Správnému vývoji stromku pomáhá jeho dobrý zdravotní stav. Sledujeme proto výskyt chorob a škůdců, abychom včas dokázali nový stromek chránit.
Nejčastěji se na mladých stromcích jabloní vyskytuje padlí a strupovitost. U hrušní pak strupovitost a rzivost hrušně (rez hrušňová). U broskvoní bývá častá kadeřavost listů broskvoně.
Jakákoliv listová choroba omezuje aktivní listovou plochu listu, a tím snižuje jejich schopnost vytvářet tolik potřebné asimiláty na budování jak korunové, tak i kořenové části stromu.
Strupovitost na listech jabloní omezuje jejich aktivní listovou plochu
Jestliže nebude stromek v optimální zdravotní kondici, muže se stát, že se bude hůře ujímat a při silném napadení může stagnovat v růstu.
Například napadení konců letorostů mšicemi zbrzdí růst výhonů a jejich vrcholové části se zdeformují. Takto znetvořené konce výhonů se nehodí pro další pěstování. Zejména stromek poznamenají v době, kdy vytváří základ nové koruny. Poškodit ji mohou i různé listové choroby.
Sající mšice mohou konce letorostů výrazně znetvořit. Včas proto regulujeme jejich výskyt.
Při ošetřování mladého stromku preferujeme šetrnou nechemickou nebo biologickou ochranu před aplikací průmyslovými insekticidy a fungicidy. Stromek během růstu pravidelně kontrolujeme a včas řešíme potíže, jejichž příznaky zjistíme.
Pro dobré ujmutí je pravidelná zálivka nezbytná. Doplňková závlaha k dešťovým srážkám výrazně omezí stres rostliny z nedostatku vody. Dešťové srážky totiž bývají velmi nerovnoměrně rozložené během celého roku. Zvláště to platí v době nejintenzivnějšího růstu a během vysokých letních teplot, kdy je rostlina nejvíce pro své fyziologické procesy potřebuje.
Pravidelná a nezbytná závlaha nově vysazených stromků: Nejen v sadech se dají použít kapkové hadice.
Množství potřebné vody závisí také na pěstitelském tvaru a velikosti jeho kořenového systému. Je tedy těžké říci, kolik vody je stromku potřeba dodat. Velmi záleží na druhu a typu půdy, poloze stanoviště, svažitosti pozemku a na množství kořenů, které měl stromek před výsadbou k dispozici.
Stromek spíše snese krátkodobý přísušek než trvalé podmáčení, které vytěsňuje půdní vzduch od kořenů. Citlivé na zamokřenou půdu jsou hlavně broskvoně, třešně a jabloně na slabě vzrůstných podnožích. I zde platí známé pravidlo, že je lepší zalévat méně často, ale vydatně.
Foto autor
Někdy se stává, že nově vysazený stromek vykvete. Často jabloně, broskvoně či meruňky na slabě rostoucích podnožích. Vzniká riziko zababčení.
První rok po výsadbě do zahrady představuje pro nový stromek nesmírně důležité období. Dřevina vytváří korunu a stabilní kořenový systém.
Zahrádkáři z Horní Bělé na Plzeňsku před časem hledali postupy vhodné pro pěstování ovoce ve svém kraji. Ověřili také, kdy řezat broskvoně.
Při pohledu do jabloňového sadu jsem se letos opakovaně utvrzoval v rozhodnutí, že je nejvyšší čas vyměnit stromy, vysazené roku 1993. A tak se i stalo.
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.
