Jaká množství plodů, jaký díl úrody můžeme očekávat od jádrovin, peckovin, ořešáku nebo méně tradičních stromů, jako je moruše, mandloň, červený jeřáb, oskeruše?
Ovocné stromy, ať jsou to zákrsky, nebo vysokokmeny, zahradě často dominují. Při výběru stromu pro výsadbu můžeme přihlédnout i k množství úrody, které očekáváme, a předem si ujasnit, jak ho využijeme.
Označení zákrsek dokládá, že názvosloví kmenných tvarů může narazit na představivost člověka. Setkávám se s dotazy typu: Koupil jsem si zákrsek, už je čtyři metry vysoký, kdy přestane růst? Nebo: Koupil jsem si čtvrtkmen a doma jsem zjistil, že je vyšší než zákrsek. Neměl by být jeho kmínek kratší, než má zákrsek, když má podle pojmenování mít výšku jen čtvrtku kmene?
Nic se v této charakteristice neříká o velikosti koruny, která na kmínku vyroste. Tu „řídí“ podnož v kombinaci s odrůdou, stanovištěm, kvalitou půdy v místě výsadby a ovlivňuje člověk svými zásahy (řezem, tvarováním koruny, ohýbáním větví), hnojením, zaléváním, ošetřováním pesticidy.
Jabloně a hrušně se řadí z pohledu výnosu do jedné skupiny.
V sloupcovém tvaru je dobrá úroda 5–6 kg ze stromku, u štíhlého vřetene je to 2–3x více.
U zákrsku můžeme mít za několik let po výsadbě úrodu 20–30–50 kg.
U vyšších tvarů (polokmen, vysokokmen) lze počítat s výnosem 50–100 kg a více. Ne že by tyto stromy nedaly najednou úrodu vyšší, ale pokud chcete, aby plodily pravidelně a pěkné ovoce, musíme je v jejich úrodnosti krotit řezem, následně probírkou plodů.
Z malé jablůňky může být solidní úroda
Když znáte výnosový potenciál jednotlivých tvarů stromů, můžete si rozmyslet, kolik kterých stromků potřebujete. Sklizeň z jedné letní či podzimní odrůdy jabloně zákrsku (čtvrtkmene, polokmene…) při slušné úrodě zahltí nejen vlastní rodinu, ale i milé sousedy.
Množství úrody můžeme řídit kombinací odrůd i tvarů stromků.
V té chvíli je možné přeroubovat část koruny odrůdou, která dozrává později.
Jiným řešením je založení kvasu a pálení v nejbližší pálenici.
Jablka (případně i hrušky), které dozrávají ještě po sklizni – od listopadu (února) do ledna (dubna) – , můžeme skladovat, pokud máme dobrý sklep.
Nebo zůstaneme u štíhlých vřeten a sloupcových odrůd a vysadíme více stromků jedné odrůdy.
Švestky, českou klasiku, známe v nejrůznějších podobách od čerstvých přes povidla až k pálence
Výsadby podle tvaru stromu přicházejí v úvahu v následujících vzdálenostech:
Do plánu výsadeb vždy zařadíme i cestičky, abychom na ně nezapomněli – zejména u plošně méně náročných tvarů (vřetena, tvarované stěny, sloupcové odrůdy).
Třešně, višně, slivoně, meruňky, broskvoně se obyčejně sázejí ve tvaru čtvrtkmene. Obyčejně proto, že modernější způsoby upřednostňují i štíhlá vřetena a plošné tvary na slaběji rostoucích podnožích. Tak lze na stejné ploše, jakou zabere zákrsek, pěstovat více stromků s více odrůdami.
Do koruny čtvrtkmene můžeme roubováním přidat více odrůd. Ale to každý neumí.
Višně plodí pravidelně
Úrody třešní a višní se velikostí obvykle rok od roku neliší. Ze čtvrtkmene natrháme podle věku stromu 20–30–50 (100) kg. U meruněk a broskvoní je výnos závislý nejen na řezu a probírce nasazených plodů, ale dost výrazně na průběhu počasí v zimě a na jaře. Výnos odhadneme podle objemu koruny, není dobré nechat stromy přetížit. Optimum je vzdálenost mezi plody cca 10 cm. U velkoplodých broskvoní i více. Z meruňky a broskvoně můžeme mít výnos podobný jako z jabloní a hrušní.
U ořešáku, oskeruše a moruše nejsou menší tvary vhodné, lepší je polokmen a ještě lepší vysokokmen. Existují sice odrůdy ořešáku s menší korunou, ale třeba v případě odrůdy Broadview je to z pohledu kvality českých odrůd na úkor chuti jádra a větší pevnosti skořápky. Se stářím stromů se úroda zvyšuje, stromy ve stáří nad 30 let mohou dát i více než 50 kg.
Foto autor
Sloupcové tvary stromků získávají mezi zahrádkáři na populáritě, ve světě přibývá komerčních ovocnářů, kteří využívají dřevinu kvůli snazšímu ošetřování i jednodušší sklizní.
Ovoce ze zahrady si právem ceníme. Zejména na počátku cesty k vlastní úrodě je dobré se zaměřit na osvědčené druhy. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
Je známo, že naši předkové pěstovali kvalitní jablka. Málokterá z nich by se ovšem mohla velikostí, vzhledem a vybarvením rovnat dnešním plodům ze supermarketů.
Rybíz se může stát jednou ze stěžejních rostlin v zahradě. Může být užitečné si už před výběrem odrůd ujasnit, kdy budeme zpracovávat sklizeň.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
