryje se doba květů samčích s kvetením květů samičích. Plod je ostnitý ořech s jedlými semeny.
Ostnitý ořech s jedlými semeny kaštanovníku setého během letního dozrávání; foto Ivan Dvořák
Colleen Mc Cullogh v románech o starověkém Římu zmiňuje, že se vepři v oblastech hornatých částí Apeninského poloostrova pásli na žaludech. Řekl bych, že jde o kaštany, hojně tam v lesích rostou. Žaludů jsem si nevšiml. Nebo možná ano, ale byly pro mě moc obyčejné na zapamatování.
Ze Španělska se dováží velké marony, chutné, ale nevhodné k setí. Lépe se pěstují stromky z menších kaštanů z Itálie nebo z plodů sklizených v tuzemsku. Plodné stromy mohou růst a plodit i v chladných oblastech, například na Vyšebrodsku nebo Humpolecku. Ze školek je možné získat vzrůstem menší a plodnější odrůdy.
Velké marony kaštanovníku setého obsahují i velká semena; foto Shutterstock
Semena chráníme před vyschnutím, sejí se buď na podzim, rády je však žerou myši, nebo se stratifikují od zakoupení – nejlépe od října – do jara, nebo do doby, než začínají klíčit. Sejí se do kelímků nebo do volné půdy či do pařeniště. Stejně můžeme uchovat kaštany na jídlo.
První rok potřebují zakrýt před většími mrazy, popřípadě vyrýpnout a uložit ve studeném skleníku nebo sklepě. Semenáčky si můžeme naroubovat větvičkou z plodícího kaštanovníku, plodí od 4. roku, semenáče až mezi 10–20 rokem
Znáte jiný keř nebo strom, který výstižněji než líska symbolizuje přechod mezi zimou a jarem? Ale nejen kvůli tomu se vyplatí lísku pěstovat.
Ačkoliv pečlivě vybereme a do zahrady vysadíme odrůdy svého oblíbeného ovoce, stane se, že s úrodou nejsme spokojeni. Kde hledat příčinu?
Strom zdobí parky a jiná místa veřejného prostoru. Výrazné květy ukáže v květnu a červnu, pozoruhodné jsou plody v ostnité slupce a také listy.
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Týkají se vhodného termínu a omezených možností řezu daných špatnou hojivostí stromu.
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
Kaštanovník je sice jednodomý, ale rozhodně výrazně cizosprašný. To znamená, že pokud máte jen jeden, sice udělá ty pichlavé koule, ale v nich budou jen prázdné slupky. Pro vytvoření plodů rozhodně potřebuje druhý strom, jako opylovače….
V botance v Táboře byl opravdu jen jeden, i jinde jsou osamělé stromy a přesto plodí. Nebude to tedy pravidlem. Spíše jde o to, že mladší semenné stromy kvetou tak, že se nepotká květ samičí s kvetením prašníkových jehnědů.