Často se mě lidé ptají, zda výsevem velkého ořechu, jenž má výtečnou chuť jádra, získají ořešák, který bude mít stejně skvělé ořechy.
Nebo se tážou, jestli ořešák, který jim náhodou vyrostl v zahradě, mají nechat a počkat, až začne plodit, či zda ho mají přeroubovat.
Doporučuji tedy jednoznačně, aby nikdo nesázel semenáče ani nenechával v zahradě stromky, které v ní vyrostly samy, ale aby každý vysadil osvědčené roubovance prověřených odrůd.
Ořech odrůdy Mars: polopapírák se široce vejčitým až oválným tvarem s typickou výraznou špičkou. Velké sladké jádro má výbornou skladovatelnost.
Mimo jiné takové stromky začnou rodit o několik let dříve než semenáč. Ten vstupuje do hospodářsky významné plodnosti až kolem 15. roku života.
Objem korun roubovanců bývá menší než u semenáčů a závisí na odrůdě. Pokud víte, co můžete od dané odrůdy očekávat, je to vždycky lepší.
Ze semenáče může vyrůst všechno možné, s čím se u ořešáků setkáváme, a to
Variabilita těchto semenáčů je tak vysoká, rozmanitá, tím i riziková, protože je ořešák větrosnubný a opyluje se na vzdálenost až 2 km. Udává se, že ze stovky vysetých ořechů budou pouze dva ořešáky plodit ořechy s vlastnostmi původního zasazeného plodu.
Když patnáctiletý semenáč začne plodit malé kamenáče, tak už se člověk rozmýšlí, zda takový strom pokácet, nebo ne. Než abychom znovu čekali patnáct let na lepší výsledek, nejspíš rezignujeme a kamenáč na své zahradě ponecháme navzdory obtížnému luštění ořechů.
Dobře skladovatelné a skladované ořechy vydrží až dva roky
Ze zahrádkářského hlediska jsou nejcennějšími ořechy polopapíráky, jelikož tyto mají polotvrdou skořápku, kterou lze poměrně snadno rozlouskávat rukou. Většina jader se lehce vyjme celistvá bez rozlámání. Sem patří v podstatě všechny současné odrůdy ořechů.
Jádra těchto ořechů skladováním nesesychají, a pokud nejsou vyluštěna, při správném skladování (vzdušně, v suchu a chladnu) vydrží některé odrůdy až 2 roky bez žluknutí jádra v dobré jakosti. Chuť jádra nás tak může těšit opravdu dlouho.
Papíráky mají velmi tenounkou skořápku, opravdu jako papír, čehož využívají ptáci. Z takového ořešáku moc ořechů člověku nezůstane. Navíc mají tyto ořechy kratší skladovatelnost a dříve žluknou.
Kamenáče známe všichni. Louskat je, to bývá často za trest. Více či méně riskujeme zranění při jejich roztloukání. Navíc s námahou získaná jádra jsou vždy rozlámaná na drobné části, mají krátkou skladovatelnost a velice rychle žluknou.
Dalším typem plodů jsou křapáče. Svou velikostí jsou velice atraktivní. Ihned po dozrání jsou jejich křehká sladká jádra výborná. Obsahují však mnohem méně tuku a naopak více vody, než ostatní skupiny ořechů, proto poměrně rychle sesychají. Pro kuchařky bývá nemilým zjištěním, že již kolem Vánoc jsou křapáče při luštění poloprázdné. Existují však křapáče, u kterých se jádro nesesychá.
Hroznovité ořechy – plodí v hroznech s 8 až 26 oříšky, které jsou výrazně menší.
Obecně platí: Velikost plodů je orientační, je vždy odvislá od množství vláhy v tom kterém roce a hlavně od velikosti úrody. Čím více plodů strom přinese, tím menší jsou ořechy ten rok a naopak.
Foto I. Dvořák
Jaroslav Matejsek se do povědomí odborníků i laiků zapsal tím, že na základě dlouholetých praktických zkušeností stanovil nejvhodnější termín řezu ořešáků.
Vlašské ořechy patří k nejzdravějším potravinám. Obsahují cenné tuky, vitaminy a jiné látky. Ale je třeba je bránit před chorobami a škůdci.
Znáte jiný keř nebo strom, který výstižněji než líska symbolizuje přechod mezi zimou a jarem? Ale nejen kvůli tomu se vyplatí lísku pěstovat.
Strom zdobí parky a jiná místa veřejného prostoru. Výrazné květy ukáže v květnu a červnu, pozoruhodné jsou plody v ostnité slupce a také listy.
Podzim využijeme pro množení zejména takových druhů trvalek, které kvetou na jaře či počátkem léta. Vysadíme je poté tak, aby stihly zakořenit.
