Kříženci s mičurinskou historií: jeřáboplodec – aronie a další

19. 10. 2021

Asi nejznámějším šlechtitelem, který se zabýval kříženci dřevin, byl I. V. Mičurin. Vyšlechtil ovocné odrůdy, které se dodnes pěstují pro plody či k okrase.

Od konce devatenáctého století se v oblasti středního Ruska snažil získat výpěstky odolné zejména k nízkým zimním teplotám.

Podobně jako jeho následovníci se věnoval druhům řazenými do čeledi růžovitých (Rosaceae) a podčeledi jabloňových (Maloideae). Pro ně je charakteristické, že tvoří malvice; jablka, hrušky a další plody. Do této skupiny patří na dvě desítky rodů dřevin. Z řady z nich vzešly křížením pozoruhodné hybridy. V přírodě vznikají kříženci vzácně, většina hybridů byla nebo je šlechtěna pro ovocnářské účely.

Jeřáboplodec klamný

Malvice jeřáboplodce klamného

Jeřáboplodec klamný

V současné době je asi nejvíce rozšířeným hybridním rodem pěstovaným pro ovocnářské i okrasné účely jeřáboplodecSorbaronia), kříženec jeřábu (Sorbus) a temnoplodce (Aronia).

Nejčastěji pěstovaný druh jeřáboplodec klamnýSorbus fallax; jeřáb ptačí – Sorbus aucuparia × temnoplodec černoplodý – Aronia melanocarpa) můžeme občas nalézt vysazený ve stromořadích podél silnic, na malých zahradách nebo v botanických sbírkách. Bývá přehlížen a často zaměňován za jiné rody dřevin, například za rodičovský jeřáb.

Jeřáboplodec klamný se většinou roubuje  do korunky jeřábu ptačího. Dorůstá velikosti menšího stromu (většinou do 10 m výšky). List má lichozpeřený, na vrcholu s několika jařmy srostlými.

Tito kříženci plodí červené, během zrání až fialové malvice, které mají asi 1 cm v průměru. Za čerstva chutnají nakysle a mírně svíravě, tepelným zpracováním tyto vlastnosti mizí. Můžeme je použít do kompotů, marmelád nebo pálenky samostatně nebo ve směsi s jinými plody. Mezi odrůdy jeřáboplodce, které vyšlechtil Ivan Vladimírovič Mičurin, patří například Likérový nebo Burka.

Kříženci většinou vykazují přechodové znaky mezi oběma rodiči. U jeřáboplodce klamného je to zjevné zejména na listech a plodech:

  • Listy jeřábu jsou lichozpeřené, listy temnoplodce celistvé, hybrid má vrcholová jařma srostlá.
  • Plody jeřábu jsou červené, plody temnoplodce jsou temně fialové, hybrid je má červenofialové.

Mičurinův temnoplodec černoplodý

Ne vždy se však kříženci projeví takto vyrovnaně. Jedním z příkladů může být jeřáboplodec MičurinůvSorbaronia mitschurinii).

Jeřáboplodec Mičurinův

Jeřáboplodec Mičurinův aneb populární aronie, i když to vlastně ona není…

Tento hybrid byl a v současné praxi stále je považován za temnoplodce černoplodého (Aronia melanocarpa). Jedná se o tzv. černý jeřáb, běžně pěstovaný k okrase i pro ovoce. Pěstuje se jako roubovaný do korunky jeřábu ptačího nebo v keřové formě. Můžeme jej dokonce úspěšně pěstovat i ze semen, z vysazených rostlin dokáže příležitostně zplaňovat do volné přírody.

  • Má celistvý, na okraji vroubkovaně pilovitý, na spodní straně bíle plstnatý list a temně fialové až černé plody. Vznikl pravděpodobně ze stejné rodičovské kombinace jako jeřáboplodec klamný.

Plody temnoplodce nacházejí široké zpracování v potravinářském průmyslu a jsou zejména v poslední době populárním zahradním ovocem. Obsahuje značné množství vitaminu C a používá se také jako barvivo. I na výrobcích z jeho plodů je deklarováno, že pochází z temnoplodce (či aronie).

Pravý temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa) se však v České republice pravděpodobně vůbec nepěstuje, a to ani v botanických sbírkách, kde se můžeme setkat s jeho příbuznými temnoplodcem planikolistým (Aronia arbutifolia) nebo temnoplodcem třešňolistým (Aronia × prunifolia), křížencem dvou předchozích druhů.

