
Plíseň révy se objevuje i u rezistentů. Jak se proti ní účinně bránit?
1. 11. 2023Mezi nejvýznamnější houbové choroby révy vinné patří plíseň révy. Jejím původcem je houba Plasmopara viticola.
Zimní období využíváme ke zjišťování si informací, jak např. účelně bojovat proti různým škůdcům a chorobám, jako je plíseň révy či padlí.
U rezistentů je odolnost k padlí révy odlišná oproti plísni révy. Je to dáno tím, že od počátku bylo šlechtění révy zaměřené primárně na odolnost k plísni révy. Často proto najdeme odrůdy, které jsou dobře odolné k plísni révy, ale jsou citlivé k padlí révy. Ochraně proti padlí révy u rezistentů bychom měli věnovat vyšší pozornost.
Mezi odrůdy s velmi dobrou odolností k plísni révy a střední nebo nižší odolností k padlí révy patří: Cvětočnyj, Agát Donskol, Golubok nebo Frumoasa Albe.
V poslední době můžeme sehnat i odrůdy, které vznikly cíleným šlechtěním jak na odolnost k plísni, tak k padlí révy.
Základem nepřímé ochrany proti tomuto patogenu je vhodný výběr stanoviště. Na jeho rozvoj má totiž zcela zásadní vliv mikroklima listové stěny.
Podmínky, které pomáhají proti jeho rozšíření:
Všechny tyto klimatické faktory výrazně ovlivňuje mikroklima révového keře a kvalita provedení zelených prací. Čím lépe a časově přesně jsou provedené zelené práce, tím více dochází k výraznému zhoršení podmínek pro rozvoj padlí révy.
Hustá listová stěna je spojená s vysokou vlhkostí vzduchu, ale také s omezením exponovanosti ke slunečnímu záření, což výrazně zvyšuje nebezpečí rozvoje choroby. Ke zvýšení vlhkosti může vést také častá zálivka révových keřů. Réva dobře snáší sucho a proto je náročná na zálivku, zejména v delších suchých obdobích.
Na ochranu můžeme využít také zásadu, která souvisí se stárnutím rostlinných pletiv. U révy vinné se tato zásada využívá v případě hroznů. Hrozen je na tuto patogen nejcitlivější po odkvětu. Jakmile se bobule zvětšují, hrozen se uzavírá, začínají se tvořit cukry a hrozen se blíží fázi zaměkání. Současně se zvyšuje odolnost k padlí révy.
Jestliže nedojde v tomto období k napadení tímto patogene, je velká pravděpodobnost, že hrozen zůstane zdravý. Naopak je to v případě, jestliže k napadení dojde a nedojde k účinné ochraně. Pak může být hrozen zcela zničený.
Původce padlí révy, je obligátní biotrofní patogen, který se rozmnožuje jako epifytní mycelium na povrchu listů a hroznů. Po několika dnech vytváří houba konidiofory na povrchu rostlinného pletiva a následně uvolňují nepohlavní konidie, které jsou přenášené větrem. Houba se potom dobře rozmnožuje a může vést až ke zničení listové plochy keře.
U rezistentů se však projevuje rezistence k této chorobě prostřednictvím hypersenzitivní reakce.
Nejčastějším mechanismem rezistence funguje tak, že houba při napadení listu proniká pokožkou, aby si zajistila přístup k výživě z listu. Na listech v místě napadení dojde k tvorbě šedobílého mycelia.
Na listech se projevuje odolnost k padlí révy ve formě většího počtu nekrotických skvrn. I tato geneticky daná rezistence je ovlivněná prostředím. Platí, že čím příznivější jsou podmínky stanoviště pro rozvoj padlí révy, tím méně výrazný může být projev rezistence.
Proti padlí révy můžeme zakročit mnoha ekologickými prostředky. Lze také využívat prostředky k posílení odolnosti révy nebo zhoršení podmínek pro rozvoj této choroby révy na povrchu rostlinných pletiv.
V ekologickém pěstování jsou využívané výluhů připravené z rostlinných extraktů. Pozitivní je využívání přesličky nebo kopřivy. K omezení rozvoje padlí může vést také použití ekologických hnojiv založených na olejích z citrusových plodů či některé mikroprvky, jako jsou bór, železo nebo mangan.
Mezi tradiční ekologické prostředky k ochraně proti této chorobě patří přípravky na bázi síry, které je vhodné využívat mezi rašením a kvetením.
Z pohledu rozvoje padlí révy bývá nejdůležitější ochrana mezi v období kvetením a zaměkáním bobulí. K tomuto účelu jsou velmi vhodné výše popsané ekologické postupy.
Také u rezistentů se střední a nízkou odolností k padlí révy mohou být vhodná 2–3 ošetření v tomto období.
Foto autor
Do této skupiny patří: komule (Buddleja), ořechoplodec (Caryopteris), tavolník (Spirea x bumalda), Pustoryl (Philadelphus) – pokud jsme je již neořezali v předchozím období podle rady z 12. 1. Dále po tomto termínu za vhodného počasí a v období bez