Historické i mladé odrůdy jabloní vybírejme podle chuti a místa
Je známo, že naši předkové pěstovali kvalitní jablka. Málokterá z nich by se ovšem mohla velikostí, vzhledem a vybarvením rovnat dnešním plodům ze supermarketů.
Co se však týče chuti, troufám si říci, že mnohé staré odrůdy se těm moderním přinejmenším vyrovnají. Samozřejmě nemůžeme srovnávat dnešní jablka vypěstovaná profesionálně – za pomocí hnojení, chemické ochrany a probírky – s jablíčky ze starého zapomenutého vysokokmenu. I ty staré stromy ovšem byly kdysi mladé, pečlivě udržované a dobře živené a tomu odpovídala i lepší chuť.
Grávštýnské jablko: skvělá chuť a vůně, v Německu oblíbené do kvasu k pálení
Stromy kterých odrůd tedy plodily ty nejchutnější jablka? Odpověď je na první pohled velmi snadná, stejně jako výčet pěti top odrůd minulosti.
- Kalvil bílý zimní,
- Coxova reneta,
- Golden Delicious,
- Mac Intosh,
- Jonathan.
A je vystaráno. Těžko najdeme pěstitele, tehdejšího i dnešního, který by s tímto výčtem polemizoval. Mnozí z nich pak budou tvrdit, že chuť těchto odrůd nebyla překonána těmi moderními dodnes.
Co je ještě cennější: Co odrůda, to zcela jiné jablko! A nejen v chuti, ale ve tvaru, velikosti, barvě. Všechny tyto kultovní odrůdy jsem řadu let pěstoval, přesto dnes nevlastním ani jednu z nich. Není tomu tak proto, že bych snad o jejich chuti pochyboval. K tomu rozhodnutí mě dovedly – nároky na prostředí. Jsou jedním ze tří faktorů, které je třeba brát v úvahu při hodnocení chuti jablek:
A. Doba zrání
Nejchutnější jsou odrůdy, u nichž neklademe velké nároky na rané dozrání ani na dlouhou skladovatelnost. Tedy ponejvíce odrůdy podzimní. Proto třeba nelze dobře srovnávat chuťové kvality letních odrůd s těmi pozdnějšími.
B. Vkus degustujícího
Každému chutná něco jiného, někdo má radši jablka tvrdá, kyselejší, jiný zase sladká, jemnější.
C. Nároky na prostředí
V různých podnebních pásech dosahují jednotlivé odrůdy rozdílné kvality. To je právě důvod, proč jsem v chladnější poloze Moravskotřebovska výše zmíněné delikátní odrůdy vyřadil a vyzdvihl ty, kterým méně vlídné podmínky nevadí, či dokonce svědčí.
Odrůdy, kterým podmínky okolí Moravské Třebové vyhovují
Grávštýnské (červené) – stará německá raně podzimní odrůda. V době konzumní zralosti je chuť a vůně jablka bezkonkurenční. Tím ovšem jeho výčet předností, spolu s menšími nároky na teplo, bohužel končí. Stromy vstupují pozdě do plodnosti, rostou bujně, na malých tvarech se prakticky nedají pěstovat, konzumní zralost je krátká.
Odrůda Grávštýnského poskytla pěstitelům možnost najít a pěstovat barevnější formu – Gráfštýn Red
Matčino (Nonetit) Podzimní odrůda uspokojuje především milovníky sladkých jablek. Nejlepší plody dávají staré stromy v chladnějších kotlinách, tedy v oblastech a lokalitách, které nepovažujeme pro pěstování jabloní za ideální. Odtud možná plyne popularita nonetitky, neboť odrůdy s podobnými nároky (Strýmky, Kardinály, Sudetské renety, aj.) jejích chuťových kvalit zdaleka nedosahují. K nevýhodám Matčina patří obtížná sklizeň kvůli plodnosti na koncích větví a horší kvalita přezrávajících plodů.
Matčino vydrží zhruba do Vánoc. Tradiční a oblíbená odrůda. vhodná na vyšší tvary stromů, do chladnějších poloh.
Blenheimská reneta. Patří do neúplně sourodé skupiny kožených a polokožených jablek, vyznačující se drsnou slupkou. Ta zvyšuje odolnost jablek proti mechanickému poškození i podzimním mrazům, ale taky zvýšeným odparem urychluje vadnutí plodů. Blenheimská z nich patří k nejchutnějším, navíc udržuje dostatečnou velikost plodů i na starých a méně udržovaných stromech. Díky této vlastnosti, kořenitosti a nižší šťavnatosti představují jablka ideální surovinu pro křížaly.
„Koženáče“ mnozí lidé automaticky vyřazují z odrůd jabloní, které by mohly být výtečné chuti. V případě Blenheimské renety je to velká chyba.
