Poznáváme zahradu, abychom do ní dobře vybrali ovocné druhy
18. 4. 2021Role, které člověku přináší život, bývají různé. I pěstitelem se můžete stát až jednoho dne. Dříve či později se pak vynoří přání sklízet ovoce, které zatím nemáme.
Životní cyklus višní je poměrně rychlý. Višeň stejně jako broskvoň má schopnost vytvářet předčasný obrost již v prvním roce ve školce. Řez višní napomůže přiměřenému vývoji.
Relativně rychle rostoucí postranní výhony využijeme pro tvarování při výsadbě na trvalé stanoviště. Zkracujeme je za druhým až čtvrtým pupenem.
Peckoviny řežeme na jaře, optimálně na začátku kvetení. V tomto termínu máme jistotu, že se řezné rány budou nejlépe hojit a že riziko klejotoku bude nejnižší.
Višně mají podstatně větší potřebu udržovacího řezu ve srovnání s třešněmi. Vytvářejí větší počet slabších polokosterních větví a výhonů zahušťujících korunu. Charakter plodnosti vede ke vzniku vyholených, tenkých a dlouhých větévek. Proto je třeba korunu višní neustále udržovat přiměřeně hustou pravidelným prosvětlovacím řezem.
U odrůd plodících na jednoletém dřevě se sklonem k vyholování výhonů (Morela pozdní) je nutný asi od čtvrtého až pátého roku po výsadbě pravidelný detailní řez, který spočívá ve zkracování všech dlouhých odplozených výhonů, nejlépe až ke kratšímu rozvětvení. Z tohoto rozvětvení a ze spících pupenů se pak vyvíjejí většinou nové silné výhony s květními i listovými pupeny.
Produkční životnost výsadeb višní je 18 až 20 let, i když solitérně vysazené stromy se mohou dožít vyššího věku v dobré plodnosti.
Pokud se stromy průběžně nezmlazují průklestem, je možné v odstupu čtyř až pěti let zkrátit silnější větve na vhodný postranní výhon. Přednost dáváme postupnému řezu podle Zahnovy metody na delší, oslabeně aktivní čípky. Tím zesílí pokračující výhony nebo větve.
Foto autor
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.