Vybíráme jabloně do zahrady podle výšky kmene a tvaru koruny

23. 1. 2021

V tuzemských sadech a zahrádkách se uplatňují nejrůznější tvary jabloní. Připomeňme si ty nejužívanější a to i podle výšky kmene.

Vedle ovocných stěn, štíhlých vřeten nebo sloupcových forem trvá zájem o vyšší kmenné tvary s polopřirozeným typem koruny a to od čtvrtkmenů až po vysokokmeny.

Při hledání jabloně ve tvaru vhodném do naší zahrady a odpovídajícím naší představě mějme na paměti: Nejen tvar, ale také způsob řezu, volba odrůdy a podnože, pěstitelská péče, podmínky prostředí a další okolnosti rozhodují o pravidelnosti dobré sklizně a kvalitě ovoce.

  • Pro jakýkoli typ koruny stromu je klíčový co možná nejlepší přístup světla do všech částí koruny. Při zastínění se přestávají zakládat květní pupeny, plodný obrost postupně prosychá a odumírá.
Kvetoucí vysokokmenná jabloň

Kvetoucí vysokokmen jabloně v selské zahradě

Tradiční stromy a výšky kmene

Za tradiční prostorové tvary jabloní lze považovat vysokokmeny, polokmeny a čtvrtkmeny, popř. i zákrsky s prostorovou korunou. Ta bývá

  • pyramidální,
  • patrovitá nebo bezpatrovitá,
  • pyramidální dutá nebo dutá (kotlovitá, bez středního výhonu).

Odrůdy jabloně mohou být naroubovány na podnožích generativních, nebo na vegetativních středně až bujněji rostoucích.

Krajina podle výšky kmene aneb vyšší kmenné tvary ovocných stromů ve švýcarské krajině

Roztroušený sad vyšších kmenných tvarů, Švýcarsko

Jaké výšky kmene vybírat pro jabloně

Zjednodušeně řečeno:

  • Výška kmene se u zmíněných forem pohybuje okolo 1 m u čtvrtkmenu,
  • 1,5 m u polokmenu
  • a 2 m u vysokokmenů.

Jsou to v zásadě školkařské pojmy, protože takto označený přichází na trh stromek dopěstovaný ve školce.

  • Obdobně je tomu u zákrsku výšky kmene od 0,6 do 0,8 m.

Stále se totiž někteří lidé při nákupu zákrsku v ovocných školkách nebo v obchodních řetězcích mylně domnívají, že musí jít vždy o zakrsle rostoucí stromek. Přitom o budoucí výšce koruny rozhoduje především intenzita růstu použité podnože a odrůdy.

Jak dlouho které jabloně plodí

Očekávaná tzv. produkční životnost výsadby vysokokmenů a polokmenů na semenáči (nejčastěji Jaderníčka moravská) se pohybuje od 50 do 60 let.

U čtvrtkmenů na bujně vzrůstné vegetativní podnoži (M1, A2) je to nejméně 40 let.

Zákrsky na středně až silněji vzrůstné podnoži (MM106, M7, M4) se při dobré péči dožívají 30 až 35 let.

Zákrsky a vřetena

Vřetenovité zákrsky, naštěpované převážně na středně vzrůstných podnožích (M4, MM106), tvoří jakýsi přechod k modernějšímu, ve světě i v tuzemsku nejvíce rozšířenému tvaru štíhlého vřetene. Na rozdíl od něj však zapěstované postranní plodné větve ve větším počtu než u klasického zákrsku zůstávají v pyramidální koruně převážně po celé období trvání výsadby. Předpokládaná životnost stromů je okolo 20 až 25 let s ohledem na použitý spon (při větších odstupech a větší intenzitě růstu odrůdy se očekává delší životnost).

Štíhlé vřeteno na slabě až zakrsle rostoucích podnožích (M9, M27, P2, P22, J-TE-F, J-TE-G) s úzce pyramidální korunou a prodlouženým kmenem (terminálem) je v dospělosti typické 12 až 15 slabšími polokosterními větvemi. Ty postupně po třech až čtyřech (pěti) letech řezem odstraňujeme. Nahradí je mladší. Nejsou tedy trvalými, stabilními větvemi, jak je tomu u jiných tvarů.

