Některé dávné odrůdy ovocných stromů mají pozoruhodné vlastnosti. Stojí za to je znovu objevit a zkusit je do zahrad vrátit. Třeba Babče.
Návrat pozapomenutých dávných ovocných odrůd zpátky do zahrad začíná mapováním výskytu stromů a určováním odrůdy. Pokračuje hledáním a údržbou dalších starých ovocných stromů rozpoznaných odrůd. Souběžně znalci šíří osvětu a povědomí o dobrých i špatných vlastnostech starých odrůd.
Nářadí a nástroje potřebné pro záchranu starých odrůd ovoce
Řada spolupracovníků programu oživení starých ovocných odrůd, který spravuje Český svaz ochránců přírody, má jen dvě roční období, která se sice liší, ale obě se dají nazvat tyčková.
Na uvedeném odkaze rovněž najdete aktuální informace o výstavách ovoce starých odrůd, které pravidelně probíhají v Domě ochránců přírody v Praze.
V prvním tyčkovém období, které trvá od od května do října, spolupracovníci vozí v autě česáček. Od listopadu do dubna pro změnu húseník. (To jsou takové ty nůžky na dlouhé tyčce.)
Buď mapujeme a odebíráme vzorky, nebo řežeme rouby. Nalezené odrůdy přenášíme do genofondových ploch a odtud lze získávat kvalitní rouby pro nové stromky. Malá část starých odrůd se nikdy nepřestala množit a jsou stále v kurzu. Třeba jabloň Průsvitné letní, hrušeň Konference či Boskova, meruňka Velkopavlovická, třešeň Napoleonova…
Zastavme se tentokrát u trojice starých odrůd peckovin.
Tato pološvestka zraje koncem července jako jedna z prvních slivoní. Výborně chutná, jen slupka je mírně nakyslá. Se sladkou dužninou tvoří příjemný kontrast. Výborná odrůda do zahrádek nejenom kvůli časné zralosti, ale také protože výrazně méně trpí červivostí, a tak není nutné sahat po chemické ochraně.
Pološvestka Černošická pochází z Čech. Zda přímo z Černošic, to už jisté není. Poprvé ji jako tradiční středočeskou odrůdu zmiňuje Josef Vaněk ve 30. letech 20. století.
Bohužel se Černošická nehodí do oblastí plošně zamořených původcem šarky. Další nevýhodou je, že dužnina částečně ulpívá na pecce. Ale ta chuť, ta je na pološvestku opravdu dobrá.
Je stále více oblastí, kde Domácí velkoplodou nelze pěstovat kvůli infekční šarce. Jsou odrůdy, které tuto švestku překonávají v některém parametru, ale v chuti žádná. Maximálně se jí mohou rovnat.
Švestka domácí neboli Domácí velkoplodá. Pod švestkově modrou oblohou. Bohužel čím dál vzácnější pohled.
V Doupovských horách nebo v jiných pohořích s bohatými živnými půdami můžeme objevit staré sady dokonce i výš než 700 m nad mořem.
Odrůda Domácí velkoplodá se prostě stala univerzálním hitem, který naši dědové zkoušeli pěstovat, kde se jen dalo. Patří k pozdním odrůdám a švestky přešlé prvním mrazíkem jsou nejenom pochoutkou, ale i dobrým základem kvasu. Také sušená Švestka domácí velmi rychle zmizí ze stolu.
Naštěstí má odrůda řadu klonů, z nichž některé jsou na tom ve vztahu k šarce lépe. Zcela rezistentní však není žádný. Pevně doufám, že z české krajiny nakonec nezmizí a že naši vnukové nebudou o její chuti jenom číst.
Slíva s docela velkými plody, hodně úrodná a s křehkým dřevem. Výtečná kombinace na to, aby se dokázala pěkně rozlámat. Josef Vaněk ve 30. letech uvádí ve své Lidové pomologii, že je velmi rozšířena v okolí Hradce Králové. Dnes ji tam už nenajdete.
Odrůda slívy Babče, zajímavé rané slivoně z východních Čech
Odrůdu Babče jsme připsali do záchranného místního sortimentu pro Pardubický a Královéhradecký kraj. Je výborná na marmelády díky zvláštní chuti. Je dosti raná a na přímý konzum velmi dobrá. Na dlouhé uchování nebo přepravu se nehodí. Snadno se otlačí a nedá se dlouho skladovat. Můžeme ji množit odkopky.
U této odrůdy by nás zajímalo, kdo ji ještě dnes má na zahrádce. Díky předem za tyto informace zaslané na ec.meluzinazavináčvolny.cz.
Na oplátku kontakty pro zjišťování, kde kterou historickou odrůdu školkují.
Foto autor
Nabízím informace o dvou historických odrůdách hrušně, které také byly svého času velmi populární, ale jejich obliba uvadala, až se staly téměř nezvěstnými.
Stává se, že člověk něco zdědí nebo koupí, a když se po rekonstrukci domu konečně dostane do zahrady, bývá překvapen úrodou rozmanitého ovoce.
Mám výborný sklep a nad ním ve svahu sádek. Na jaře 2020 mě vypekly jarní mrazíky. Nebylo skoro nic. Ani meruňky, ani broskve, hrušek tolik, že jsme se o ně s vosama a…
Je známo, že naši předkové pěstovali kvalitní jablka. Málokterá z nich by se ovšem mohla velikostí, vzhledem a vybarvením rovnat dnešním plodům ze supermarketů.
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro řadu pokojových rostlin, přizpůsobíme především zálivku.
Černošická je k šarce tolerantní.tudíž plody nebývají napadány a další výhodou je že nečerviví.Domácí a její klony jsou chuťově nepřekonané.Povidla.slivovice,sušené plody z Domácí (Bystrické) nemají konkurenci.
Jednou sem vedl diskuzi na videu youtube s jednim bosňákem a jeho pálenky. A ten nedal na svoji Čačanskou lepotici, prý je nejlepší. Asi ještě nikdy nechutnal pálenicu z naší Domácí.
Fotka odrůdy Babče spíš vypadá, že to je fotka slívy Královna Viktorie, což je stará anglická švestková odrůda. Velmi podobné jsou plody i výhonek na fotografii.
Babče je menší a ranější