Jadernička moravská. Odrůda poněkud připomíná planou jabloň, nejen vzhledem plodů, ale i barvou a nasazováním výhonů. Však se taky hojně používá jako podnož. Vzdor neatraktivnímu vzhledu mají jablka velmi příjemnou navinule sladkou chuť. Za největší přednost odrůdy ovšem považuji mimořádně dlouhou dobu konzumní zralosti. Plody lze jíst přímo ze stromu, stejně tak při dobrém uskladnění o půl roku později. Díky kořenité chuti, obsahu cukru a vysokým sklizním z větších stromů jsou jaderničky považovány za nejlepší surovinu pro výrobu jablkového destilátu.
Domácí odrůda Jadernička moravská má výbornou chuť v době sklizně a při dobrém uskladnění i v únoru a březnu
Mladší odrůdy odlišného růstu a nároků
Další odrůdy, které chci uvést, k těm předešlým tak úplně nepatří. Jednak jsou o něco mladší, navíc zcela odlišného růstu a pěstitelských nároků.
Lord Lambourne je dnes téměř zapomenutá odrůda, především pro menší velikost plodů, kratší skladovatelnost a rychlé stárnutí stromů. Svoje geny – především vynikající chuť a plodnost – však předala svým potomkům, které mnohde tvoří páteřní odrůdy dnešního tuzemského sortimentu. Cením si u Lordů menší nároky na teplé podnebí i odolnost vůči houbovým chorobám. Vadí ovšem náchylnost na virózy.
Desert, odrůda z dlouhodobého hlediska víceméně mladá, takže do výčtu starých odrůd vlastně nepatří. Jeho chuť mi však přijde natolik lahodná a dokonalá že je nemohu nezmínit. Krátká skladovatelnost plodů nevadí, beztak je všichni ihned snědí, na škodu je spíš menší plodnost odrůdy.
Miloš Vysloužil
Rubín (Bohemia a další mutace) nepatří mezi historické odrůdy, třebaže od jejího zařazení do sortimentu uplynuly již desítky let.
Uvádím ji proto, že znamenala revoluci v tuzemském pěstování jablek. V 80. letech setřela rozdíly mezi jablky dovezenými z jihu a těmi vypěstovanými doma. Mezi zimními jablky v chladnějších polohách dodnes v chuti těžko hledá konkurenci.
Samozřejmě existuje řada dalších starých odrůd, světových i krajových, které pěstitelé v jiných oblastech budou hodnotit výše než ty výše popsané.
Namátkou: Major, Šampaňská reneta, Krasokvět žlutý, Beforest, Spartan, Malinové holovouské, Gascoigneho šarlatové, aj.
Jejich chuť by si zmínku jistě zasloužila, v mých podmínkách českomoravského pomezí však nedoznaly většího a dlouhodobého rozšíření.
V současném amatérském ovocnářství sledujeme dvě protichůdné tendence. Na jedné straně je chvályhodná renesance starých osvědčených a chuťově zajímavých odrůd, na druhé pak hlad po stále nových sortách jablek.
Šlechtitelské stanice i přeshraniční prodejci chrlí nebývalé množství moderních odrůd a mají úspěch. Pochopitelně, zvědavost a touha po novém jsou přirozené lidské vlastnosti. Obě tendence považuji za správné a nijak se nevylučující.
Foto autor
Související články
jablka
jabloně
odrůdy
rady z Horní Bělé
číst více
Žebříček nejlepších jablek podle zahrádkářů z Horní Bělé
25. 9. 2020Odrůdám jabloní a jejich zkoušení v nadmořské výšce 500 m se už na konci padesátých let minulého století začala věnovat Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Horní Bělé na Plzeňsku.
hrušně
jabloně
probírka
probírka plodů
prořez
regulace plodnosti
řez jádrovin
řez ovocných dřevin
číst více
Proč omezovat úrodu jablek a hrušek řezem a probírkou
23. 3. 2020Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas…
hrušně
jabloně
odrůdy třešní
ovocnářství
štíhlé vřeteno
vysokokmen
zákrsek
číst více
Jaké ovocné stromy pěstovat na zahradách a které odrůdy?
28. 4. 2018Květnový Zahrádkář roku 2018 pozval k rozhovoru Josefa Suse, znalce ovocnářství, aby mu popřál k sedmdesátinám a pro čtenáře vyzvěděl pěstitelské tipy.
Nadcházející akce
Kalendárium
1901
Také během ledna zaléváme pokojové květiny jen velmi málo
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro řadu pokojových rostlin, přizpůsobíme především zálivku.
Dobrý den!
Na zahradě nedaleko Domažlic ve výšce cca 500 m n.m. mám asi 60 let Bláhovu oranžovou renetu. Zahradu prodávám a rád bych tuto odrůdu rád přenesl na nynější pozemek na Moravě (Hustopeče u Brna). Zkusil bych přeroubování, ale jaksi se mi nedaří získat pláně jabloně. Zatím se mi nepovedlo získat informaci, zda tato odrůda je k sehnání. Jablko je to skvostné.
