Hrušně bývaly velmi oblíbenými stromy v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Říkávalo se, že nejbohatší nevěsty pocházejí ze statků, kde se daří hruškám.
Myslím, že velký podíl na oblibě hrušní měla hrušňová pálenka. U německy mluvícího obyvatelstva byla minimálně stejně populární jako slivovice. Sladké a hutné hrušky na stolech zaujímaly místo, na kterém dnes nalezneme banány či jiné sladké tropické ovoce.
Česká krajina v polohách do 350 m bývala plná skvostných hrušní, i když se nejednalo jen o české odrůdy. Na snímku je Windsorská, anglická odrůda zřejmě známá již koncem 17. století.
Hrušně jsou také dlouhověké a jednotlivé odrůdy mají často habitus dobře rozeznatelný i z vlaku se špinavými okny.
Typický tvar a barva plodu, typické kožovité listy, to je Solanka – rodačka z obce Solany. Takové krásné Solanky najdete na mnoha místech v Českém Středohoří.
O hrušních asi nemohu začít jinak než Solankou. Odrůdou, která naštěstí zatím není vzácná a množí ji řada školek. V krajině můžeme potkat stovky stromů s korunami, které vypadají jako velká krabice. Tato letní hruška pocházející z Českého středohoří se díky svým kvalitám pěstovala a pěstuje prakticky po celé Evropě. Na dobu, kdy začaly zrát Solanky, jsem se z jedné strany těšil a na druhou stranu jsem věděl, že je čas balit prázdninové kufry.
Sklízejí se v zeleném stavu kolem 15. srpna, ale tu správnou chuť mají až lehce zežloutlé plody. Jakmile zežloutne úplně a zmoučnatí, je podle odborníka na hrušky Miloslava Lásky vynikající do kvasu. Z ochutnávky jeho odrůdové pálenky to mohu jen potvrdit. Než plody zežloutnou, dobře snášejí i dopravu. Ve velmi dobrém sklepě je lze uchovat 3–4 týdny.
Také Špinka dosud přežívá v naší krajině v mnoha stovkách kusů. Díky její vitalitě bude ještě dlouho kam jezdit pro Smolnice, Koženky, Václavky, Dobré šedé (z německého Gute graue), Škaredky… Tolik lidových názvů nemá snad žádná jiná odrůda.
Pochází s největší pravděpodobností z Francie a je doložena již začátkem 16. století. Ale je možná ještě starší. Znají ji všude po Evropě a typické mohutné stromy naleznete nejvýše, kde už se jiné hrušně nepěstují. Je zkrátka nejotužilejší a nejskromnější.
Špinka, to jsou drobné hrušky nevalného vzhledu s nenapodobitelnou chutí. Znal jsem člověka, který nechtěl jíst jiné hrušky.
Až do 60. let 20. století patřila mezi významné tržní odrůdy. Pak se přestala vysazovat. Její plody jsou malé, nástup do plodnosti přichází třeba i 10 let po výsadbě a růst je bujný. To moderní doba neodpouští.
Výborná osobitá chuť svádí nejenom k zakousnutí. Ze Špinky jsou nejlepší hrušňová povidla, jaká jsem kdy jedl, je z ní výborný kompot a tým mých kamarádů s odrůdovou pálenkou ze Špinky vyhrál jakousi soutěž na Moravě.
Odrůdu zvanou Krvavka jsem poprvé potkal v roce 2000 v okrajové části Karlových Varů. V roce 2005 byla objevena ve východní části Českého Středohoří a prakticky současně i v Bílých Karpatech. My, kteří se zajímáme o staré ovocné odrůdy a mapujeme jejich výskyt, jsme tehdy ještě netušili, že se ve všech třech případech bude jednát o tutéž odrůdu.
Krvavka veliká
Dlouho jsme také nevěděli, jak se jmenuje. Postupně přibývali další nálezy v Českém středohoří (dnes už tam víme minimálně o 5 místech, kde roste) i jinde (např. Kadaň) Jednalo se evidentně o docela rozšířenou odrůdu zřejmě dosti množenou i školkami. Ale zmínka o ní v pomologiích chyběla.
Až Ing. Václav Tetera, CSc. nás upozornil, že se pravděpodobně jedná o Krvavku velikou krátce zmíněnou v hospodářském slovníku z počátku 20. století výborným českým pomologem panem Bláhou – správcem státního pomologického arboreta v Troji.
Plody jsou střední, až větší v době zralosti je dužnina krvavě zbarvená. Hrušek krvavek existuje více lokálních odrůd, ale tato je největší a nejtrvanlivější. Má znatelnou příchuť po tropickém ovoci. Ideální dětská sladká hruška.
V optimální zralosti vydrží týden dva. Je velmi plodná ale v některých letech zcela vynechá. Odrůda se již opět množí a jako rarita na zahrádku by byla jistě zajímavá. U této odrůdy by nás zajímaly další nálezy mimo severozápadní Čechy (Karlovarský a Ústecký kraj).
Foto autor
Stejně jako klasická hudba těší své publikum, také připomínání starých odrůd třešní může vést k jejich novému angažmá v zahradě i sadu.
Pro velký zájem o poznatky a hodnocení zahrádkářů z Horní Bělé na Plzeňsku, kteří dlouhodobě zkoušejí odrůdy jabloní, nabízíme podrobnosti k výběru těch nejlepších.
Je známo, že naši předkové pěstovali kvalitní jablka. Málokterá z nich by se ovšem mohla velikostí, vzhledem a vybarvením rovnat dnešním plodům ze supermarketů.
Řada starších odrůd ovoce patří mezi pozapomenuté. Meruňka Velkopavlovická se však pěstuje všude, kde lze v České republice meruňky pěstovat.
Během června mohou v zahradě postupně přibývat příznaky přítomnosti různých škůdců a chorob na ovocných plodinách, jako je padlí, pilatka třešňová, moniliová hniloba nebo plíseň šedá. Pokud nám zkušenosti a znalosti dovolí, reagujeme na ně.
