Vrátí se slivoně Černošická, Švestka domácí, Babče?

16. 4. 2022

Některé dávné odrůdy ovocných stromů mají pozoruhodné vlastnosti. Stojí za to je znovu objevit a zkusit je do zahrad vrátit. Třeba Babče.

Návrat pozapomenutých dávných ovocných odrůd zpátky do zahrad začíná mapováním výskytu stromů a určováním odrůdy. Pokračuje hledáním a údržbou dalších starých ovocných stromů rozpoznaných odrůd. Souběžně znalci šíří osvětu a povědomí o dobrých i špatných vlastnostech starých odrůd.

Roubování patří k záchraně pozapomenutých odrůd ovocných stromů

Nářadí a nástroje potřebné pro záchranu starých odrůd ovoce

  • Cesta k zachování odrůdy končí zdárně v případě, že se daří přivádět na svět mladé stromky vybrané staré odrůdy.

Klasika mezi starými odrůdami

Řada spolupracovníků programu oživení starých ovocných odrůd, který spravuje Český svaz ochránců přírody, má jen dvě roční období, která se sice liší, ale obě se dají nazvat tyčková. V prvním, které trvá od od května do října, spolupracovníci vozí v autě česáček. Od listopadu do dubna pro změnu húseník. (To jsou takové ty nůžky na dlouhé tyčce.)

Buď mapujeme a odebíráme vzorky, nebo řežeme rouby. Nalezené odrůdy přenášíme do genofondových ploch a odtud lze získávat kvalitní rouby pro nové stromky. Malá část starých odrůd se nikdy nepřestala množit a jsou stále v kurzu. Třeba jabloň Průsvitné letní, hrušeň Konference či Boskova, meruňka Velkopavlovická, třešeň Napoleonova

  • Mnoho starých odrůd se podařilo vrátit do množení ve školkách a prodají se jich stovky ročně. Historické odrůdové speciality si dnes můžeme nechat i namnožit na zakázku či si je přemnožíme sami. A na výstavách si prohlédnout plody a poradit se o možnostech výběru a dostupnosti.

Zastavme se tentokrát u trojice starých odrůd peckovin.

Dobrá pološvestka Černošická

Tato pološvestka zraje koncem července jako jedna z prvních slivoní. Výborně chutná, jen slupka je mírně nakyslá. Se sladkou dužninou tvoří příjemný kontrast. Výborná odrůda do zahrádek nejenom kvůli časné zralosti, ale také protože výrazně méně trpí červivostí, a tak není nutné sahat po chemické ochraně.

  • Černošická je výrazně mrazuvzdorná, což prokázala při mrazové kalamitě v roce 1940.
Pološvestka Černošická

Pološvestka Černošická pochází z Čech. Zda přímo z Černošic, to už jisté není. Poprvé ji jako tradiční středočeskou odrůdu zmiňuje Josef Vaněk ve 30. letech 20. století.

Bohužel se Černošická nehodí do oblastí plošně zamořených původcem šarky. Další nevýhodou je, že dužnina částečně ulpívá na pecce. Ale ta chuť, ta je na pološvestku opravdu dobrá.

Švestka domácí čili Domácí velkoplodá

Je stále více oblastí, kde Domácí velkoplodou nelze pěstovat kvůli infekční šarce. Jsou odrůdy, které tuto švestku překonávají v některém parametru, ale v chuti žádná. Maximálně se jí mohou rovnat.

Švestka domácí

Švestka domácí neboli Domácí velkoplodá. Pod švestkově modrou oblohou. Bohužel čím dál vzácnější pohled.

V Doupovských horách nebo v jiných pohořích s bohatými živnými půdami můžeme objevit staré sady dokonce i výš než 700 m nad mořem.

Odrůda Domácí velkoplodá se prostě stala univerzálním hitem, který naši dědové zkoušeli pěstovat, kde se jen dalo. Patří k pozdním odrůdám a švestky přešlé prvním mrazíkem jsou nejenom pochoutkou, ale i dobrým základem kvasu. Také sušená Švestka domácí velmi rychle zmizí ze stolu.

Naštěstí má odrůda řadu klonů, z nichž některé jsou na tom ve vztahu k šarce lépe. Zcela rezistentní však není žádný. Pevně doufám, že z české krajiny nakonec nezmizí a že naši vnukové nebudou o její chuti jenom číst.

Červená slíva Babče

Slíva s docela velkými plody, hodně úrodná a s křehkým dřevem. Výtečná kombinace na to, aby se dokázala pěkně rozlámat. Josef Vaněk ve 30. letech uvádí ve své Lidové pomologii, že je velmi rozšířena v okolí Hradce Králové. Dnes ji tam už nenajdete.

Babče fotografované ve Slatiňanech

Odrůda slívy Babče, zajímavé rané slivoně z východních Čech

Odrůdu Babče jsme připsali do záchranného místního sortimentu pro Pardubický a Královéhradecký kraj. Je výborná na marmelády díky zvláštní chuti. Je dosti raná a na přímý konzum velmi dobrá. Na dlouhé uchování nebo přepravu se nehodí. Snadno se otlačí a nedá se dlouho skladovat. Můžeme ji množit odkopky.

U této odrůdy by nás zajímalo, kdo ji ještě dnes má na zahrádce. Díky předem za tyto informace zaslané na ec.meluzinazavináčvolny.cz.

Na oplátku kontakty pro zjišťování, kde kterou historickou odrůdu školkují.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Černošická je k šarce tolerantní.tudíž plody nebývají napadány a další výhodou je že nečerviví.Domácí a její klony jsou chuťově nepřekonané.Povidla.slivovice,sušené plody z Domácí (Bystrické) nemají konkurenci.

Jednou sem vedl diskuzi na videu youtube s jednim bosňákem a jeho pálenky. A ten nedal na svoji Čačanskou lepotici, prý je nejlepší. Asi ještě nikdy nechutnal pálenicu z naší Domácí.

Fotka odrůdy Babče spíš vypadá, že to je fotka slívy Královna Viktorie, což je stará anglická švestková odrůda. Velmi podobné jsou plody i výhonek na fotografii.

Babče je menší a ranější

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 10. 2022

Ovocné stromky: rady k nákupu, ošetření kořenů a výsadbě

V ovocných školkách, zahradnických centrech nebo z jiných zdrojů nakupujeme pouze zdravý, kvalitní a dobře narostlý sadbový materiál, prostý virů a se zárukou pravosti odrůdy.

zobrazit další rady a tipy
4
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x