Domů » Zahrada » Ovoce » Peckoviny » Kam vysadit slivoně, třešně, višně, meruňky, broskvoně

Kam vysadit slivoně, třešně, višně, meruňky, broskvoně

Slivoně

Pomologická skupina slivoní je, co se týká nároků, velmi variabilní. Pěstují se prakticky ve všech pěstitelských tvarech.

Švestky nejsou tolik náročné, s úspěchem mohou růst ve středních i vyšších polohách. Vyžadují živnou zem dostatečně zásobenou vodou a vápníkem. V suchých půdách trpí nedostatkem vody a bývají často napadány škůdci.

Švestka domácí velkoplodá, foto T. Jan

Renklódy, slívy i myrobalány vyžadují středně teplá až teplá chráněná stanoviště. Optimální půdy pro ně by měly být dostatečně vlhké a výživné, klidně i s vyšší hladinou podzemní vody. Výjimku tvoří pouze slivoně naštěpované na myrobalánu. Ten vyžaduje sušší a teplejší stanoviště.

• Slivoně jsou velmi náročné na vlhkost vzduchu i na celkové množství a rozložení srážek během roku. Zimní mrazy snáší dobře, zatímco jarní už hůře. Průměrná roční teplota by měla být mezi 7,5–9 °C.

Třešně

Třešně se nejčastěji pěstují v nízkokmenných tvarech a jako vysokokmen. Jsou velmi náročné na výběr lokality. Vyžadují otevřené a teplé polohy, nejlépe na mírných svazích s jižní orientací, kde může proudit vzduch.

Vysokokmeny třešní se mnohde mohou stát výraznou dominantou zahrady; fM. Makal

Nesnáší mrazové kotliny. Vhodnější jsou spíše lehčí, hluboké a záhřevné půdy dostatečně vápenaté a s propustnou spodinou. Vysoká hladina podzemní vody jim škodí a mohou proto často trpět klejotokem.

Na suchých stanovištích slaběji rostou a mají malé plody. Spíše se jim daří na mírných stráních než na rovinách. Na rovinatých pozemcích mohou být v době květu poškozovány mrazem. Při výběru vhodné odrůdy a jižních stráních mohou růst i ve výšce 550 m n. m. Průměrná roční teplota by se měla pohybovat mezi 7,5–9 °C.

Višně

Patří mezi nejméně náročné peckoviny. Nejčastěji se pěstují v nižších kmenných tvarech. Bez větších problémů rostou na návětrných i v inverzních polohách, ale dají se pěstovat na západních či severních svazích. Na stinných místech méně kvete.

Při rozkvětu višní nástává stejně jako u jiných peckovin vhodný čas na řez; foto J. Sus

Na dobře osluněných polohách, kde proudí vzduch, trpí méně moniliniovým úžehem než v uzavřených lokalitách. Na půdu není nijak náročná, ale nesnáší těžké a podmáčené půdy s vysokou hladinou podzemní vody. Naopak jí vyhovují půdy vlhké hlinitopísčité. Dobře rostou i na suchých půdách, kde se jako podnož pod višeň použije mahalebka.

Jelikož višně zpravidla kvetou později než třešně, dobře odolávají pozdním jarním mrazíkům. Průměrná roční teplota pro pěstování višní by měla být 7–8 °C.

Meruňky

Meruňky patří mezi náročné teplomilné peckoviny. Nejčastěji se pěstují ve formě čtvrtkmene a polokmene. Vyžadují chráněné polohy s jižní nebo s jihozápadní orientací.

Stará a stále oblíbená meruňková odrůda Velkopavlovická; foto M. Lípa

• Milují teplo a nemají rády otevřené větrné polohy s častým pohybem studeného vzduchu. V mrazových kotlinách dochází k namrzání květních pupenů.

Meruňky vyžadují teplé, výživné a hluboké půdy s dostatkem humusu a s neutrální až slabě zásaditou půdní reakcí.

V podmáčených půdách trpí klejotokem a zmrzáním. Na sušších půdách meruňka s úspěchem roste na myrobalánové podnoži.

Při použití vhodné odrůdy na chráněném stanovišti (třeba stěna domu) můžeme meruňky pěstovat i ve výšce nad 300 m n. m. Průměrná roční teplota by měla být 9,5–10 °C.

Broskvoně

Broskvoně mají podobné nároky jako meruňky. Nejčastěji se pěstují v kmenové formě zákrsku a čtvrtkmenu s dutou korunou. Milují světlo a teplo. Potřebují chráněné polohy s jižní, jihovýchodní nebo východní expozicí. Mohou dobře růst i na mírném svahu.

Plody broskvoně odrůdy Harbinger; foto T. Jan

Nevhodné pro ni jsou údolní polohy a mrazivé kotliny, kde se kumuluje chladný vzduch, stejně jako vysoká hladina podzemní vody a těžké půdy. Dobře se jí daří v půdách písčitých až písčitohlinitých s neutrální až slabě alkalickou půdní reakcí.

V půdách s nadbytkem vápníku stromy trpí chlorózami z nedostatku železa. Tyto chlorózy může zmírnit použití mandloňové nebo broskvomandloňové podnože. Do vyšších a okrajových poloh volíme ranější odrůdy, které dříve dozrávají. Optimální průměrná roční teplota pro pěstování broskvoní je 8,5–9,5 °C.

Foto autor, T. Jan, J. Sus, M. Lípa

Související články

hrušeň jabloň ořešák ovocný strom podnož půda semenáč stanoviště

Vybíráme dobré místo pro nové stromky: jabloň, hrušeň, ořešák

23. 1. 2022

Při výběru ovocné dřeviny do zahrady zohledníme jak podnební, zeměpisné a půdní podmínky, tak nároky ovocného druhu. Co potřebuje jabloň, hrušeň či ořešák?

číst více

broskvoně kadeřavost klejotok rady z Horní Bělé šarka peckovin

Co dělat a kdy proti kadeřavosti a jiným chorobám broskvoně

4. 5. 2021

Nejzávažnějším onemocněním broskví je kadeřavost broskvoně. Způsobuje ji houba Taphrina deformans. Silná infekce této choroby zaviní značné škody.

číst více

chlévská mrva jarní kompost probírka plodů rady z Horní Bělé řez broskvoní výsadba stromků výživa půdy

Broskvoň potřebuje vysadit na jaře a hnojit kompostem

16. 4. 2021

Za organické hnojení kvalitním kompostem se broskvoně odmění pěknou úrodou. Naopak bez jistého a pravidelného přísunu živin stromky strádají. 

číst více

hrušeň jabloň pH půdy podnož vápník výsadba stromků

Kdy a proč vápnit půdu při výsadbě peckovin a jádrovin

8. 3. 2020

Půdu využívanou pro pěstování ovocných stromů, která neobsahuje vápník, je třeba dohnojit vápenatými hnojivy: vápencem či raději dolomitickým vápencem.

číst více