Půdu využívanou pro pěstování ovocných stromů, která neobsahuje vápník, je třeba dohnojit vápenatými hnojivy: vápencem či raději dolomitickým vápencem.
Vápník potřebují peckoviny i jádroviny ke svému růstu a ke zdárnému vývoji stromů i plodů.
Nedostatek a paradoxně i nadbytek vápníku naruší vývoj stromů a sníží kvalitu plodů. A protože se ovocné stromy sázejí v místech, kde matečná hornina neobsahuje ani stopu vápníku nebo naopak tam, kde je vápník v naprosto luxusním dostatku (spraše, vápencový podklad…), musíme při výsadbě přihlédnout k obsahu vápníku v půdě a podle něj rozhodnout, co je třeba udělat na konkrétním pozemku.
Půdu vápníme (dolomitickým vápencem) v případě, že hodnota pH je méně než 5,5; foto Shutterstock
Nejpřesnější informaci podá rozbor půdy. Napovědět může výskyt některých plevelů, přibližná hodnota pH podle lakmusových papírků. Ocet šumící na vzorku zeminy potvrdí přítomnost uhličitanu vápenatého, tedy vápníku.
Příprava místa pro výsadbu ovocných dřevin by měla být důkladná nejen kvůli délce života stromu.
V úrodných oblastech, kde roste vše i bez velké péče, je vhodné zapravit do hloubky pod 50 cm organickou hmotu. Její funkce je trochu jiná než ve vyšších vrstvách půdy. V hloubkách, kde nejsou aerobní podmínky, se organická hmota nerozkládá, ale je schopná vázat vodu i živiny.
Čím vyšší, nebo naopak nižší je hodnota půdní reakce než pH cca 6,5, tím se snižuje příjem stopových prvků z půdy. U alkalických půd klesá i činnost půdních bakterií.
Důležitost opěry stromku je dána způsobem jeho pěstování. U stromků v kmenných tvarech osamoceně vysázených (na slabě rostoucích podnožích) hrozí jejich vyvrácení zejména v letech s vysokými srážkami a velkou úrodou. Tomu by měl kůl zabránit.
U všech vysazovaných stromků hrozí v době, zejména v únoru, kdy se střídají slunné dny s mrazivými nocemi, poškození kmínku mrazem a vznik mrazových trhlin nebo tzv. desek. Tomu může zabránit silnější kůl nebo trámek stínící stromek od jihu. Určitou ochranou v době, kdy kůl u stromu už není, je bílení kmenů. Opravdu účinnou ochranou je však stínění kmene stromu prknem, sláměným krytem, kartonem či papírem.
Před výsadbou je dobře stromek na nějako dobu – na noc, na celý den – namočit celý do vody. Před výsadbou se upraví kořeny. Rovná řezná plocha se hojí lépe než otřepaný okraj utrženého kořene. Na jaře upravíme korunku; při podzimní výsadbě se odstřihnou jen nalomené konce větviček.
Vláha podpoří zakořenění stromku; foto Shutterstock
Místo štěpování musí zůstat nad úrovní země. Ani v budoucnu by se nikdy nemělo dostat pod zem – nesmí být zahrnuto zeminou. Strom by zpravokořeněl a přestal by se chovat podle vlastností příznačných pro odrůdu na určité podnoži, tedy pro kombinaci, kvůli které jsme stromek pořizovali. V takovém případě dřevina zpravidla silně zbujní a sníží se kvalita a množství plodů.
Foto autor a Shutterstock
Formování a vedení jabloní obnovovacím řezem přizpůsobíme přirozenému odrůdovému vzhledu. Stromy udržujeme v rovnováze růstu a plodnosti.
Jaká množství plodů, jaký díl úrody můžeme očekávat od jádrovin, peckovin, ořešáku nebo méně tradičních stromů, jako je moruše, mandloň, červený jeřáb, oskeruše?
Jabloně mají pro člověka velký zdravotní význam a zejména zimní odrůdy si ceníme pro jejich dlouhou dobu skladovatelnosti.
Květnový Zahrádkář roku 2018 pozval k rozhovoru Josefa Suse, znalce ovocnářství, aby mu popřál k sedmdesátinám a pro čtenáře vyzvěděl pěstitelské tipy.
Ve druhé polovině září jsou v našich podmínkách již běžné noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a umístíme je do bezpečnějších míst. Na noc je přeneseme domů, nebo aspoň chráníme rohožemi, fólií nebo netkanou textilií.
