Dobré víno se těší dobré pověsti, a tak je přirozené, že mnozí jeho ctitelé si osvojili pečlivý výběr na míru vlastním chutím. Vína si o takový přístup říkají.
Jedinečnost, kterou nás dokáže víno ohromit a oslovit, se rodí na vinici, pod sluncem. Díky tomu rádi vína ochutnáváme a rádi nacházíme ta, která nám chutnají nejvíc. Dobrým nasměrováním ke správné volbě bývají přívlastky jakostních vín.
Hrozen pro vyšší kategorii přívlastkového vína
V České republice se k hodnocení jakostních stupňů vína využívá tzv. germánský způsob klasifikace vín založený na cukernatosti hroznů při sklizni.
Základním kvalitativním stupněm je jakostní víno. To je vyrobené z hroznů sklizených na vinici v určité vinařské oblasti. Na etiketě je uvedené evidenční číslo jakosti. Hrozny pro výrobu jakostního vína musí dosáhnout cukernatost nejméně 15 °NM.
Vyšší jakostní kategorii představuje jakostní víno s přívlastkem. U něj se na etiketě uvádí vinařská podoblast, případně vinařská obec a viniční trať. Nesmí být překročený hektarový výnos hroznů 14 t/ha. Kontroluje se původ hroznů z dané vinice, ověřuje se výnos a cukernatost.
Nejrozšířenější jsou kabinetní víno a pozdní sběr. Oba jakostní stupně odrážejí charakter odrůdy a vinice, ze které hrozny pocházejí. V těchto kategoriích vyniká harmonie látek obsažených v hroznech, tzn. cukrů, kyselin, aromatických a fenolových látek.
Ušlechtilá hniloba
Mezi vyšší jakostní stupně patří výběr z hroznů, výběr z bobulí a výběr z cibéb.
Ve výběrových kategoriích je možné se setkat s napadením hroznů ušlechtilou šedou hnilobou – houbou Botrytis cinerea. Vývoj ušlechtilé hniloby na hroznech vyžaduje specifické klimatické podmínky během zrání hroznů. Vhodné je střídání krátkých dešťových období se suchými a slunečnými dny.
Napadení ušlechtilou hnilobou mění látkové složení bobulí. Slupka bobule hnědne a v bobulích se koncentruje vysoký obsah cukru. Dochází také ke změně aromatických látek, které se projevuje tóny přezrálého ovoce, jemného karamelu, čokolády nebo medovými tóny.
Ledové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly sklizeny při teplotách –7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazené a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 °NM.
Ledové víno se vyrábí z hroznů, které zmrzly přímo na keřích ve vinici. Hrozny se sklízejí ručně. Ledová vína mají nižší obsah alkoholu (7–11 objemových %) a vysoký obsah zbytkového cukru.
Hrozny lze lisovat i po 2 měsících, pokud cukernatost dosáhla nejméně 32 °NM.
Slámové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců, a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 °NM.
Hrozny je vhodné sklízet ve vinici při optimální cukernatosti, obsahu kyselin, aromatické a fenolické zralosti. Sklizené hrozny se následně uloží na slámu či rákos nebo se zavěsí do dobře větraného prostoru. Vína jsou aromaticky výrazná s vyšším obsahem zbytkového cukru.
Dokonale vyzrálý hrozen
Pravost vína, tzn., zda odpovídají údaje uvedené na etiketě a evidenční číslo jakosti, si je možné ověřit na portálu Zatřídění vína. Portál vznikl pro ochranu spotřebitelů. Každý si zde může ověřit informace týkající se výrobce vína, čísla šarže vína, vinařské oblasti a podoblasti, ročníku a jakostního stupně.
Foto autor
Při vysoké násadě stolních hroznů můžeme jejich množství regulovat, tím zvýšíme nejen jejich kvalitu, ale i vyzrálost.
Pro révu vinnou volíme vždy to nejlepší, co můžeme. V praxi se tomu říká dobré terroir, tedy interakce vlivů klimatických i půdních ovlivněných lidskou činností.
Některé tradiční, staré odrůdy révy se vyznačují výraznou vůní a chutí připomínající jahody. Jahodové odrůdy révy se těší oblibě u zahrádkářů i malovinařů.
Aromaticky výrazné odrůdy s muškátovým aroma se těší oblibě mezi zahrádkáři kvůli chuti a vůni hroznů i díky mnohostrannému využití. Hrozny lze jíst i kvasit na burčák nebo víno.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
Výborný článek. Stručný a jasný. Pochvala p. Pavlouškovi.