  • Pravý temnoplodec černoplodý má listy zcela lysé a plody výrazně menší.
  • Aronia melanocarpa Nero i odrůda Viking jsou pouze synonyma jeřáboplodce Mičurinova.

Hruškojeřáb ouškatý

Dalším zajímavým druhem je hruškojeřáb ouškatýSorbopyrus auricularis), kříženec jeřábu muku (Sorbopyrus aria) a hrušně obecné (Pyrus communis). Vznikl snad již na konci 17. století ve Francii.

Dorůstá velikosti středního stromu (až 15 m vysokého) a vytváří pravidelnou vejcovitou nebo kulovitou korunu. Listy má jednoduché, hrubě pilovité, naspodu bíle plstnaté. Kvete bílými pětičetnými květy a vytváří oranžové hruškovité malvice asi 2,5 cm v průměru.

Stromy pěstujeme buď pro ovoce; jejich zpracování je obdobné jako u jiných hrušní či jeřábů, nebo jako okrasné. Obzvláště pěkně působí dřeviny v době plné zralosti plodů, které kontrastují s pozadím zelených listů.

Se starými stromy hruškojeřábů se můžeme setkat v některých historických pražských parcích. Selekcí semenáčů z výsevu hruškojeřábu v někdejší botanické zahradě na Smíchově byla M. Tatarem získána odrůda Bulbiformis, někdy též označována jako Tatarova nebo Tatarka. Oproti rodiči má větší plody (asi 4 cm v průměru), které jsou zlatavě zbarvené, někdy s červeným líčkem. Jsou šťavnatější a lze je déle skladovat. Listy jsou drobněji pilovité.

Jabloňovec

Hybrid, který snad primárně vznikl spontánně v přírodě, nemá české jméno, říkejme mu jabloňovec. Jediný dosud známý druh je jabloňovec florentinský (×Malosorbus florentina), kříženec jabloně lesní (Malus sylvestris) a jeřábu břeku (Sorbus torminalis). Je znám ze severní Itálie a z Balkánského poloostrova, vzácněji se pěstuje i v botanických sbírkách.

Je to větší keř či menší strom s laločnatými celistvými listy, které se na podzim karmínově barví. Plody má drobné, asi 1–1,5 cm v průměru, za zralosti téměř oranžové s červeným líčkem, nevalné chuti. Může sloužit okrasným účelům jako zajímavě na podzim barvicí dřevina.

Jabloňovec florentinský

Jabloňovec florentinský, kříženec jabloně lesní a jeřábu břeku

Muchojeřáb

Zajímavou a málo známou dřevinou je muchojeřábAmelasorbus), konkrétně ×Amelasorbus raciborskiana, kříženec muchovníku asijského (Amelanchier asiatica) a některého jeřábu se zpeřenými listy (Sorbus sp.).

Strom dorůstá kolem 15 m výšky. Vytváří vejcovitou korunu, listy má polozpeřené, plody temně fialové, drobné, asi 0,75 cm v průměru. Plody se dají konzumovat, ale začerstva jsou mdlé, někdy trochu svíravé chuti. Pro výrobu zavařenin, marmelád a šťáv je vhodný spíše jen jako příměs.

  • Pěstuje se v botanických sbírkách jako zajímavost, má temně oranžově vínové podzimní zbarvení listu.

Existuje i řada dalších mezirodových kříženců, které však mají jen okrajové využití v okrasném zahradnictví, případně v ovocnářství. Jde například o rody:

  • ×Pyronia – hrušeň (Pyrus) × kdouloň (Cydonia)
  • ×Sorbocotoneastetr – jeřáb (Sorbus) × skalník (Cotoneaster))
  • ×Crataemespilus – hloh (Crataegus) × mišpule (Mespilus).

Které hybridy pořídit

První tři výše uvedené druhy dřevin lze zakoupit ve specializovaných zahradnictvích, jeřáboplodec Mičurinův (prodávaný jako temnoplodec černoplodý či aronie temnoplodá) má obecnější rozšíření a nalezneme jej i v sortimentu běžných zahradnictví.

Ostatní hybridní rody a jejich druhy jsou sbírkovou záležitostí a lze je získat pouze ze specializovaných botanických zahrad.

K pěstování pro plody vysazujeme dřeviny do živné a propustné půdy a dostatečně je zásobujeme vodou. Pro dobré kvetení a plodnost zajistíme dostatek světla. Při pěstování pro okrasné účely se rostliny spokojí s běžnými zahradními půdami. Často dokážou růst v dosti nehostinných podmínkách.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 7. 2022

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x