V lednu můžeme začít roubovat. Obvykle jde o tzv. roubování v ruce. Rouby uložené ve sklepě či venku namočíme na několik hodin do vody, aby natáhly vodu.
V místnosti, kam si přineseme podnože a rouby, je možné roubovat téměř všechny druhy ovocných dřevin, jádroviny, peckoviny i bobuloviny. Roub s podnoží po naroubování srůstá ve skládce – v chladu, v dostatečně vlhkém substrátu. Po výsadbě ven, jakmile přijde jaro a podmínky to dovolí, raší a roste.
Roubování v ruce poskytuje roubujícímu určitý komfort v tom, že je schovaný před zimním počasím. Lepší je, když teplota v místnosti není příliš vysoká, lepší je se obléknout a být v chladu, než nechat podnože osychat ve velkém teple a v suchém vzduchu.
Aby jednotlivé kroky postupu proběhly bez zbytečné prodlevy, předem si nařežeme jak rouby na požadovanou délku, tak i stahovací pásku. K dobré přípravě patří i ostrý nůž. Doporučuje se také natrénovat řez. Díky tomu se naroubovaná podnož může rychle vrátit do provizorní zakládky, kterou je vlhký písek, rašelina, hobliny, lehčí kompost, zemina nebo jen mokrý hadr. Při rychlém naroubování nehrozí poškození kořenů.
Používá se obyčejně kopulace (i vylepšená) nebo plátování, roubování na kozí nožku.
Jako podnož se využívají silnější podnože množené vegetativně (takové, které by po vysazení ven do letního očkování příliš narostly), generativní v různé síle – obyčejně podle roubů. Naroubujete-li silnější vegetativní podnož se slušnými základy kořenů, můžete mít do podzimu docela pěkný jednoletý stromek, získáte před očkovanci náskok jeden rok.
Stejně silná podnož jako roub. Ideální pro roubování peckovin a bobulovin.
Rubín na M-9 očkovaný 5 cm nad zemí poroste bujněji než ten, který naroubujete (naočkujete) ve výšce 40 cm nad zemí.
Při roubování na silnější vegetativní podnože můžete využít potenciál podnože. Naroubováním podnože M-9 výše nad zemí můžete omezit bujnost odrůdy.
I u peckovin je možné použít silnější vegetativní i generativní podnože v různé síle. V ruce se roubují například vytříděné silnější jednoleté ptačky. U peckovin je třeba opravdu dbát na pečlivost. I když je možné využít všechny způsoby roubování jako u jádrovin, upřednostňuji kopulaci, snažím se používat stejně silné rouby jako podnože. Srůstání při použití plátování, sedélkování i u roubování na kozí nožku může být horší, může se objevit klejotok, rány se s věkem nemusí dobře zavalit. Když ale není jiná možnost, za pokus to stojí. Třeba jen proto, abyste udrželi odrůdu naživu. Nebo abyste měli lepší stromeček, než seženete lepší podnož.
Bobuloviny se pěstují buď ve tvaru pravokořenného keře, nebo jako stromky roubované na podnož – meruzalku nebo i na jostu – ve výšce korunky. Kmínek josty dobře sílí, hodí se spíše jako podnož pro černé rybízy.
Meruzalka i josta jsou podnože, které často podrůstají. O nějakou tu podnož v zahradě, kde máte stromkový rybíz nebo angrešt nemáte nejspíše nouzi.
I když je možné použít tenčí rouby, než jsou podnože, nedoporučuji to. V místech, kde roub s podnoží zcela nesroste, se otevírá brána pro šedou hnilobu. Pokud se dostane do roubu, zaschne těsně po vyrašení, u starších korunek postupně usychají její části, až roub uschne celý. Pokud roub se stejně silnou podnoží sroste čistě, je riziko napadení šedou hnilobou menší. Poškození šedou hnilobou se objevuje častěji u starších stromků, obyčejně po tužších zimách, kdy mrazy naruší pletiva v místě srůstu podnože a roubu. Po naroubování je dobře stromeček ošetřit právě proti šedé hnilobě a uložit do skládky. Ven se vysazuje, jakmile to půdní a klimatické podmínky dovolí.
V případě, že nemáte meruzalku, můžete jako dobře zakořeňující podnož použít řízek odrůdy Jonkheer Van Teets.
Roubování na kořen meruzalky se používá například při zakořeňování angreštů a špatně zakořeňujících odrůd rybízu (zejména Heinemannův pozdní a též i odrůdy z něj vyšlechtěné).
Kořen s naroubovaným angreštem či rybízem se při výsadbě „utopí“. Nad zemí necháme jedno či dvě očka. Když roub zakoření, sílí a obyčejně se v místě roubování zaškrtí (páskou, která v místě roubování zůstává), meruzalka nepodrůstá. A pokud by dál rostla, na podzim se po vyrytí podnož ze zakořeněné sazenice odstraní. U tohoto roubování nevadí, že je roub slabší než podnož.
V únoru už můžeme vyrazit ven a roubovat tam.
Foto autor
Také v létě lze roubovat. V tomto období řežeme rouby bezprostředně před použitím. Chybí-li nám dostatek materiálu k roubování, můžeme očkovat.
V prosinci začíná období vhodné pro odběr roubů. Kdo se chystá přeroubovat ovocné stromy, měl by si být jist, že vybere rouby v perfektnímu zdravotnímu stavu.
Přeroubováním řešíme zpravidla nevhodnou odrůdu ovocného stromu, která nesplňuje naše požadavky na ovocný strom.
Kupujeme-li stromek, zajímá nás, o jakou letní, podzimní či zimní odrůdu jde. Stejně důležitá je však informace o podnoži, na níž je odrůda naštěpována.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
