Jak a kdy na výchovný řez po výsadbě ovocného stromku
12. 3. 2023Výchovný řez ovocných stromků a keřů by měl následovat co nejdříve po výsadbě. Jeho jarní provedení se však liší od podzimního.
Některé odrůdy jabloní diferencují květní pupeny na koncích jednoletých výhonů. V dalším roce na nich pak přinášejí ovoce.
Platí, že pokud jsme dobře zapěstovali korunku stromů výchovným řezem, ušetříme si mnohdy práci i problémy s následným průklestem. Ten by měl spolu s dalšími pěstitelskými kroky podpořit co nejdelší produkční životnost stromů. Současně by měl v některých případech úplně vyloučit nebo alespoň významně posunout dobu potřebného radikálnějšího zmlazení korun.
Pravidelný, každoroční řez jabloní v období plodnosti je základním předpokladem pro zajištění vysokých a vyrovnaných výnosů kvalitního ovoce bez větších výkyvů.
Vyholování znamená postupnou ztrátu květních, později i listových a dřevních pupenů, kdy větve již neobrůstají.
U klasických tvarů se zásady průklestu zvlášť neodlišují. Kromě konkurenčních výhonů odřezáváme poškozené, suché, nemocné větve, ale také prosvětlujeme korunu odstraněním zahušťujících nebo křižujících se větví.
Podle plodného obrostu použijeme jemný, středně hluboký nebo hlubší řez. Současně respektujeme charakter růstu jednotlivých odrůd. Jinak řežeme vzpřímeně rostoucí a jinak převislé koruny.
Štíhlé vřeteno je tvarem s vysokou specifickou plodností, tzn. množstvím ovoce sklizeného z jednotky objemu koruny (m3) nebo z jednotky plochy příčného průřezu kmene (cm2). Dále se vyznačuje poměrně malou potřebou řezu i v době plodnosti a na rozdíl od klasických tvarů nemá stabilní nosné větve.
Plodné dřevo postupně obnovujeme tak, že zčásti odplozené, většinou převislé větve zkrátíme na vhodný pokračující výhon, nebo je zcela odřízneme. Výrazně slabší, tzv. polokosterní postranní větve, které plodí, se tedy postupně řezem obměňují, v horní části nejdříve, v dolní nejpozději.
Podle umístění začínáme přednostně s řezem nejtlustších větví. Během jednoho roku by to však nemělo být víc než dvě až tři větve. Odstraňujeme nebo sesazujeme, zkracujeme, i silně rostoucí větve ve vrchní části a také ty, které sahají až k zemi.
Přirozeně bujný růst v horních partiích koruny potlačíme zpětným řezem na boční rozvětvení a tím ukončíme růst do výšky asi ve 2,2 m. V blízkosti řezných ran se ze spících pupenů velmi často probouzejí nové výhony, které představují v budoucnu náhradu stárnoucích plodících větví.
Při tvarování máme vždy na paměti tvar úzké pyramidy s širší základnou ve spodní části koruny. Korunu směrem nahoru zužujeme. Pravidelný udržovací řez prodlužuje období plné plodnosti a oddaluje přirozené stárnutí stromů.
Pokud přistupujeme k letnímu řezu během srpna, při narušení rovnováhy mezi růstem a plodností i dříve, řídíme jeho hloubku velikostí násady plodů. Při vysokých úrodách raději od tohoto zásahu zcela upouštíme. Naopak při menších výnosech a v přehuštěných korunách podporuje tento řez vybarvení jablek, omezuje fyziologickou skvrnitost plodů a celkově oslabuje vegetativní růst stromů.
U tvaru volného vřetene, které při použití středně vzrůstné podnože, například MM106, nepotřebuje většinou trvalou opěru, dodržujeme při řezu obdobné principy. Tendenci nadměrného růstu ve vrcholové oblasti omezujeme zpětným řezem na slabší postranní větve nebo mladší obrost.
Foto autor
Je-li teplo, rostliny schované pod chvojím začínají růst a vytahovat se. Navíc hrozí nebezpečí rozšíření plísní. Pod chvojím se také schovávají hlodavci. Proto za teplého počasí chvojí nadzvedneme a větráme.