Odrůdy asijských hrušní rozdělujeme podle zralosti stejně jako hrušně evropské na letní, podzimní a zimní. Přesto se hrušky ve zralosti liší.
Asijské hrušky letní dozrávají k ochutnání od poloviny srpna, podzimní od poloviny září, zimní po polovině října.
Odlišnost od tuzemských hrušek spočívá v dozrávání po sklizni. Pro většinu odrůd asijských hrušní platí, že se jedná o tzv. neklimakterické typy: Odrůdy neprodukují během posklizňového dozrávání etylén, nebo se objevuje jen v minimálním množství.
V praxi to znamená, že hrušky asijské hrušně po sklizni již nedozrávají. Vydrží v takovém stavu zralosti, v jakém je pěstitelé sklidili až do doby, než je napadne nějaký patogen plísně, hniloby aj. nebo než dužnina přirozeně degraduje.
Na rozdíl od jablek mohou kvalitní, nepoškozené letní hrušky sklizené ve správném termínu vydržet až do prosince. Takové jsou i japonské odrůdy.
Japonská odrůda Shinseiki
Odrůda Shinseiki byla vyšlechtěna zkřížením odrůd Nijisseiki x Chojuro v Japonsku v roce 1945.
Tvar plodu je kulovitě zploštělý. Slupka je mírně rzivá se zelenožlutou základní barvou, později žloutne. Dužnina je křupavá, šťavnatá, navinule sladká.
Průměrná hmotnost plodů dosahuje 150 g. V podmínkách Jihomoravského kraje dozrává tato raná odrůda od poloviny srpna nebo od počátku září.
Nijisseiki je náhodný semenáč. Pochází z Japonska, kde byl v roce 1898 nalezen panem K Matsudo na smetišti ve městě Ishii v prefektuře Chiba.
Kolovitě zploštělý plod má hladkou slupku s nenápadnými lenticelami. Základní zelenožlutá barva plodu se v plné zralosti mění ve žlutou. Dužnina je bílá a sladká.
Průměrně plod váží kolem 130–150 g. Jedná se o středně ranou odrůdu, která na jihu Moravy dozrává od konce srpna.
Odrůda Pung Su z Japonska
Asijská odrůda hrušně neznámého původu. Plod je průměrně velká hruška s kulovitými až zploštělými plody.
Slupka plodu je hladká bez rzivosti a výrazných lenticel. Základní barva je zelená v plné zralosti žlutá až krémová. Barva dužniny je bílá až krémová, hnědne.
Průměrná hmotnost plodů dosahuje 130 g. V podmínkách Jihomoravského kraje dozrává středně pozdně od poloviny září do konce září.
Odrůda Chojuro je náhodný semenáč Pyrus pyrifolia, který byl objeven v roce 1889 v Japonsku panem Tatsujiro Toma ve městě Kawasaki. Plody jsou kulovitého tvaru, celkově mírně zploštělé.
Základní barva slupky je zelená, později oranžovohnědá, může mít i červenohnědé líčko. Povrch slupky je pokryt výraznými lenticelami. Dužnina je bílá, s mírně sladkou chutí a s výraznou vůní.
Chojuro, odrůda hrušní z Japonska
Průměrná hmotnost plodů je kolem 250 g. Jedná se o podzimní odrůdu. Na jihu Moravy se začíná sklízet od konce září.
Volné opylení odrůdy Nijisseiki pocházející z Japonska z roku 1941. Za možného rodiče se považují odrůdy Waseaka nebo Amanogawa. Uvádí se, že je rezistentní ke spále růžovitých. Plodem je velikostně průměrná hruška s kulovitými až zploštělými plody. Slupka plodu je hladká většinou bez rzivosti s výraznými lenticelami. Základní barva je zelená v plné zralosti zelenohnědá. Barva dužniny je bílá až krémová, hnědne.
Průměrná hmotnost plodů dosahuje 150 g. V podmínkách Jihomoravského kraje dozrává pozdně koncem září začátkem října.
Hosui, japonská odrůda asijské hrušně
Odrůda Hosui byla vyšlechtěna ve výzkumném centru v National Horticulture Research Station v Japonsku v roce 1972, křížením Ri – 14 (Kikusui x Yakumo) x Yakumo. Plody mají tvar kolovitý mírně zploštělý. Slupka je hustě pokrytá výraznými lenticelami. Základní barva je žlutozlatá, později zlatohnědá, někdy s červenohnědým líčkem. Téměř bílá dužnina chutná sladce, svěže, šťavnatě, má jemnější texturu než odrůda Chojuro.
Průměrná hmotnost plodů dosahuje až 300 g. V podmínkách jižní Moravy se jedná o středně pozdní odrůdu, která se sklízí od poloviny nebo konce září.
Přečtěte si pro srovnání také informace o asijských hrušních v Číně a hybridech s evropskými hrušněmi.
Foto autoři
Rod hrušeň (Pyrus) vznikl nejspíš během třetihor v podhůří masivu Tian Shan v západní Číně. Asijské hrušně byly i prvními pěstovanými.
Asi nejluxusnějším ovocem z toho našeho středoevropského budou hrušky. Tedy podle mě. Nejen kvůli chuti, ale i díky zdravotnímu přínosu.
Pěstitelské pálení se stalo v Česku populárním způsobem zpracování ovoce ze zahrad. Stále více pěstitelů proniká do tajů přípravy kvasu.
Příznaky rzivosti hrušně na listech i na hruškách signalizují houbovou chorobu, která během roku střídá hostitele. Které jalovce hostí rez?
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
Výborné, málokdo ví, že po sklizni tyto japon. hrušky /hrušně jsou stromy/ nedozrávají. Jen prosím, jak je to s odrůdou Nashi, pěstuje se i na Moravě?
Určitě se na Moravě pěstuje. Berte to ale tak, že článek je od autorů pracujících v Lednici. Pěstuji je i v Čechách, v cca 420 m nad mořem a dozrávají. Nejsou sice tak velké, ale jsou Nashi.