Kustovnice patří mezi méně známé ovocné druhy, které můžeme pěstovat na zahrádce. Toto zajímavé ovoce pochází z Číny a Tibetu.
Botanicky řadíme kustovnici do čeledi Solanaceae a kulturní odrůdy vznikly ze dvou základních druhů. Těmi jsou:
Plody kustovnice
Pravé goji tedy náleží ke kustovnici čínské (Lycium chinensis). Paradoxně se však nejvíce množí a pěstuje kustovnice cizí (Lycium barbarum). Pozor přitom na častou chybu: Stává se, že se plody kustovnice cizí označují nesprávně jako goji.
Kustovnice je nejvíce rozšířená v Číně, kde má její velkovýrobní pěstování dlouholetou tradici. Na počátku druhého tisíciletí se v Číně pěstovala kustovnice na rozloze 82 000 ha, což je více než šestinásobek všech intenzivních ovocných sadů v ČR. Hlavních pěstitelských oblastí má Čína několik, nejdůležitější je však region Ningxia, ze kterého pochází 45 % veškeré produkce plodů kustovnice.
Středně velké keře kustovnice dorůstají obvykle do výšky něco přes metr, při dobré kondici až přes dva metry. Každoročně však narůstají několik metrů dlouhé výhony. Ty jsou poměrně tenké, takže převislé, někdy poléhavé, jindy vodorovné. