Stálezelené citrusy překvapí už před nasazením plodů. Jejich květy příjemně voní. Pěstitele těší jistě i to, že květy citrusů často zdobí rostlinu společně s jejich plody.
Všichni zástupci rodu citrus potřebují teplá a slunná místa. Chlad a mráz jim nesvědčí. Proto by rostliny měly být od poloviny května až do poloviny října na teplém, před větry chráněném stanovišti, na jižní straně balkonu, terasy nebo před stěnou domu.
V pokojových podmínkách kontrolujeme, aby zálivka odpovídala teplotě prostředí
Citrusy bychom měli ukládat k přezimování tak pozdě, jak je to jen možné, ovšem ještě před prvními mrazy.
První je velmi světlé a mírně vytápěné přezimování při 10–15 °C.
V tomto případě citrus roste také v zimě a měl by se přiměřeně ošetřovat – jednou týdně kontrolovat, zda má potřebnou vláhu, a hnojit jednou za čtyři týdny. Tento druh přezimování přichází v úvahu většinou v zimní zahradě. Obytná místnost je nevhodná, protože se běžně vytápí nad 15 °C.
Obecně platí: čím je rostlina na teplejším místě, tím potřebuje více světla!
Další variantou je středně světlé a chladné přezimování.
Zde přicházejí v úvahu předsíně, haly, chodby a nevytápěné místnosti. Teplota se zde pohybuje mezi 5–10 °C. Zalévat musíme pouze jednou za dva až tři týdny a jen mírně současně s hnojením. Nádobu bychom měli postavit na desku z polystyrénu, aby rostlina neměla kořeny v přílišném chladu.
Ve středoevropských podmínkách patří k citrusům jak květináč, tak interiér
Péče o citrusy přináší hodně radosti a není vlastně složitá. Přesto se můžeme setkat s problémy při jejich hnojení. Je to zejména častý výskyt žloutenky (chlorózy).
Běžnou představu o hnojení citrusů postavil na hlavu svými výzkumy Heinz-Dieter Molitor z Výzkumného ústavu pro zahradnictví a vinohradnictví v Geisenheimu. Badatel zjistil, že rozhodujícími faktory pro zelené nechlorózní listy je vysoké zásobení vápníkem (tj. středně tvrdou vodou a hnojení ledkem vápenatým), přičemž rostlina pak snese i vyšší hodnoty pH, méně fosforu a vesměs vyšší dávky hnojení, než dosud, také během zimy.
Častou příčinou chloróz může být i poškození kořenů například houbou Thielaviopsis paradoxa, která způsobuje hnědnutí kořenů.
Citrusy mají podle dr. Molitora vysoké nároky na vápník. Ideální je obsah 3–4,9 % vápníku v sušině podle listové analýzy. Chlorózy z nedostatku vápníku se vyskytují při obsahu nižším než 1,5 %.
Vápník není v rostlině pohyblivý, a tak se musíme starat o pravidelný přísun této živiny, neboť citrusy rostou při dostatečné teplotě celý rok. Zásoba vápníku v substrátu nestačí ani na půl roku.
Voda v zálivce by měla obsahovat vápník, měla by být proto středně tvrdá. Nepoužíváme tedy dešťovou vodu, jak se dosud stále doporučuje.
Doplnění vápníku hnojením je však nezbytně nutné. Jedinou možností je použít ledek vápenatý. Kapalná hnojiva neobsahují z technických důvodů (vysrážení) vápník a ve speciálních hnojivech pro citrusy v tuhé formě je ho příliš málo.
Citrusy bychom měli hnojit v létě jednou za 14 dní a v zimě jednou za měsíc.
Ledek vápenatý nelze však míchat s kapalnými ani tuhými vícesložkovými hnojivy. Proto bychom ho měli rozpustit v koncentraci 0,3 % a aplikovat samostatně.
K dalšímu hnojení se doporučuje použít 0,3% roztok Kristalonu Plod a květ. Toto hnojivo obsahuje také stopové prvky.
Semenáčky citronu
Zvýšení hodnoty pH v substrátu nepředstavuje v současné době díky chelátům železa problém, může být i nad pH 6. Dřívější doporučení nízkých hodnot pH pochází ještě z doby, kdy byl jediným zdrojem železa síran železnatý (zelená skalice).
