Zahrádkářský trh s ovocnými výpěstky je naštěstí poměrně pružný a každoročně nabízí i zajímavé mrazuvzdorné odrůdy.
Díky tomu si každý zahrádkář přijde na své i v oblastech, ve kterých jsou podmínky pro pěstování ovoce náročné právě kvůli chladným teplotám.
Níže popsané odrůdy mají dva společné jmenovatele:
Šlechtění se v bývalém Sovětském svazu nevěnoval pouze Mičurin. Výzkumných pracovišť bylo velké množství rozmístěných po celé zemi. Po rozpadu Sovětského svazu na jednotlivé samostatné republiky přešla výzkumná pracoviště pod jejich správu a postupně buď zanikly, přetransformovaly se, nebo v šlechtitelské práci pokračují dodnes.
Z těchto ústavů pochází velké množství odrůd, které se sice na globálním trhu v tvrdé konkurenci marketingově příliš neprosadily, jejich místní význam je však nepopiratelně velký.
Mrazuvzdornost odrůd ovocných dřevin je v České republice zvlášť důležitá. Území České republiky leží na okraji evropského koridoru intenzivního pěstování ovoce a pro některé druhy jsou limitními již jižní oblasti republiky. Navíc je celá země velmi členitá, nacházejí se v ní všechny typy lokalit od teplých nížin po chladné hornaté severské oblasti.
Jde o perspektivní estonskou odrůdu, která velmi připomíná odrůdu Viktorie. Ve srovnání s ní je však odolnější vůči chladu a nemocem.
Plodí brzy, bohatě a spolehlivě. Je částečně samosprašná, ale lepší a stabilnější úrodu přináší při opylení vhodnými odrůdami. Mezi ně řadíme například odrůdy Victorie, Duke of Edinburgh či Ema Leperman. Lze však předpokládat, že ji opylí i většina u nás rozšířených odrůd.
Plody jsou purpurově červené barvy, střední až větší velikosti a dosahují hmotnosti okolo 40 gramů. Vynikají velmi dobrou chutí.
Je jednoznačně zajímavým zpestřením sortimentu slivoní. Označujeme ji přívlastkem sloupovitá. Je to středně raná odrůda, charakteristická mohutnou hustou korunou a vertikálním způsobem růstu.
Stromy jsou střední velikosti, odolné vůči chladu a nemocem a velmi dobře plodí.
Opylovačů této odrůdy je opět několik, ze sovětských odrůd jsou to například Kavkazská švestka nebo Kometa.
Plody jsou dost velké a dosahují hmotnosti až 45 gramů. Slupka je purpurově zbarvená a dužnina narůžovělá. Chuť plodů je polosladká, velmi dobrá a osvěžující.
Jde o kvalitní lotyšskou odrůdou. Stromy jsou střední velikosti, vynikají vysokou mrazuvzdorností a odolností vůči chorobám. Odrůda je samosprašná a dosahuje dobré úrody.
Plody dozrávají v druhé polovině července. Jsou velké, o hmotnosti 50–60 gramů. Povrch slupky je světle oranžový, posetý množstvím charakteristických červených teček. Dužnina je pevná, středně šťavnatá, dobré chuti a snadno se odděluje od pecky.
Jedná se o pozdní ukrajinskou odrůdu.
Plody dozrávají v první polovině srpna. Jsou velké a dosahují hmotnosti 50–60 gramů. Slupka je oranžové barvy a je částečně pokrytá červeným tečkováním. Dužina je syté oranžové barvy, dostatečně pevná i šťavnatá, dobré chuti a s dobře oddělitelnou peckou.
Odrůda je samosprašná a spolehlivě odolná vůči mrazům.
Je samosprašná, velkoplodá a odolná ruská odrůda. Dozrává v druhé polovině července, plodí velké plody o hmotnosti až 60 gramů.
Slupka je oranžová, často s rozmytým červeným líčkem. Dužina je pevná, středně šťavnatá, chutná, s dobře oddělitelnou peckou.
Odrůda je úrodná a vysoce odolná vůči mrazům.
Moskovskaja velikaja
Patří mezi ukrajinské mrazuvzdorné odrůdy. Tvoří širší koruny s dobrými úhly odklonu kosterních větví.
Plody dozrávají v první polovině srpna. Jsou středně velké, uniformní velikosti a průměrné hmotnosti kolem 80 gramů. Základní barva plodu je krémově žlutá, téměř po celém povrchu ji však překrývá intenzivní červeň. Dužnina má bílou barvua je velmi šťavnatá a sladká. Je dobře oddělitelná od pecky.