Děkuji.
K.S.
Kde bych koupila starou odrůdu jablka žitnavka.Děkkuji
Žitnavka bude nejspíše letní odrůda Průsvitné.
není.
Jak by mohla .
Nezraje ani ve žních žita . Má synonymum skleněné. A je nejranější odrůda.
Ne
Hezké ráno.
Pane Kaněro, proč nepřidáte svůj tip, když to Průsvitné není.
Docela rád se nechám poučit, kdy zraje žito. A vemte to z gruntu, s ohledem na historické změny v kalendáři, při přechodu na gregoriánský kalendář. Zejména z toho důvodu, že Průsvitné je odrůda, která je známá pravděpodobně od 6. století, je to jedna z nejstarších odrůd, která u nás v sadech, zahradách roste a její místní jméno se může dědit mnoho stovek let. Tam, kde lidi nevyvraždily mory nebo Švédi či císařští za třicetileté války, ale i později. Nebo si ho místní přinesli při stěhování z jiné části Evropy, při stěhování za lepším bydlem.
Jinak jsem rád, že čtete I-zahrádkáře, Vaše příspěvky mohou býti reklamou, která přivede další čtenáře.
Dobrý den.
Je mi líto . Po prostudování pomologie České ovoce p. Říhy je synonimum pro Astrachán bílý. viz str č 5 . Mám to z druhého vydání r. 1919. A tento název je rovnou uveden obsahu jmen odrůd na str 248. Tímto jsem Vám usnadnil práci . Průsvitné letní mělo tenkrát používaný název viz opět tato pomologie jako Skleněné žluté viz str 1 a v Německu mělo název Durchsichtiger Sommerapfel. A jak podotýkám průsvitné letní nebo skleněné zraje v době žní pšenice a patří k nejranějším odrůdám . Já mám doma v knihovničce spousty starých před i poválečných knih a stále je skupuji z antikvariatu. Žňovka je také synonimum pro průsvitné l. a může platit i pro Astrachán . Ten zraje v závěsu po P.L. Je mi líto , že jste se spletl , ale pochybuji , že budete polemizovat s pomologii p. Říhy . On sám musel vědět , jak se odrůdy tenkrát nazývaly.
Je ještě podobný všeobecný zažitý omyl kde někteří uvádí zlatou renetu jako Coxovu renetu. A nebo jako samostatnou odrůdu . Podle p. Říhy je synonomum Zlatá reneta pro Parménu Zlatou a Ribstonský Jadernáč. V dnešní době se mylně prodává Zlatá reneta , jako samostatná odrůda.
Pozdravuji p. Miloše , Je to velká kapacita na odrůdy v zahradkách.
Dobrý den.
Až budete studovat Říhovu pomologii , tak Vás jen chci upozornit , že ta čísla u odrůd v obsahu neznamenají stránku pomologie , ale pořadí odrůdy v pomologii.
Dobrý den.
Koupíte ji pod oficiálním názvem Astrachán bílý . Má i krásnou červenou mutaci Astrachán červený.
Na internetu se dá sehnat.
S pozdravem.
Děkuji za obsáhlou rešerši, máte pravdu. Když už – pokud jste to opravdu vyčetl v Říhovi – a píšete, že Ribstonské je synonymum Parmeny/renety zlaté, nesouhlasím. Tady bychom měli před sebou plody konkrétních odrůd a ne nástřel jména. Ale přece jen si myslím, že pokud jde o ovoce z Domažlicka, na Astrachán bych nesázel. A tím bych to zakončil.
Dobrý den .
Špatně jste to pochopil. Synonimum je zlatá reneta a toto synonimum platí pro tyto dvě odrůdy co jsem jmenoval . Je to opsáno z pomologie p.Říhy .
Dnes se zlatou renetou uvádí pouze Parména zlatá.
To si opravdu jen myslíte . Astrachán byl v minulosti všude a hojně sázen .
Dokonce byl i základní odrůdou .
Stačí jen prostudovat staré knihy . Myslet si dnes můžeme cokoliv .
po 15 letech jsem přesadil odrůdu Prima z jedné zahrady do druhé (sousedům zasahovala do pozemku, tehdy velikostí poloviční). Každoročně poskytovala dobrá jablika, v normální výnosnosti, konzumní v září a později. Letos se projevila mimořádnou výnosností, krásným prozráním; má přes 30 let, za nic bych ji nevyměnil.
Matčino si pamatuji z dětství. Měli jsme ho doma a měla jsem ho, spolu s Red deliciusem, nejraději. Oba druhy jsme měli doma a na Matčino k nám chodila spolužačka. Vždycky na podzim se ptala, jestli už máme zralá ta výborná jablíčka.
Před dvěma roky jsem si koupila 3 stromky Matčina a už se těším, až začne plodit.