Révu sázíme do půdy prohřáté na 10 °C. Termín, kdy zem dosáhne této tzv. vegetační nuly pro révu vinnou, se podle oblasti liší, ale zhruba nastává v době od 20. dubna do konce měsíce.
Sazenice révy necháme až do výsadby uloženy ve studeném a stinném sklepě. Většina pěstitelů je uchovává ve vlhkém písku.
Pozemek bychom měli mít už od podzimu zrigolovaný. Oschlou půdu můžeme nyní srovnat hráběmi.
Vytyčíme si spon, tedy vzdálenost mezi jednotlivými keři, popřípadě mezi řadami. V zahrádkách většinou sázíme jen ke zdem domů. Odrazí k révě více tepla a světla, odborníci mluví o vyšší sumě aktivních i efektivních teplot a vyšší heliotermické hodnotě. Ke stěně vysazujeme révu do jedné řady.
Zvolíme-li střední vedení, tj. asi 90 cm. Sazenice budeme vysazovat zhruba 1 m od sebe. Jako oporu pro budoucí keře použijeme železné tyče (roxory), které potřebujeme 1,5 m dlouhé. Zatlučeme je 0,5 m do země, podle provazu do roviny, aby plodonosné keře pěkně vypadaly.
Jamky pro výsadbu révy vyryjeme až v den vysazení, aby nám zbytečně nevysychaly. Jamka má zhruba hloubku délky sazenice, tj. 30 cm.
Sazenici v jamce zahrnujeme až ve chvíli, kdy se voda zcela vsákne.
Sazenici umístíme do jamky šikmo, naroubovanou částí k roxoru. Jamku i se sazenicí nejprve zasypeme do poloviny dobrou zeminou (může být smíchána s kompostem i trochou písku) a zalejeme. Zaléváme asi 3–5 l vody a zahrneme zbytek jamky.
Je-li sazenice v místě srůstu podnože a roubu zavoskovaná, může tato část vyčnívat nad terén (asi 5 cm). Není-li, je třeba navršit na roub zeminu kvůli vysychání oček. Poté už jen čekáme až nám horní jedno až dvě očka vyraší. Rašení může nastat až po třech týdnech v závislosti na klimaticko-půdních podmínkách.
Rašící sazenice révy vinné; foto P. Pavloušek
Nesmíme zapomenout ani na ochranu proti okusu zejména zajíci a domácím zvířectvem. U nezavoskovaných sazenic odstraňujeme i tzv. rosné kořínky, které vyrůstají těsně pod zemí z naštěpované části.
Foto P. Pavloušek, I. Dvořák
Vlhkost a vyšší teploty nahrávají rozvoji houbových patogenů také u révy. Úpravami letorostů můžeme ovlivnit mikroklima keřů tak, aby choroba nevznikla.
Ekologické pěstitelské postupy se těší oblibě i mezi vinaři. Místo chemických přípravků na ochranu rostlin používají přírodní látky, šetrné k prostředí i lidskému zdraví.
Pro révu vinnou volíme vždy to nejlepší, co můžeme. V praxi se tomu říká dobré terroir, tedy interakce vlivů klimatických i půdních ovlivněných lidskou činností.
Některé tradiční, staré odrůdy révy se vyznačují výraznou vůní a chutí připomínající jahody. Jahodové odrůdy révy se těší oblibě u zahrádkářů i malovinařů.
Mezi volně rostoucími nebo kulturně pěstovanými rostlinami, najdeme velké množství nebezpečných a problematických druhů. S těmito rostlinami se můžeme setkat ve výsadbách veřejné zeleně, zámeckých a městských parcích, v soukromých zahradách.
