V Číně pěstují hrušně déle než tři tisíceletí. Dokládají to jak archeologické vykopávky, tak čínské odrůdy starší, než je náš letopočet.
Nabízíme informace o několika současných čínských odrůdách asijských hrušní nebo mezidruhových hybridech evropských a asijských hrušní, které se objevují také v českých zahradách.
Asijský typ hrušně neznámého původu. Plod je atraktivní hruška s elipsovitými až vřetenovitými plody. Slupka je hladká bez rzivosti a výrazných lenticel. Základní barva je zelená v plné zralosti žlutá až krémová. Barva dužniny je bílá až krémová, nehnědne. Průměrná hmotnost plodů dosahuje 172 g. V podmínkách jižní Moravy dozrává raně koncem července až začátkem srpna.
Byla vyšlechtěna v roce 1977. Plod má obvejčitý tvar. Slupka je žlutozelená s výraznými lenticelami. Dužnina je bílá, jemná, křehká, je velmi šťavnatá, aromatická a sladká. Průměrná hmotnost plodů je 250 g. Odrůda je raná, na jižní Moravě se sklízí od poloviny srpna.
Populární čínská odrůda Zao Su
Pochází z Číny z křížení odrůd Yali x Bartlett (Williamsova). Plod je hruškovitého tvaru o průměrné hmotnosti 170–210 g. Slupka je zelenožlutá s nachovým líčkem a s nevýraznými lenticelami. Stopečný vrchol plodu je lemován rzivou korunkou. Dužnina je středně jemná, svěží, šťavnatá s výrazným aromatem. Jedná se o středně pozdní odrůdu, která se sklízí od počátku až poloviny září v podmínkách jižní Moravy.
Asijský typ hrušně s neznámým původem. Předpokládá se, že se jedná o odrůdu nalezenou v oblasti Pekingu. Vysoce atraktivní hruška s elipsovitými až vřetenovitými plody.
Slupka je drsná bez rzivosti s velkým množstvím výrazných lenticel. Základní barva je zelená v plné zralosti zelenožlutá. Barva dužniny je bílá až krémová, hnědne. Průměrná hmotnost plodů dosahuje 300 g. V podmínkách jižní Moravy dozrávají hrušky čínské odrůdy Jin Hua velmi pozdně koncem října někdy i začátkem listopadu.
Pochází z Číny z provincie Liaoning. Poměrně atraktivní hruška s široce vejčitými plody. Slupka je drsná bez rzivosti a s nevýraznými lenticelami. Základní barva je zelená v plné zralosti zelenožlutá. Barva dužniny je bílá až krémová, nehnědne, šťavnatost je jen slabá. Průměrná hmotnost plodů dosahuje 240 g. Na jihu Moravy dozrává hrušeň čínské odrůdy Xue Hua středně raně koncem srpna začátkem září.
Hrušky čínské odrůdy Xue Hua
Asijský typ hrušně neznámého původu. Vzhledově poměrně atraktivní hruška s vřetenovitými až široce protáhlými plody.
Čínská odrůda Shon Shu
Slupka je drsná bez rzivosti a výrazných lenticel. Základní barva je zelená v plné zralosti žlutá až krémová. Barva dužniny je bílá až krémová, na řezu nehnědne. Průměrná hmotnost plodů dosahuje 175 g. V podmínkách jižní Moravy dozrává středně raně od poloviny září.
Stará odrůda pocházející z Číny s neznámým původem se běžně pěstuje v provinciích Šansi, Chepej, Šantung a Chunan.
Čínská odrůda Yali
Plod má tvar hruškovitý se základní barvou zelenou, později žlutou až krémovou s drobnými lenticelami. Dužnina je bílá, svěží, šťavnatá sladká a voňavá. Plody dosahují průměrné velikosti kolem 170–190 g. Jedná se o pozdní odrůdu, která se v podmínkách jižní Moravy sklízí ve druhé polovině října.
Patří mezi velmi staré odrůdy pocházející z Číny, z oblasti hlavního města Pekingu. Chuťově výborná hruška s kulovitými až zploštělými plody silně připomínajícími jablko.
Ping Guo Li, hrušky asijských hrušní, čínská odrůda
Slupka plodu je hladká, občas mírně rzivá s výraznými malými lenticelami. Základní barva je zelená v plné zralosti žlutá s červeným líčkem. Barva dužniny je bílá až krémová, na řezu hnědne. Průměrná hmotnost plodů dosahuje 190 g. Na jihu Moravy dozrává pozdně koncem září začátkem října.
Původ odrůdy je neznámý, pravděpodobně pochází z USA (Florida). Jedná se o mezidruhového křížence mezi evropskými a asijskými odrůdami. Dodnes se významně pěstuje na Floridě a v jižní Kalifornii. Pomologicky se jedná o asijský typ hrušně.
Mezidruhový hybrid Hood
Hood je atraktivní hruška s široce kulovitými plody. Slupka plodu je hladká s malými a výraznými lenticelami. Základní barva je zelená, v plné zralosti žlutá se slabým rozmytým červeným líčkem. Barva dužniny je bílá až krémová, nehnědne. Průměrná hmotnost plodů dosahuje 250 g. Na jihu Moravy dozrává středně raně v polovině září.
Mezidruhový hybrid Kieffer
Pochází z roku 1863 od šlechtitele Petera Kieffera z Roxborough v Pensylvánii (USA). Jde pravděpodobně o křížence Pyrus pyrifolia x Bartlett (Williamsova).
V dnešní době se často pěstuje v Mexiku. Pomologicky se jedná o evropský typ hrušně.
Plody jsou atraktivní protáhle opakvejčitého tvaru. Slupka plodu je mírně drsná, často mírně rzivá s malými a výraznými lenticelami.
Základní barva je zelená, v plné zralosti žlutá se slabým rozmytým červeným líčkem.
Barva dužniny je bílá až krémová, na řezu hnědne. Průměrná hmotnost plodů dosahuje 180 g. V podmínkách jižní Moravy dozrává středně pozdně koncem září.
Mezidruhový kříženec pocházející ze Švýcarska vznikl zkřížením odrůdy Hosui s tradiční francouzskou odrůdou General Leclerc.
Plod je malý až středně velký, kulovitého, slabě nesouměrného tvaru. Slupka je středně tlustá, lesklá, slabě rzivá okolo kališní jamky. Lenticely velké, rzivé. Základní barva slupky žlutozelená, krycí barva chybí. Dužnina bělavě žluté barvy, nasládlá v chuti, středně šťavnatá, konzistence hrubá, středně tuhá. Dozrává raně od poloviny srpna v podmínkách jižní Moravy.
Foto autoři
Odrůdy asijských hrušní rozdělujeme podle zralosti stejně jako hrušně evropské na letní, podzimní a zimní. Přesto se hrušky ve zralosti liší.
Rod hrušeň (Pyrus) vznikl nejspíš během třetihor v podhůří masivu Tian Shan v západní Číně. Asijské hrušně byly i prvními pěstovanými.
Asi nejluxusnějším ovocem z toho našeho středoevropského budou hrušky. Tedy podle mě. Nejen kvůli chuti, ale i díky zdravotnímu přínosu.
Příznaky rzivosti hrušně na listech i na hruškách signalizují houbovou chorobu, která během roku střídá hostitele. Které jalovce hostí rez?
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
