Správnou pěstitelskou péčí o půdu podpoříme přirozenou odolnost révy vinné k chorobám i škůdcům. Zdravé vitální révové keře pak plodí kvalitní hrozny.
Réva vinná roste a plodí často i více než 25 let na jednom místě. Klíčem k úspěchu je proto dobrá příprava půdy před výsadbou a péče o půdu během života vinice. K ní náleží zajištění dostatku organické hmoty v půdě. Přispívá k půdní úrodnosti a příznivě ovlivňuje jak výživu révy, tak i důležitou strukturu půdy.
Půda vinice obohacená kompostem
Zdrojem organické hmoty jsou veškeré posklizňové zbytky. V ekologickém přístupu k pěstování se dá mluvit o bezodpadové technologii:
Pozor ovšem na staré dřevo výrazně napadené houbovými patogeny (původci chřadnutí a odumírání révy, Phaeomoniella chlamydospora, tj. choroby esca) a šedé hniloby (Botrytis cinerea). Mohou být zdrojem další infekce.
Šedá hniloba na jednoletém dřevě – na réví
Posklizňové zbytky se také často kompostují a zralý kompost opět zamíří pod révové keře.
Půdní organismy využívají rostlinné zbytky jako zdroj potravy a energie. Žížaly a další půdní živočichové se tak pohybují v půdě za zdrojem potravy, a pokud jim ji poskytneme, půdu prokypří svou přirozenou aktivitou. Přitom zlepší i strukturu půdy.
Kompostuje se tradičními metodami z rostlinných zbytků nebo vermikompostováním. Tedy jednoduchým biotechnologickým procesem, při kterém se využívají určité druhy žížal, které zpracují kompost do vynikající kvality.
Mulčování příkmenného pásu kompostem
Používání kompostů minimalizuje používání chlévského hnoje, tím i usnadňuje pěstování révy v zahradě. Kompost zároveň obsahuje většinou dvakrát více živin ve stejném množství, než chlévský hnůj.
Při pěstování révy je možné kompost aplikovat na celou plochu plánovanou pro výsadbu révových keřů. Druhou možností je přidávat kompost přímo do vykopaných jamek při výsadbě. Kompost je možné také aplikovat do příkmenného pásu, tzn. přímo pod keře se zapravením do půdy nebo jako mulč.
Kompost zapravíme do viničného pásu půdy
Před výsadbou révy je vhodné aplikovat kompost celoplošně na podzim nebo brzy na jaře. Je vhodné ho zarýt do hloubky 15–25 cm do sušší půdy, protože se pak dobře promíchá se zeminou a pozitivně působí na její strukturu. Zarývání do velmi vlhké půdy je méně vhodné. Počítáme s 3–5 kg kompostu na m².
Při výsadbě je možné také kompost přidávat přímo do vykopaných jamek, dodáváme 0,5–1 kg kompostu na jednu sazenici. Výhodnější je však celoplošná aplikace, která se neomezuje jen na zlepšení podmínek ve vykopané jamce.
Velmi efektivní je aplikace kompostu do příkmenného pásu do hloubky 5–15 cm. Zde je prokázán a praxí vyzkoušen výrazně prospěšný vliv na révové keře.
V příkmenném pásu lze kompost mulčovat do šířky 50 cm a výšky 5 cm. Krátkodobě tak omezíme neproduktivní vypařování vody z půdy, dlouhodobě dodáme živiny, které se pomalu uvolňují, podpoří mohutnější a bohatší kořenový systém i obohatí půdu o půdní živočichy. Pro pěstování se ovšem nejvíce osvědčují vermikomposty.
Foto autor
Vlhkost a vyšší teploty nahrávají rozvoji houbových patogenů také u révy. Úpravami letorostů můžeme ovlivnit mikroklima keřů tak, aby choroba nevznikla.
Ekologické pěstitelské postupy se těší oblibě i mezi vinaři. Místo chemických přípravků na ochranu rostlin používají přírodní látky, šetrné k prostředí i lidskému zdraví.
Pro révu vinnou volíme vždy to nejlepší, co můžeme. V praxi se tomu říká dobré terroir, tedy interakce vlivů klimatických i půdních ovlivněných lidskou činností.
Nejchladnější měsíce roku se nehodí pro řez vinné révy. Neořezaný keř révy totiž snáší zimní mrazy lépe, než keř, který bychom ořezali.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
