
Jak hnojit ovocné stromy, kolik organického hnojiva potřebují
26. 5. 2022Ovocné dřeviny v zahradě hnojíme přiměřeně, aby měly zajištěn odpovídající růst a dobrou úrodu. Důležitá je i aplikace organického hnojiva.
Doplňkový letní řez jabloní a hrušní použijeme, když je jasné, že je z nějaké příčiny narušena rovnováha mezi růstem a plodností stromu.
K nerovnováze mezi růstem a plodností dochází například po zmlazení koruny, při poškození násady květopasem jabloňovým nebo pilatkou jablečnou.
Časně letním řezem odstraňujeme letorosty poblíž místa předchozího řezu. Letorosty vylamujeme resp. vytrhneme nebo nalomíme. Takto šetrně poškozená místa se do podzimu obvykle zahojí.
Zkracování (zaštípnutí) letorostů se osvědčuje u odrůd jabloní se sklonem k vyholování (Bohemia, Rubín, Rubinola, Goldstar, Topaz).
Jablka odrůdy Ametyst pěkně vybarvená i díky časně letnímu řezu. Hustší koruny letních odrůd prosvětlujeme pro lepší efekt ve vybarvení dříve než zimní a podzimní odrůdy.
V posledních letech hraje roli zvyšující se průměrná roční teplota a větší intenzita slunečního záření. Proto i kratší obrost do podzimu dobře vyzrává a na konci výhonů se diferencují květní pupeny.
Protože vyšší množství nových přírůstků spotřebuje více vápníku, doporučuje se opakovaná aplikace rozpustné formy tohoto prvku během vegetace (na list). Například chloridem vápenatým nebo ledkem vápenatým, což je běžné hnojivo se snadnou přijatelnou formou vápníku (a samozřejmě také dusíku).
Častěji však během léta řežeme stromy později a to od druhé poloviny července do konce srpna. Doporučuji pozdně letní řez jabloní a hrušní načasovat na dobu, kdy končí růst krátkých letorostů – jsou zakončeny zřetelným náznakem pupenu.
Příliš časný letní řez jabloní a hrušní (začátkem července) může mít za následek prorůstání oček na letorostech. Předčasný obrost pak mnohdy nevyzrává a namrzá.
Platí to především pro neodůvodněné zkracování letorostů.
V našich pokusech se potvrdil oslabující účinek letního řezu během srpna na růst mnoha odrůd jabloní na středně až silněji rostoucích podnožích (A2, M1, MM111, M2, M4), aniž by se zhoršila kvalita nebo snížil výnos ovoce.
Na druhé straně však mnohé odrůdy na slabě rostoucí podnoži (M9), ale také například Idared a Šampion na podnoži M4 vykazovaly po tomto každoročně aplikovaném doplňkovém pozdně letním řezu určité zmenšení velikosti plodů a tudíž i snížení výnosu.
Díky většímu přístupu světla do koruny stromů po doplňkovém letním řezu zaznamenáváme lepší vybarvení zejména červenoplodých nebo žlutoplodých odrůd jablek. Totéž platí pro časně letní vylamování letorostů.
Co se týče hořké pihovitosti (fyziologické skvrnitosti) plodů, vyskytuje se nejen u starších, ale i novějších odrůd jabloní (Admiral, Vanda, Bohemia, Goldstar, Lipno). Tato fyziologická porucha je způsobena nedostatkem vápníku resp. nevhodným poměrem mezi draslíkem a vápníkem v plodech.
Letní řez spočívající v odstranění celých letorostů nůžkami snižuje počet růstových vrcholů, které by jinak transpiračním proudem odčerpávaly stromu značné množství vápníku. Zásahem zlepšíme poměr vápníku k draslíku (Ca:K), což příznivě ovlivňuje také skladovatelnost jablek.
Fyziologická skvrnitost (hořká pihovitost) jablek odrůdy Lipno. Tuto poruchu může u náchylnějších odrůd omezit odstraňování bujných letorostů při letním řezu.
Nepřímo je hořká pihovitost omezována menší velikostí plodů (v nadměrně velkých jablcích se vápník „zřeďuje“), což může být příznivé pro některé velkoplodé odrůdy (Jonagold, Melrose, Mutsu).
Při letním řezu zásadně neodstraňujeme kratší letorosty, které jsou poblíž plodů (omezili bychom distribuci asimilátů do plodů).
Naše pokusy s odrůdami jabloní (Starkrimson, Gloster, Jonagiold, Topaz) a hrušní (Konference, Lucasova) se stupňovanou hloubkou letního řezu potvrdily, že již 30% redukce listové plochy letním řezem (zkracování i odřezávání celých letorostů) významně snižuje výnos, především u mladších stromů vstupujících teprve do plodnosti.
Dlouhé letorosty s výjimkou jednoznačně konkurujících neodřezáváme ani nezkracujeme, ale podle možností vyvazujeme do vodorovné až převislé polohy pomocí závaží, těžítek, ohýbadel nebo jiných speciálních úvazků.
Reakce stromu na hlubší zmlazení hrušně a opomenutí pěstitele odstranit letním řezem množství vitálních výhonů přivodila nutnost postarat se o vlky v následujícím předjaří. Ze spících pupenů však bude koruna znovu silně obrůstat. Růst bude možné brzdit zase až v létě.
Je třeba přihlédnout také ke zdravotnímu stavu stromů během vegetace, velikosti zdravé listové plochy, násadě plůdků a celkové kondici stromů.
Jde o citlivý zásah do fyziologie ovocné dřeviny. Pěstitelům, kteří dosud nemají potřebné zkušenosti s letním řezem, doporučuji hledat radu i ukázky postupu u zkušenějších.
Zdroj: Autor působí na České zemědělské univerzitě v Praze jako pedagog,
školitel a výzkumník v oborech ovocnictví, zahradnictví, ekologické zemědělství.
Foto autor
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
Pěkný den!
Výborný článek – především pro pěstitele starších stromů po silném zmlazení jako na posledním obrázku.
Silné zmlazení je však jen pro lenochy a má spoustu nevýhod. Vznikají velké rány, které se těžko hojí. Stromy bujně prorůstají – jako na posledním obrázku a je nezbytné probrat vlky dle rad v tomto článku. A neodbydete to za rok, trvá to několik let!
Dle mého (subjektivního!) názoru a po 40 letech vlastních chyb tvrdím, že je mnohem méně pracné a především pro strom mnohem méně náročné každoroční mírné zmlazení (jádroviny před rašením, peckoviny ihned po olistění). Velmi stručně se dá říci, že jde o zkracování větví – odstraňování jejich převislých koncových částí a prosvětlování stromu – odstranění větví mezi jednotlivými patry koruny.
Úrodu nepoškozenou kroupami přeje
Milan Číha