Aleje i letité sady a další místa pro ovocné stromy mnohde tvoří oázu v krajině. Žijí tu různí tvorové, často v pestrém společenství druhů.
Právě tak cenné pro krajinu bývají nově zakládané a postupně budované tzv. genofondové plochy určené pro pěstování více či méně tradičních či dávných, časem pozapomenutých či mizejících ovocných odrůd.
Genofondová plocha ovocných stromů přilákala vzácnou návštěvu
Často mají souvislost s regionem, a tak v nich nacházejí dobré místo k životu i druhy živočichů, které jinde ubývají. Motýly a další hmyz láká množství kvetoucích rostlin. Hmyz a hnízdní příležitosti přitahují ptáky… Genofondové pozemky, primárně místa pro pozapomenuté odrůdy, se tak stávají součástí krajiny bez ostré hranice.
Co se hrušní týče, připomeňme si trojici dávných zajímavých odrůd. Místa pro některé znich sem tam nacházejí už i majitelé zahrad.
Velmi důstojným reprezentantem pozdně podzimních hrušní je odrůda Koporečka. Pochází z Koprče na Mostecku. Pro svou zvláštní chuť se velmi rychle rozšířila do Belgie, pravlasti mnoha hrušňových odrůd. Odtud se pak šířila po Evropě, takže se chvíli myslelo, že je to snad belgická odrůda.
Kdo ochutnal zralou Koporečku, už nikdy nebude spokojen s hruškami v běžném prodeji. Ten zvláštní dozvuk prapodivně bramborovité chuti vás bude nutit znovu a znovu sahat pro další plod, až bude mísa beznadějně prázdná.
Zrající hrušky odrůdy Koporečka
Koporečku sklízíme začátkem října, někdy i později. V dobrém sklepě může vydržet nejdéle do Vánoc. Podle literatury má vydržet do ledna, ale to je údaj z dob, kdy v zimě byl sníh a mráz a také býval studený máj a potom ve stodole ráj. Dnes, kdy v létě v zimě padají teplotní rekordy každý druhý rok, už to neplatí.
Koporečku lidé stále pamatují a chtějí ji sázet. I přes to, že je dost náchylná ke strupovitosti.
Odrůda pochází ze severního Německa, konkrétně z Dolního Saska. V českých zemích se svého času dobře zabydlela, bývala oblíbená. V krajině ji dnes potkáme málokdy a na rozdíl od Koporečky si ji lidé i méně pamatují.
Pěkně barevné jsou hrušky odrůdy Pstružka
Hrušky Pstružky jsou o něco trvanlivější než u Koporečky. Několik plodů se mi každoročně podaří ušetřit na vánoční stůl. Pstruhové zbarvení hrušek pak krásně doprovází smaženého kapra.
Hrušeň je dost náchylná na strupovitost, ale pokud je v dobré hrušňové poloze, není napadení plodů nijak tragické.
V Českém středohoří se dají najít opravdu hezké plody. V okrajových oblastech nemá cenu Pstružku pěstovat. Pstružka má i příjemnou chuť. I když není tak excelentní jako Koporečka, je to stále vysoko nad průměr.
Rovněž odrůda této hrušně je spojena s vynikajícím českým pomologem Janem Říhou. Nenese však jeho jméno, nýbrž jméno jiného Říhy – ředitele cukrovaru v Novém Bydžově. Jan Říha hrušeň popsal v prvním díle Českého ovoce.
Hruška má výbornou chuť. Je ovšem hodně náročná na pěstební podmínky. Dnes je opravdu vzácností sadu či zahrady. Pokud někdo víte o Říhově bezjaderce, dejte nám o ní, prosím, zprávu na ec.meluzina(zavináč)volny .cz
Foto autor
Višně prosluly výraznou chutí a některé z odrůd více než stoletou existencí. Připomeňme dvě historické odrůdy višně z Chlumce nad Cidlinou.
Odrůdy, pro které se ujalo označení historické, mohou lákat k výsadbě do zahrady také kvůli dávné minulosti, v níž se osvědčily.
V roce 2022 uplyne 200 let od narození Eduarda Procheho, významného šlechtitele z Čech. Připomeňme jeho první odrůdu jabloně – Daňkovo.
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.
