Domů » Zahrada » Ovoce » Peckoviny » Kdy prvně probrat plůdky ovoce, kdy probírku vynechat
Kdy prvně probrat plůdky ovoce, kdy probírku vynechat
12. 6. 2022
Je zajímavé, že probrat plůdky současných výkonných odrůd na slabě rostoucích podnožích má opodstatnění již u mladých stromků.
Platí to nejen pro jádroviny, ale rovněž pro další ovocné stromy. Z peckovin například pro broskvoně nebo meruňky.
Je rovněž známo, že zejména dobře odkvetlé broskvoně neodborně ošetřené řezem potřebují doplňující probírku. Bez ní přinášejí drobné a méně chutné plody. Přitom se zvláště starší stromy při nadúrodě malých plodů vyčerpají. Během kruté zimy mohou snáze namrznout, popřípadě i zcela zmrznout.
-
-
Před probírkou
-
-
Meruňka po probírce
Probírka se týká také stromů po přeroubování.
Odrůdy jabloní Florina, Melodie, Selena, Šampion, Topaz vyžadují probírku často již dva až tři roky po přeroubování nevyhovující odrůdy na slabě rostoucí podnoži (M9, J-TE-F, J-TE-G).
- Především u jabloní záleží na počasí, odrůdě a poloze, zda stromy pokvetou v první polovině května či dříve a zda o to dříve přijde červnový propad plůdků. Tomu je vhodné přizpůsobit termín ruční probírky plůdků.
Kdy není třeba plůdky probrat
Některé odrůdy jabloní si samy regulují násadu na přiměřené množství plůdků. Takové pak plodí vyrovnaně řadu let. Probírka u nich nebývá obvykle nutná. Sem lze zařadit například Melrose, Opál, Rubín a jeho mutace (Bohemia, Gold Bohemia).
Podobně musíme vzít v úvahu příležitostné poškození květní násady mrazem nebo jinou nečekanou okolností, než se do ručního omezení násady pustíme.
Příliš nízká plodnost může rovněž nastartovat bujný růst stromů a zhoršit kvalitu plodů. Jablkům zvýší výskyt fyziologické skvrnitosti (hořké pihovitosti).
Jak probírka prospěje úrodě peckovin
Z peckovin připadá často v úvahu probírka plůdků u slivoní, broskvoní a meruněk, kdežto drobné plody třešní a višní se vzhledem k pracnosti tohoto zásahu až na výjimky neprobírají.
Odstupy mezi ponechanými plody slivoní při probírce se řídí očekávanou velikostí plodů dané odrůdy v době sklizně. Tato velikost se liší podle jednotlivých pomologických skupin. Nejmenší budou zpravidla pravé švestky (Domácí, Top), které při středně velké násadě ani neprobíráme. Naopak největší bývají některé odrůdy pološvestek (například President, Tophit), kde i odstupy po probírce musí být větší.
-
-
Před probírkou
-
-
Pološvestka Tophit po probírce
Nadměrnou násadu meruněk regulujeme tak, aby se vzdálenost plůdků po probírce pohybovala od 5 do 10 cm.
V případě broskvoní necháváme při probírce větší odstupy mezi plůdky s tím, že na jednom zkráceném plodném výhonu by neměly být více než 3 až 5 plůdků. Přitom přihlédneme k podmínkám stanoviště, ke kondici stromu a odrůdě.
Ve všech případech probírku výše zmíněných druhů načasujeme krátce po přirozeném fyziologickém propadu. U peckovin probíhá dříve než u jádrovin.
- U broskví a zejména meruněk nehledíme při probírce na stopku plodu, která je velmi krátká. Můžeme ji oddělit buď s plůdkem, nebo bez něj.
V mimořádných případech doporučuji uskutečnit probírku v kterémkoli termínu, jestliže byly plody poškozeny například kroupami, chorobami nebo škůdci. Zachováme tím co nejvíce zdravého ovoce na stromě.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
