Slívy, pološvestky, švestky, renklódy a další modré peckoviny spojuje rodová příslušnost, využití v kuchyni i obliba. Některé z nich může spojovat i něco jiného, například jména signalizující cosi mimořádného.
Představím vám Čačanskou Lepoticu ze Srbska, což je v překladu ze srbštiny kráska ze srbského města Čačak, a další dva obyvatele zahrad pro změnu z Anglie – Královnu Viktorii a Presidenta.
Tato odrůda pološvestky je ze zmíněné trojice nejranější a samosprašná. Čačanská Lepotica dozrává v srpnu, čerstvé plody jsou hned k jídlu, lze je kompotovat, dorůstají však do poměrně velkých rozměrů. Vyzrálé se nechávají kvasit pro výrobu pálenky. Vcelku dobře dozrává i ve vyšších nadmořských výškách, v chladnějších oblastech.
Pološvestka odrůdy Čačanská Lepotica; foto Tomáš Jan
Strom roste vzpřímeně, má užší korunu. Kráska původem ze srbského Čačaku patří mezi odrůdy tolerantní k šarce. Pokud je strom napaden, choroba se projevuje jen na malém procentu plodů. Vyšlechtěna byla v poslední čtvrtině 20. století. Měla patřit k odrůdám, které vyřeší problémy švestek se šarkou.
Oválné ryngli či blumě v barvě růžové či fialově růžové, ojíněné, se říkává papežovo vejce. Odrůda je samosprašná, dozrává v září. Plody se hodí k jídlu a na koláče. Do kompotu se používají jen při vysoké úrodě kvůli menší velikosti. Pěstuje se i v horších půdních a klimatických podmínkách, koruna stromu je širší, může se rozklesnout pod velkou úrodou. Patří mezi odrůdy historické, v tuzemsku postupně nahrazované, téměř zapomenuté.
Královna Viktorie, odrůda ze skupiny slivoní renklód neboli rynglí či blum
V Anglii, odkud pochází, je stále oblíbená, patří mezi běžně pěstované odrůdy. V Česku ji seženete nejspíše jen ve školkách, které se věnují historickým odrůdám ovoce.
Tato anglická odrůda je z vybrané trojice nejpozdnější a největší. Dozrává po švestce Domácí, koncem září a během října. Nese jedny z největších plodů pěstovaných pološvestek. Dozrávají postupně, sklízejí se na jídlo, vyzrálé se používají k vaření povidel, půlky se konzervují i mražením. Do kompotu jsou plody příliš velké.
Velmi velké pološvestky cizosprašné anglické odrůdy President
V zahrádce vypadá Prezident velmi dobře, při slušném opylení dává pěknou úrodu. Z vybraných odrůd je President jediný cizosprašný, opyluje ho právě Čačanská Lepotica.
Nepříjemnou skutečností je, že plody často plesnivějí, odrůda se hodí spíše do lepších půd a poloh. Kladem je střední odolnost k šarce.
Při výběru švestky či pološvestky, slívy, ryngle a dalších druhů slivoní je třeba dobře vybrat vhodnou podnož.
S výběrem odrůd a podnoží do určitého místa pomůže nejlépe školkař ve své prodejně nebo zkušený prodavač v kamenném obchodě.
Foto autor
Při osazování zahrady ovocnými dřevinami se mnozí soustředí na švestky a pološvestky. Do rozsáhlé skupiny slivoní však patří i slívy.
Slivoně se v českých zemích pěstují zhruba od poloviny 14. století. O jejich rozšíření se zasloužil Karel IV. Po něm se také plody švestek dodnes nazývají karlata – kadlátky.
Od přelomu jara a léta až do podzimu se můžeme těšit z rozmanitých chutí plodů peckovin. Připomeňme si, kdo je kdo v rodině modrých slivoní.
Mezi slivoně pěstované v českých zahradách patří vedle pravých švestek také pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky. Ale nejen ty.
Angrešt a rybíz můžeme stále ještě prosvětlovat, ale řez do starého dřeva je nutné ukončit do poloviny února, neboť po tomto termínu již začíná proudit míza.
Příjemný den,
zajímavou dvojicí je také Stankey – Gabrovská. Stanley jako opylovač pro Gabrovskou, která má velmi kvalitní plody. Obě jsou tolerantní proti šarce.
Milan C.
Dobrý večer.Kde seženu slivoň královskou viktorii Děkuji
Hledejte i jako slivoň Queen Viktoria, slivoň Viktoria. Velká zahradnictví se zasíláním. Můžeme naznačovat, ne Vás tam přímo poslat.