Latinské jméno datlovníku obecného je Phoenix canariensis. Původně rostl v oblasti severní Afriky a Asie. Dorůstá výšky 30 metrů, zpravidla se dožívá kolem stovky let.
Stará kulturní rostlina byla známa již před pěti tisíci lety v Iráku a Egyptě.
Z výsevu vzchází polovina rostlin samčích a polovina samičích, proto se v praxi množí stonkovými odnožemi, které vyrůstají naspodu kmene. Opylení se dělá zpravidla uměle – samčí květenství se zavěsí do samičích rostlin. Dozrávající žluté plody se sklízejí postupně podle potřeby, omývají se, třídí, suší, či lisují. Druhá forma datlí, tzv. moučnatá, se sklízí v plné zralosti najednou. Z nich se vyrábí mouka, vaří se, pečou.
Příznivci pěstitelství ze semínek najdou v datli materiál k vyzkoušení pokojové exotiky – datlovníku obecného
Cukrové datle se krom pojídání za čerstva suší a lisují pro výrobu datlového medu, šťáva z nich se kvasí.
Vypálenému destilátu se říká arak. Palmové víno se vyrábí kvašením šťávy vytékající nejčastěji z naříznutých listů.
Semeno dovážených datlí je klíčivé. Seje se nejlépe do úzkých a vysokých květináčků palmáků nebo do úzkých kelímků (od některých pudinků).
Hlavní kořen se nesmí při prvních přesazováních poškodit, i když je dlouhý a omotává se okolo spodku květináčku.
Přesazujeme nejlépe s neporušeným balem. Květináče hledáme užší a vysoké, palma se snaží prorůstat hluboko a kořeny přibývající na dně kořenáče ji zdvihají nahoru. Proto by se měly palmy přesazovat tehdy, kdy začínají vylézat z květináče a krčky sázet v nové nádobě alespoň 3–5 cm pod okrajem. Časem se opět vytlačí navrch.
Datlová palma snese v létě (po otužení) sluneční úpal, v zimě jí stačí 5°C a minimální zálivka. Má-li dostatek vody a tepla i v zimě, roste mnohem bujněji, za několik let nás vyhání z bytu. Držíme-li ji zkrátka, bude kompaktnější, pevnější a menší.
V zimě palmu nesmíme přelít! Měla by mít také co nejvíce světla! Hnojí se jen v létě, když je venku. Po přesazení do přirozeně vlhkého substrátu ji asi 10 dnů nezaléváme. Rány na kořenech musí zaschnout. Když na ně brzy přijde voda, palma zahnívá a hyne. Poškození kořenů mladých rostlin (do 3 let) vede často ke ztrátě rostliny.
Foto autor
Klimatické změny přinášejí zájem o zkušenosti s tím, které rostliny lze nově v Česku pěstovat a jak. Pozornosti se v tom ohledu těší i kaki.
Jak byste odpověděli dítěti na zvědavou otázku: Na čem roste kakao? Řekli byste na stromě, nebo spíš věcně, že kakao neroste, ale vyrábí se z kakaových bobů? Měli byste pravdu tak i tak.
Na první pohled zajímavý tvar, ale pro chuťové buňky poměrně drsný zážitek: Ovoce je v plné zralosti poněkud kyselé.
Málokterá rostlina má tak široké využití jako kokosová palma, botanicky správně kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera).
Ač se to díky mlhám a občasnému mrholení nezdá, v říjnu může být poměrně sucho. Vláha v půdě se po horkém létě obnovuje jen pomalu. S tím musíme počítat při výsadbě nových rostlin, které důkladně zaléváme.
měl jsem. je to opravdu zbytečnost. ted pěstuji mango a citrony. to je lepší