Ochlupení plodů je sametové, velmi jemné a snadno stíratelné z povrchu slupky.
Odrůda je samosprašná a vyniká vysokým stupněm mrazuvzdornosti.
Také patří mezi ukrajinské odrůdy a je nenáročná na pěstování.
Plody dozrávají v polovině srpna. Jsou středně velké, oválné, průměrné hmotnosti kolem 80 gramů. Slupka je tenká, elastická, s jemným a dobře odstranitelným ochlupením. Základní bílokrémové zbarvení slupky je překryto rozmytou červení.
Dužnina je bílé barvy, je šťavnatá a dobře oddělitelná od pecky. Chuť plodů je velmi dobrá až vynikající, vyniká harmonicky vyváženým poměrem cukrů a kyselin.
Odrůda je samosprašná, vysoce odolná vůči mrazům.
Je velmi cenná ukrajinská odrůda, která vyniká vysokou úrodností a krásným vzhledem plodů.
Roste bujně, brzy vstupuje do plodnosti, která je pravidelná a vysoká. Odrůda je samosprašná a květy jsou odolné vůči mrazům.
Plody dozrávají v první polovině srpna, jsou velké kolem 150 gramů, velmi šťavnaté, sladké s aromatickou chutí. Jsou vhodné na přímý konzum, kompotování i moštování.
Odrůda je vhodná i do našich okrajových oblastí.
Sočnaja
Je ruská odrůda vyšlechtěná v Petrohradě, která dozrává koncem června. Stromy rostou středně bujně, jsou úrodné a každoročně plodí. Plody dosahují hmotnosti okolo 4 gramů, jsou sladké a šťavnaté s atraktivní černočervenou barvou.
Odrůda je vysoce odolná vůči mrazům a je zvlášť vhodná do okrajových oblastí.
Leningradská červená
Novější, perspektivní ukrajinská odrůda, jejíž šlechtění bylo zaměřeno na velikost plodů. Stromy rostou intenzivně a vitálně. Tato odrůda je vhodná zejména pro korunkové tvary.
Je cizosprašná, dobře ji opilí odrůdy kvetoucí ve stejném termínu kvetení.
Plodí bohatě a každoročně. Sběr je v první polovině července. Plody jsou vysoce odolné vůči praskání.
Hlavní předností odrůdy jsou velké chutné plody, které dorůstají až do hmotnosti 8–9 gramů a dobrá odolnost vůči chorobám.
Odolnost vůči mrazům je pouze střední, odrůda je tedy vhodná zejména pro střední polohy. Ve vyšších polohách je možné ji pěstovat v intravilánu chráněnou budovami nebo vyššími okolními stromy.
Jde o ruskou odrůdu vyšlechtěnou v Petrohradě a dozrávající koncem června. Stromy rostou středně bujně, jsou úrodné a každoročně plodí.
Plody dosahují hmotnosti okolo 4 gramů. Jsou sladké, šťavnaté s černočervenou barvou.
Odrůda je vysoce odolná vůči mrazům a je zvlášť vhodná do okrajových oblastí.
Turgenevka
Foto autor
Zahrádkáři z Horní Bělé na Plzeňsku před časem hledali postupy vhodné pro pěstování ovoce ve svém kraji. Ověřili také, kdy řezat broskvoně.
Asi nejznámějším šlechtitelem, který se zabýval kříženci dřevin, byl I. V. Mičurin. Vyšlechtil ovocné odrůdy, které se dodnes pěstují pro plody či k okrase.
Při pěstování broskvoní v chladnější oblasti je vedle výběru odrůdy stejně důležité dobře zvolit místo výsadby.
Role, které člověku přináší život, bývají různé. I pěstitelem se můžete stát až jednoho dne. Dříve či později se pak vynoří přání sklízet ovoce, které zatím nemáme.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
Dobrý den.
Toto téma platí pouze pro stromy co jsou v zimním spánku.
Ale jakmile je probudí teplá fáze zimy , tak je mrazuvzdornost ta tam . Maximálně do -5 C.
Ono všeobecně je známo , že klasické odrůdy meruněk vydrží v dormaci i -30C a broskve -17C . U slivoní to záleží na odrůdě – 20 C. Višně se také uvádí se zvýšenou mrazu odolností. U třešní nevím. Jabloně do -30 C , u hrušní to silně ovlivňuje odrůda. Není nutné tu proto za pohrůžkou zmrznutí ovocných stromů tu prosazovat sovětské odrůdy. Zkouškám ze zvědavosti a možné zajímavosti se nebráním.
V těch odrůdách co tu uvádíte má i zásluhu i Mičurin.