Slívy, pološvestky, švestky, renklódy a další modré peckoviny spojuje rodová příslušnost, využití v kuchyni i obliba. Některé z nich může spojovat i něco jiného, například jména signalizující cosi mimořádného.
Představím vám Čačanskou Lepoticu ze Srbska, což je v překladu ze srbštiny kráska ze srbského města Čačak, a další dva obyvatele zahrad pro změnu z Anglie – Královnu Viktorii a Presidenta.
Tato odrůda pološvestky je ze zmíněné trojice nejranější a samosprašná. Čačanská Lepotica dozrává v srpnu, čerstvé plody jsou hned k jídlu, lze je kompotovat, dorůstají však do poměrně velkých rozměrů. Vyzrálé se nechávají kvasit pro výrobu pálenky. Vcelku dobře dozrává i ve vyšších nadmořských výškách, v chladnějších oblastech.
Pološvestka odrůdy Čačanská Lepotica; foto Tomáš Jan
Strom roste vzpřímeně, má užší korunu. Kráska původem ze srbského Čačaku patří mezi odrůdy tolerantní k šarce. Pokud je strom napaden, choroba se projevuje jen na malém procentu plodů. Vyšlechtěna byla v poslední čtvrtině 20. století. Měla patřit k odrůdám, které vyřeší problémy švestek se šarkou.
Oválné ryngli či blumě v barvě růžové či fialově růžové, ojíněné, se říkává papežovo vejce. Odrůda je samosprašná, dozrává v září. Plody se hodí k jídlu a na koláče. Do kompotu se používají jen při vysoké úrodě kvůli menší velikosti. Pěstuje se i v horších půdních a klimatických podmínkách, koruna stromu je širší, může se rozklesnout pod velkou úrodou. Patří mezi odrůdy historické, v tuzemsku postupně nahrazované, téměř zapomenuté.
Královna Viktorie, odrůda ze skupiny slivoní renklód neboli rynglí či blum
V Anglii, odkud pochází, je stále oblíbená, patří mezi běžně pěstované odrůdy. V Česku ji seženete nejspíše jen ve školkách, které se věnují historickým odrůdám ovoce.
Tato anglická odrůda je z vybrané trojice nejpozdnější a největší. Dozrává po švestce Domácí, koncem září a během října. Nese jedny z největších plodů pěstovaných pološvestek. Dozrávají postupně, sklízejí se na jídlo, vyzrálé se používají k vaření povidel, půlky se konzervují i mražením. Do kompotu jsou plody příliš velké.
Velmi velké pološvestky cizosprašné anglické odrůdy President
V zahrádce vypadá Prezident velmi dobře, při slušném opylení dává pěknou úrodu. Z vybraných odrůd je President jediný cizosprašný, opyluje ho právě Čačanská Lepotica.
Nepříjemnou skutečností je, že plody často plesnivějí, odrůda se hodí spíše do lepších půd a poloh. Kladem je střední odolnost k šarce.
Při výběru švestky či pološvestky, slívy, ryngle a dalších druhů slivoní je třeba dobře vybrat vhodnou podnož.
S výběrem odrůd a podnoží do určitého místa pomůže nejlépe školkař ve své prodejně nebo zkušený prodavač v kamenném obchodě.
Foto autor
Při osazování zahrady ovocnými dřevinami se mnozí soustředí na švestky a pološvestky. Do rozsáhlé skupiny slivoní však patří i slívy.
Slivoně se v českých zemích pěstují zhruba od poloviny 14. století. O jejich rozšíření se zasloužil Karel IV. Po něm se také plody švestek dodnes nazývají karlata – kadlátky.
Od přelomu jara a léta až do podzimu se můžeme těšit z rozmanitých chutí plodů peckovin. Připomeňme si, kdo je kdo v rodině modrých slivoní.
Mezi slivoně pěstované v českých zahradách patří vedle pravých švestek také pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky. Ale nejen ty.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
Příjemný den,
zajímavou dvojicí je také Stankey – Gabrovská. Stanley jako opylovač pro Gabrovskou, která má velmi kvalitní plody. Obě jsou tolerantní proti šarce.
Milan C.
Dobrý večer.Kde seženu slivoň královskou viktorii Děkuji
Hledejte i jako slivoň Queen Viktoria, slivoň Viktoria. Velká zahradnictví se zasíláním. Můžeme naznačovat, ne Vás tam přímo poslat.