  • Toto vřeteno vyžaduje nezbytně trvalou opěrnou konstrukci (buď drátěnka se třemi až čtyřmi dráty nataženými rovnoměrně nad sebou, nebo impregnovaný dřevěný kůl ke každému stromku).
  • Jde v současné době o nejpropracovanější a zvláště v nových výsadbách široce využívaný systém vedení koruny do výšky okolo 2,5 až 3 m.
  • Vysazujeme nejčastěji na vzdálenost v řadě 0,8 až 1,2 m. Při výsadbě více řad se šířka meziřadí na zahrádce pohybuje okolo 2,5 m, v intenzivních sadech 3 až 3,5 m.

Superštíhlé vřeteno na zakrsle rostoucích podnožích ve velmi husté (superhusté) výsadbě se liší od předchozího užším a nižším tvarem, při zahuštění sponu (větším počtem malých stromků na jednotce plochy). Řady jsou od sebe vzdáleny přibližně 2 m, v řadách jsou tato vřetena vysazena na vzdálenost do 0,6 až 0,8 m.

Jabloně sloupcovky

Sloupcové (též kolumnární) typy jabloní na slabě až středně rostoucí podnoži (zejména M26, bujné odrůdy na M9) představují další stupeň ve vývoji tvarů bez trvalých postranních (kosterních) větví. Nosnou částí stromku je tlustší střední osa převážně s krátkým plodonosným obrostem.

Pokud by prodloužený kmen měl výšku 3 m a hypoteticky se na každém běžném metru sklidilo 5 kg, mohl by být reálný výnos 15 kg ze stromku. To by při sponu 3,0 x 0,8 m představuje okolo 6 kilogramů jablek sklizených z 1 m².

Sloupcové jabloně

Sloupcové jabloně na podnoži M26

Některé odrůdy však při vyšších sklizních mají tendenci plodit střídavě (alternují), anebo bohatě plodí většinou v místě střední osy, která byla v předchozím roce bez plodů. Obvykle se tedy neobejdou bez ruční probírky plůdků těsně po fyziologickém (červnovém) propadu. Počítejme proto s reálným výnosem podle odrůdy o 30 až 40 % nižším.

  • Systém sloupcových odrůd má mnohé přednosti: Zejména šetří místo na zahrádce a umožňuje dokonalé oslunění plodů a snadnou sklizeň.
  • Ovšem vedle uvedené střídavé plodnosti (alternance) má i další nedostatky: horší vyzrávání terminálních výhonů, sklon některých odrůd k hořké pihovitosti jablek a nebezpečí úžehu plodů v horkých slunečních dnech.
  • Předpokládaná životnost stromů je přibližně 12 až 15 let.

Na trvalém stanovišti postačí obvykle podpěrný systém v prvních třech až čtyřech letech po výsadbě (drátěnka či špagátovka). Později se výsadba obejde bez trvalé opěry, pokud není stromek zvlášť přerostlý do výšky.

Ovocné stěny – palmety

Zploštělými korunami rozumíme nejčastěji rozličné typy ovocných stěn (palmet) s vedením hlavních větví ve směru řad, a to na slaběji (M9, J-TE-E, M26), středně (M4, MM106, M7). Ale například u spurtypů i na bujněji vzrůstných podnožích (M1, A2).

Tyto koruny jsou zúženy ve směru řady tak, že obvykle nepřesahují napříč řady podstatně šířku 1 m, v době vegetace do 1,5 m. Tím docílíme lepší kvalitu ovoce díky větší intenzitě slunečního záření a zejména v zahrádkách účelněji využijeme omezený prostor.

Ovocná stěna jabloně v Anglii

Jabloňová ovocná stěna v Anglii

  • Vzdušnější korunu podpoříme nejen řezem, ale také vyvazováním postranních letorostů, výhonů nebo větví do šikmé, vodorovné nebo skloněné polohy.

Z nesčetných typů palmet jmenujme ze starších například Lepageovu (vějířovitou), Delbardovu (křížovou), Schlösserovu, Italskou, Duhanovu, Těchobuzickou, Mělnickou, třívětevnou, volně rostoucí a Ruzyňskou palmetu, dále Werderskou korunu ve tvaru stěny, ovocnou stěnu Hungaria nebo Marchandův prapor.

Tyto systémy vyžadují zpravidla trvalou opěrnou konstrukci po celou životnost výsadby. Výjimku jsou starší stromy štěpované na hluboko kořenících a dobře kotvících podnožích. Během tvarování a řezu by měly respektovat biologické požadavky zvolené odrůdy jabloně při kombinaci s vhodnou podnoží v konkrétních klimaticko-půdních podmínkách.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

26. 1. 2025

Které odrůdy jádrovin jsou náchylné ke strupovitosti a padlí

Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x