Choroba ESCA patří k nejnebezpečnějším houbovým onemocněním révy vinné. Poškozuje dřevo i vodivá pletiva keře.
Zasažené rostliny vykazují typické změny na listech, které mohou připomínat nedostatek živin. Jak ESCA probíhá, jak ji poznat a jaké jsou možnosti prevence?
Co ukazují listy ve vinici? Velmi nebezpečnou komplexní houbovou chorobou révy vinné je chřadnutí a odumírání révy, které je známé pod označením ESCA. Choroba je způsobovaná několika houbovými patogeny. Poškozuje dřevní část vodivých pletiv. Omezuje proto transport vody a živin z půdy do nadzemní části keře. Houby produkují toxické látky, které se podílejí na vzniku příznaků. S chorobou ESCA je spojené široké spektrum příznaků na listech a dřevě. Na základě příznaků na keřích je možné rozlišit akutní a chronickou formu ESCA.
Akutní formu považujeme za formu apoplexie, protože části keřů nebo celé keře velmi rychle odumírají. Listy, letorosty a hrozny začínají rychle vadnout a přibližně během 14 dnů celý keř uschne. Chronická forma se projevuje postupně – příznaky se objevují na listech a jejich vývoj probíhá pomaleji. Příznaky na listech se začínají objevovat přibližně od konce června. Neprojevují se většinou na celých keřích, ale pouze některých letorostech.
Tyto příznaky je proto možné zaměnit s příznaky nedostatku hořčíku nebo draslíku. Projevují se většinou až ke konci vegetace (září). Objevují se na nejstarších listech na letorostu. Žloutnutí a červenání listů je velmi intenzivní a většinou nedochází k nekrotizaci. V případě příznaků nedostatku draslíku zpravidla dochází k intenzivnímu usychání okraje listové čepele.
Příznaky na listech začínají malými, jasně žlutými skvrnami mezi hlavními žilkami listu. Postupně dochází k propojování těchto skvrn. Skvrny se postupně prodlužují v mezižilkovém pletivu. Ze středu těchto skvrn může postupně docházet k nekrotizaci. V závislosti na postupu nekrotizace dochází k projevu nejtypičtějších příznaků pro chorobu ESCA. Nejtypičtější příznak připomíná „srst tygra“. Mezi žilkami se skvrny postupně spojují do pruhů, které jsou chlorotické. U bílých odrůd žloutnou, u modrých se zbarvují dočervena. Část listu okolo žilek zůstává zelená. Postupně dochází k nekrotizaci a případně usychání celých listů. Příznaky na listech se mohou projevovat na celém letorostu. V průběhu vývoje příznaků dochází na listu také k chlorózám.
K infekci dochází velkými řeznými ranami nebo velkými ranami po vylomení zeleného obrostu (silnějších letorostů). Spory jsou roznášené větrem a mohou se tak dostávat na řezné rány. Pro uchycení na řezných ranách je také příznivé deštivé počasí. Příznaky poškození dřeva je možné pozorovat na řezu kmínkem jako tmavé skvrny nebo trouchnivění dřeva.
Proti chorobě ESCA neexistuje přímá ochrana. Jednou z možností, jak omezit rozvoj choroby, je vypěstovat nový kmínek. U akutní formy však není tento způsob úspěšný. Může se využívat pouze u chronické formy, ale záleží vždy na tom, jak hluboko ve dřevě je poškození rozšířené. Prevencí jsou dále malé řezné rány při zimním řezu a zatírání řezných ran, podobně jako u ovocných dřevin. Dobrou prevencí je také udržování révových keřů v dobré kondici založené na harmonické výživě a omezení stresu způsobeného suchem. Révové keře v dobré kondici velmi dobře odolávají biotickým i abiotickým stresům.
Poškození dřeva na řezu kmínkem
Nejnovější výzkumy potvrzují, že náchylnost keřů k ESCA se výrazně liší mezi odrůdami. Dlouhodobé sledování prokázalo, že některé odrůdy vykazují mnohem nižší výskyt listových příznaků než jiné. Důležitou roli hrají také půdní a klimatické podmínky, které ovlivňují intenzitu projevů choroby. Výzkum vlivu výživy ukázal, že nižší přísun dusíku může u přirozeně infikovaných keřů snižovat výskyt příznaků na listech. Zároveň se ukazuje, že mikrobiální společenstva v kmínku – například houba Aureobasidium pullulans – mohou zvyšovat závažnost symptomů. Tyto poznatky naznačují, že prevence ESCA bude do budoucna stále více spojena s odrůdovým výběrem, precizním řízením výživy a prací s vitalitou vinice.
Foto autor
Réva patří mezi teplomilné dřeviny. I když se stále více rozšiřuje mimo tradiční vinařské oblasti, počítáme s rizikem, že ji poškodí mrazy.
Řez révy: V místech klimaticky příhodných pro pěstování révy bývá v únoru – s ohledem na aktuální počasí – nutné keře silně zkrátit.
Zahrádkáři zpravidla načasují zimní řez révy na konec února až začátek března. Zabrání tím intenzivnímu slzení – vytékání mízy z řezných ran.
Správnou pěstitelskou péčí o půdu podpoříme přirozenou odolnost révy vinné k chorobám i škůdcům. Zdravé vitální révové keře pak plodí kvalitní hrozny.
Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.
