
V tuzemských sadech a zahrádkách se uplatňují nejrůznější tvary jabloní. Připomeňme si ty nejužívanější.
Vedle ovocných stěn, štíhlých vřeten nebo sloupcových forem trvá i zájem o vyšší kmenné tvary s polopřirozeným typem koruny a to od čtvrtkmenů až po vysokokmeny.
Při hledání tvaru jabloně vhodného do naší zahrady a odpovídajícího naší představě mějme na paměti, že nejen tvar, ale také způsob řezu, volba odrůdy a podnože, pěstitelská péče, podmínky prostředí a další okolnosti rozhodují o pravidelnosti dobré sklizně a kvalitě ovoce.
Za tradiční prostorové tvary jabloní lze považovat vysokokmeny, polokmeny a čtvrtkmeny, popř. i zákrsky s prostorovou korunou. Ta bývá
Odrůdy jabloně mohou být naroubovány na podnožích generativních, nebo na vegetativních středně až bujněji rostoucích.
Zjednodušeně řečeno: Výška kmene se u zmíněných forem pohybuje okolo 1 m u čtvrtkmenu, 1,5 m u polokmenu a 2 m u vysokokmenů. Jsou to v zásadě školkařské pojmy, protože takto označený přichází na trh stromek dopěstovaný ve školce.
Obdobně je tomu u zákrsku s výškou kmene od 0,6 do 0,8 m. Stále se totiž někteří lidé při nákupu zákrsku v ovocných školkách nebo v obchodních řetězcích mylně domnívají, že musí jít vždy o zakrsle rostoucí stromek. Přitom o budoucí výšce koruny rozhoduje především intenzita růstu použité podnože a odrůdy.
Očekávaná tzv. produkční životnost výsadby vysokokmenů a polokmenů na semenáči (nejčastěji Jaderníčka moravská) se pohybuje od 50 do 60 let.
U čtvrtkmenů na bujně vzrůstné vegetativní podnoži (M1, A2) je to nejméně 40 let.
Zákrsky na středně až silněji vzrůstné podnoži (MM106, M7, M4) se při dobré péči dožívají 30 až 35 let.
Vřetenovité zákrsky, naštěpované převážně na středně vzrůstných podnožích (M4, MM106), tvoří jakýsi přechod k modernějšímu, ve světě i v tuzemsku nejvíce rozšířenému tvaru štíhlého vřetene. Na rozdíl od něj však zapěstované postranní plodné větve ve větším počtu než u klasického zákrsku zůstávají v pyramidální koruně převážně po celé období trvání výsadby. Předpokládaná životnost stromů je okolo 20 až 25 let s ohledem na použitý spon (při větších odstupech a větší intenzitě růstu odrůdy se očekává delší životnost).
Štíhlé vřeteno na slabě až zakrsle rostoucích podnožích (M9, M27, P2, P22, J-TE-F, J-TE-G) s úzce pyramidální korunou a prodlouženým kmenem (terminálem) je v dospělosti typické 12 až 15 slabšími polokosterními větvemi, které se postupně, po třech až čtyřech (pěti) letech řezem odstraňují a jsou nahrazeny mladšími. Nejsou tedy trvalými, stabilními větvemi, jak je tomu u jiných tvarů.
Superštíhlé vřeteno na zakrsle rostoucích podnožích ve velmi husté (superhusté) výsadbě se liší od předchozího užším a nižším tvarem, při zahuštění sponu (větším počtem malých stromků na jednotce plochy). Řady jsou od sebe vzdáleny přibližně 2 m, v řadách jsou tato vřetena vysazena na vzdálenost do 0,6 až 0,8 m.
Sloupcové (též kolumnární) typy jabloní na slabě až středně rostoucí podnoži (zejména M26, bujné odrůdy na M9) představují další stupeň ve vývoji tvarů bez trvalých postranních (kosterních) větví. Nosnou částí stromku je tlustší střední osa převážně s krátkým plodonosným obrostem.
Pokud by prodloužený kmen měl výšku 3 m a hypoteticky se na každém běžném metru sklidilo 5 kg, mohl by být reálný výnos 15 kg ze stromku. To by při sponu 3,0 x 0,8 m představuje okolo 6 kilogramů jablek sklizených z 1 m².
Některé odrůdy však při vyšších sklizních mají tendenci plodit střídavě (alternují), anebo bohatě plodí většinou v místě střední osy, která byla v předchozím roce bez plodů. Obvykle se tedy neobejdou bez důsledné ruční probírky plůdků těsně po fyziologickém (červnovém) propadu. Počítejme proto s reálným výnosem podle odrůdy o 30 až 40 % nižším.
Na trvalém stanovišti postačí obvykle podpěrný systém v prvních třech až čtyřech letech po výsadbě (drátěnka či špagátovka). Později se výsadba obejde bez trvalé opěry, pokud není stromek zvlášť přerostlý do výšky.
Zploštělými korunami se rozumí nejčastěji rozličné typy ovocných stěn (palmet) s vedením hlavních větví ve směru řad, a to na slaběji (M9, J-TE-E, M26), středně (M4, MM106, M7), ale například u spurtypů i na bujněji vzrůstných podnožích (M1, A2).
Tyto koruny jsou zúženy ve směru řady tak, že obvykle nepřesahují napříč řady podstatně šířku 1 m, v době vegetace do 1,5 m. Tím docílíme lepší kvalitu ovoce díky větší intenzitě slunečního záření a zejména v zahrádkách účelněji využijeme omezený prostor.
Z nesčetných typů palmet jmenujme ze starších například Lepageovu (vějířovitou), Delbardovu (křížovou), Schlösserovu, Italskou, Duhanovu, Těchobuzickou, Mělnickou, třívětevnou, volně rostoucí a Ruzyňskou palmetu, dále Werderskou korunu ve tvaru stěny, ovocnou stěnu Hungaria nebo Marchandův prapor.
Tyto systémy vyžadují zpravidla trvalou opěrnou konstrukci po celou životnost výsadby. Výjimku jsou starší stromy štěpované na hluboko kořenících a dobře kotvících podnožích. Během tvarování a řezu by měly respektovat biologické požadavky zvolené odrůdy jabloně při kombinaci s vhodnou podnoží v konkrétních klimaticko-půdních podmínkách.
Foto autor
Roztál-li sníh z trávníku, včas ho přehrabeme a zbavíme zbytků listí, aby mohly později vykvést drobné cibuloviny v něm vysazené: sněženky, ladoňky a krokusy. V zimě se zpravidla výrazně projeví, pokud je trávník zamechovaný.