Je důležité zmínit, že obsah dusíku nerozhoduje o barvě listů. Jak ukázaly analýzy listů v Německu, důležitý je nízký obsah fosforu v půdě. Citrusy jsou totiž přizpůsobeny nízkému obsahu fosforu v jílovitých půdách bohatých na železo, ve kterých rostou v přírodě.
Vlastní příčinou chloróz listů je dokonce pravděpodobně příliš vysoké hnojení fosforem standartními vícesložkovými hnojivy, protože fosfor snižuje přijatelnost železa, manganu a zinku.
Jako optimální poměr živin ke hnojení citrusů uvádí Molitor:
1 N : 0,1 P2O5 : 0,8 K2O : 0,7 CaO a 0,1 MgO,
tedy draslík a vápník téměř na stejné úrovni.
Mimokořenová výživa by mohla pomoci jen v omezené míře při příznacích nedostatku živin.
Skutečná výživa citrusů je možná pouze zdravými kořeny.
Citrusy kvetou i plodí
Přesazovat bychom měli vždy po třech letech, když je květináč plně prokořeněný. Přitom odstraníme staré, odumřelé kořeny a starý substrát. Rostlina přesazujeme stejně hluboko, ale do květináče o 2 cm většího, než byl ten předchozí. Jako zeminu bychom měli použít velmi kvalitní substrát pro balkonové rostliny nebo speciální zeminu pro citrusy. Také tady platí, že dražší substráty bývají lepší než ty levnější.
Foto Shutterstock
Klimatické změny přinášejí zájem o zkušenosti s tím, které rostliny lze nově v Česku pěstovat a jak. Pozornosti se v tom ohledu těší i kaki.
Latinsky se tento příbuzný citroníku jmenuje Fortunella. Pochází asi z Číny. V přírodě kumquat dorůstá jako keř do výšky dvou metrů. Bez plodů snese teplotu -2 až -5 °C.
Správné české jméno jihoamerické rostliny zní aka jedlá. Většina majitelů ji však nazývá fejchoa. Potěší i začínající pěstitele.
Málokterá rostlina má tak široké využití jako kokosová palma, botanicky správně kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera).
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
Zdravím rád bych věděl zda by mi někdo tady neporadil pěstuju si Kumquat a vlastně se mu daří takže jsem měl radost když začal kvést jenže po pár dnech co odkvetl bobulky nevydrželi a opadaly ale pokud jde o listy ty rostou jak strhané ale nikde nenalézám nic pořádného proto se obracím na fóra a podobně. Předem děkuji za odpověď.
Citrusy v době květu i nějaký čas po odkvětu potřebují relativně chladno, pod 20 °C. Teprve, když plůdky trochu narostou, jsou odolné k vyšším teplotám, už neopadávají. Další důvod může být v nedostatku K, P v půdě.
„Listy rostou jak strhané.“ To znamená, že jsou poškozené, nebo, že je rostlina bujná? Na předchozím to nic nemění, spíše by to nahrávalo přehnojení dusíkem, nedostatek jmenovaných živin, popř. i stopových prvků.
Dobrý den, nerozumím jedné věci – prvním rokem se pokouším doma pěstovat kumquat, resp. momentálně stromky letním venku. Pročítám o pěstování co se dá a narazila jsem na nesrovnalost – někde se píše, že citrusovníky požadují kyselejší půdu a jinde – jako i v článku výše – že potřebují dostatek vápníku.
Poradí mi někdo, jak to je?
A je vhodná na hnojení jícha ze slepičinců?
Ono se to nevylučuje. Půda může mít pH nižší než 7, i když v ní je vápník. Podívejte se na speciální hnojiva na citrusy, vápník v nich nejspíše bude. Měla by být složená tak, aby urovnaly pH tak, jak to citrusům vyhovuje. Ohledně slepičinců nevím, neznám potřeby citrusů. Průměrný slepičí trus obsahuje 16,5 % dusíku, 16 % fosforu, 8,5 % draslíku, 25 % vápníku a 34 % organických látek, zbytky stopových prvků obsažených v krmení, nevyužitých drůbeží v jejich těle.