Představme si: Máme volné dny, je pěkné počasí, na zahradě roste třešeň ptáčnice a také naše oblíbená odrůda téhož druhu. Že bychom si konečně zkusili roubování?
Situace na zahradě by vypadala ideálně, kdybychom pro jarní roubování měli připraven:
V takové situaci bychom nyní výhon zkrátili na tři až čtyři pupeny a jeho spodní část bychom opatřili šikmým (kopulačním) řezem a to ve čtyřnásobné délce proti jeho tloušťce. Poté bychom roub přiložili na stejně upravený šikmý řez podnože.
Nebo bychom se rozhodli pro pokročilejší variantu kopulace – anglickou – se zářezy na šikmých plochách obou komponentů, které tak budou spolu lépe držet díky větší ploše srůstu.
Po bezvadném spojení obou částí bychom roub s podnoží pevně svázali páskou PVC nebo speciálními gumičkami.
Tento náš postup by vycházel z faktu, že roub i podnož v místě roubování mají stejnou tloušťku. Takže by nevznikly žádné otevřené rány a obě části by byly dokonale srostlé řadu let po ujmutí. Tím pádem bychom si radost z úspěchu prvního roubování mohli vychutnávat kdovíjak dlouho.
Nebo bychom naopak zkusili některý z postupů roubování za kůru. To by ovšem znamenalo, že rouby jsme odebírali již koncem listopadu, v době hlubokého odpočinku dřeviny (dormance) a dobře jsme je uložili, než se v podnožích na jaře rozproudí míza.
Úspěšné roubování za kůru třešně; foto Shutterstock
Zvolili bychom hojně používaný Tittelův způsob roubování za kůru, neboť se hodí při přeroubování vzrostlejšího stromu v době kvetení, například tehdy, jestliže neposkytuje ovoce odpovídající naší představě nebo jestliže chceme snížit velké koruny a zároveň je zmladit.
Ovšem v našem začátečnickém případě se může snadno přihodit, že promeškáme jak listopadový, tak březnový termín odběru výhonů pro rouby. Co s tím?
Nože na roubování a odebrané výhonky třešně; foto Shutterstock
Znalí oboru a zkušení praktici tvrdí, že roubování peckovin je nepochopitelná věda, protože to, co letos vychází, se za rok vůbec podařit nemusí…
To je docela slušná dávka naděje, se kterou se můžeme v příhodném jaru pustit do letního roubování – tedy do techniky roubování, které se říká ze stromu na strom.
Přeroubování staršího stromu; foto Shutterstock
Podnož by měla být ve vegetaci trochu napřed než roub. Když je to obráceně, je to pro srůst horší. Proto se na narašené rouby natahují třeba mikroténové sáčky, aby výpar z nich byl menší než přísun vody v míze z podnože – aby nevadly, nezasychaly.
Poměr latexu a vody 1:2 je nutný. Příliš hustý latex by nemusel očkům povolit prorůst, zalepil by je. Takže: Na řezné rány lze použít latex neředěný, na nátěr roubů jen ředěný!
Pro lepší ujímání roubů je též vhodné rouby a část podnože pod nimi natřít latexem ředěným vodou (dva díly vody, jeden latexu). Nátěr omezí výpar a brání přehřívání roubu a spoje s podnoží.
Trocha deště a nějaký ten chladnější den napomůže zdárnému srůstu. Strom lépe zásobuje více či méně narašené rouby mízou, ty se lépe ujímají.
Také v létě lze roubovat. V tomto období řežeme rouby bezprostředně před použitím. Chybí-li nám dostatek materiálu k roubování, můžeme očkovat.
Řadě pěstitelů révy se stalo, že jim ze zakoupené sazenice vyrostla jiná odrůda, než kterou si vybrali. Co s tím? Řešením je roubování révy.
Přeroubováním řešíme zpravidla nevhodnou odrůdu ovocného stromu, která nesplňuje naše požadavky na ovocný strom.
Řez broskvoní se liší od řezu jiných ovocných druhů. Každoročně u nich provádíme hluboký řez. Nikdy je neřežeme během vegetačního klidu.
Vybrané druhy letniček v září vysejeme na chráněná venkovní stanoviště podle aktuálního vývoje počasí. Když je příznivé, rostliny na jaře pokvetou dřív. Pokud vyklíčí už na podzim, přikryjeme je v listopadu chvojím.
jak se roubuji tresne a visne
jestli je to otázka, pak uplne stejne jako jablone, hrusne, slivone, tak jak je psano vyse i nize v dalších clancich
Děkuji – Velmi srozumitelné, a odborné – Jiří