Domů » Zahrada » Ovoce » Peckoviny » Myrobalány, durancie a špendlíky pro užitek a krásu, podnož i kvas
Myrobalány, durancie a špendlíky pro užitek a krásu, podnož i kvas
30. 8. 2021
Vedle švestek, pološvestek, slív, renklód a mirabelek existují další zajímavé skupiny slivoní. Například myrobalány, často považované za jiné peckoviny.
Myrobalán
Též slivoň myrobalán, dříve myrobalán třešňový (latinsky Prunus cerasifera) měl v ovocnářství donedávna dominantní postavení především jako podnož pro ušlechtilé odrůdy slivoní nebo meruněk (pro ty jen na výsušných stanovištích). Před lety se množil z prodávaného osiva různého původu.
Především žlutoplodé typy myrobalánu se stále chybně označují za mirabelky nebo špendlíky.
Myrobalán má drobné žluté nebo růžové až červené plody. Čeští pěstitelé používají zejména myrobalány ze Slovenska.
Z generativních je to typ MY-BO-1 vyšlechtěný v Bojnici, z vegetativních MY-KL-A z podhůří Tater (Šlechtitelská stanice Klčov). Sadovnicky cenné (zejména v městské zeleni) jsou okrasné myrobalány (například červenolisté formy Prunus cerasifera Nigra nebo Prunus cerasifera Atropurpurea).
-
-
Žluté plody podnožového myrobalánu MY-BO-1
-
-
Velkoplodý myrobalán Rumjanaja Zorka
Prosazují se rovněž nověji vyšlechtěné i starší odrůdy velkoplodého myrobalánu atraktivní barvou, velikostí plodů a specifickou chutí. Stejně jako generativně množené podnožové myrobalány s drobnými plody se vyznačují vysokou tolerancí k virovým neštovicím (šarce švestky).
-
-
Tmavoplodý myrobalán Obilnaja
-
-
Rumjanaja Zorka po osmi týdnech v chladírně
Tmavě fialový myrobalán Klaret
- Odrůda Rumjanaja Zorka má velké oranžově žluté plody, které se dají úspěšně uchovat v chladírně až dva měsíce při vysoké vzdušné vlhkosti a teplotě okolo 4 °C. V některých letech se bez regulace násady obtížněji vybarvují
- Odrůda Obilnaja zraje velmi časně a bohatě plodí. Má kulovité až vejčité, tmavě fialově červené plody s žlutočervenou šťavnatou dužninou. Plody se využívají převážně jako stolní ovoce.
- Odrůda Zurna má větší, mírně oválné, žlutě červené plody, které se hodí k jídlu i na zpracování.
Durancie
Je známa také pod názvy durančata nebo kadlata. Zejména na Moravě se uplatňuje jako generativní podnož pro ušlechtilé odrůdy slivoní nebo meruněk do těžších a vlhčích půd. Vedle tohoto semenáče lze jako podnož použít i vegetativně získané odkopky.
Horňácká durancie
Má dobrou schopnost srůstat, odolává mrazům a naštěpované odrůdy spolehlivě plodí. Jde většinou o lokální typy (Malá durancie, Žlutá durancie) především v teplejších lokalitách.
Durancie jako velmi starý typ slivoní jsou typické bujným vzrůstem a dlouhověkostí. Významná je vysoká tolerance k virové šarce (existují klony, které dosud nebyly šarkou napadeny).
Z hlediska pomologicko-pěstitelského bývají zařazovány mezi slívy (Prunus domestica subsp. insititia var. juliana). Sladká dužnina je špatně odlučitelná od pecky. Při výrobě ovocného destilátu se zvláště na Slovácku přidávají do kvasu k pravým švestkám. Výborné jsou i pro zpracování na povidla a na sušení.
- Příkladem je pozdněji zrající odrůda Horňácká durancie. Má menší, fialově modré, téměř kulovité plody s typickým ojíněním a šťavnatou, žlutozelenou dužninou s vyšším obsahem cukru.
Špendlíky
Prunus domestica subsp. insititia var. pomariorum má menší podlouhlé plody (nikoli kulaté, jak je tomu u podnožového myrobalánu, s nímž se v laické veřejnosti zaměňují). Někdy se stejně jako předchozí přičleňují k pomologické skupině slív.
Katalonský špendlík
- Katalonský špendlík (označován někdy jako Slíva katalonská) je neznámější odrůdou v této kategorii. Stromy jsou charakteristické slabým růstem, brzkou a pravidelnou plodností, zrání připadá na konec července. Plod je žlutý až hnědožlutý, bělavě ojíněný, kapkovitého až vejčitého tvaru. Dužnina je tužší, oranžově žlutá, sladká a poměrně aromatická.
Semenáče tohoto i jiných typů špendlíků sloužily i jako podnož pro nejrůznější odrůdy slivoní.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
