
České růžové zraje začátkem srpna a je s podivem, že toto chuťově velmi příjemné jablko se na rozdíl od Grávštýnského nikdy masově nerozšířilo.
V literatuře se udává, že je k nalezení prakticky ve všech ovocnářských oblastech, ale nikde příliš hojně. Původ Českého růžového je zahalen tajemstvím. Snad vzniklo na Kutnohorsku ve druhé polovině 18. století. Spolehlivě je doloženo již na počátku 19. století.
Plody jsou spíše střední velikosti, dužnina je jemná a příjemně voní. Chuť je sladce navinulá, a když dojíte jeden plod, po chvilce automaticky sáhnete po dalším.
Strom vytváří široké koruny. Pokud by jej někdo chtěl vysadit podél cesty nebo v blízkosti domu, je potřeba vynechat alespoň 4–5 m.
Chutí plodů stejně jako obrovským růstem je prakticky nepřehlédnutelné. V krajině tvoří obrovské stromy často až 10 m vysoké s rozložitou korunou. Sklízí se v září a zraje v říjnu. Spíše velké plody jsou výborné chuti, šťavnaté, jemné, kořenité chuti.
Do prioritního záchranného sortimentu se dostalo, i když se nejedná o odrůdu z území České republiky. Je to proto, že Grávštýnské se na území dnešního Česka pěstuje určitě déle než 200 let a za tu dobu zdomácnělo.
Grávštýnské je rovněž značně otužilou odrůdou vhodnou i do vyšších poloh. Pro výsadby do volné krajiny je jabloň vhodná svým mohutným vzrůstem. Pro malé zahrady je však totéž nevýhodou.
Zdroj: https://www.stareodrudy.cz/
Foto autor
S řezem u růží začínáme v termínu, kdy začínají rašit, tedy v březnu nebo dubnu. Řezem ovlivníme velikost květů: Při hlubším řezu naroste sice méně, ale o to silnějších výhonů s menším počtem větších květů.