Na první pohled zajímavý tvar, ale pro chuťové buňky poměrně drsný zážitek: Ovoce je v plné zralosti poněkud kyselé.
Druh patří do čeledi šťavelovité (Oxalidaceae) – chuť plodů je tedy příznačná – jsou kyselé jak šťavel.
Tropický strom karambola obecná (Averrhoa carambola) rodí vskutku zajímavé plody, které jsou známé taktéž pod jménem karambola nebo snad ještě častěji pod lidovým označením malajská hvězda. Příčný řez plodem má tvar pěticípé hvězdy a pravděpodobnou domovinou stromu je Malajsie.
Květ karamboly; foto Shutterstock
Averrhoa carambola je menší strom dorůstající výšky maximálně 12 m. Jeho kmen je pokrytý hladkou hnědou kůrou. Rozložité větve nesou střídavé, lichozpeřené listy, které jsou obvykle složeny z 9 nebo 11 vstřícných, vejčitých lístků. Ty jsou při rašení nápadně červené a teprve když vyzrávají, získávají žlutozelenou nebo tmavě zelenou barvu.
Během celého roku se na rostlině vytvářejí drobné, červeně zbarvené květy vyrůstající v řídkých latách nejen z paždí listů, ale také přímo ze starších větví a kmene (kauliflorie), přičemž z každého květenství se v plody přemění jen malý počet květů.
Karambola, foto Libor Kunte
Plod je velmi charakteristický a nezaměnitelný. Jedná se o podlouhlou bobuli s pěti výraznými žebry, jejíž povrch je kryt v době zralosti žlutou voskovitou slupkou.
Dužnina je v plné zralosti mírně sladkokyselá až kyselá a obsahuje značné množství vitaminu C, ale také méně příjemné šťavelany, které mohou působit na některé jedince jako alergeny.
Kulturní odrůdy se podle chuti rozdělují na dva typy – kyseloplodé a sladkoplodé.
Uvnitř dužniny jsou uložena malá semena, která se většinou nekonzumují. Jelikož se plody dobře transportují, dovážejí se do Evropy již značně dlouho.
Plody jíme převážně syrové, nejčastěji se však používají do různých ovocných salátů, ale také se z nich vyrábějí džemy nebo se jimi zdobí servírované pokrmy, sladkosti a nápoje.
Ve Střední a Jižní Americe, kde se dnes také pěstuje ve vlhkých tropických oblastech, používají tamní obyvatelé šťávu z plodů jako jednu z ingrediencí do různých alkoholických či nealkoholických míchaných nápojů. V Asii se plody upravují na slaný způsob a také se kvasí podobně jako zelenina.
Pěstování karamboly obecné v našich podmínkách není nijak složité. Rostliny získáme výsevem semen vybraných z plodů. Jejich klíčivost závisí především na vyzrálosti plodu, ale většinou s ní nebývá zásadní problém. Semenáčky rychle přirůstají a během první sezony jsou schopny dorůst do půlmetrové výšky. Druh vyžaduje především teplo a vydatnou zálivku. Především v době vegetace nesmí substrát vyschnout.
Rostlinu pěstujeme na plném slunci, ale snáší i rozptýlený polostín. Vykvétá v dobrých podmínkách po pátém roce od výsevu a plody přináší v průběhu celého vegetačního období. Ovoce se v tropech sklízí prakticky po celý rok.
Díky klimatickým změnám se nám otevírají nové pěstitelské možnosti. Už se ani nedivíme, že se v Česku daří fíkovníku nebo révě v horách. Pozornosti se čím dál víc těší i kaki.
Správné české jméno jihoamerické rostliny zní aka jedlá. Většina majitelů ji však nazývá fejchoa. Potěší i začínající pěstitele.
Kdo by neznal banány? Ty ovocné, to je jasné, ale tzv. zeleninové banány, plantejny, které se do Česka také dovážejí, mohou překvapit a to nejen jménem.
Málokterá rostlina má tak široké využití jako kokosová palma, botanicky správně kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera).
Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.
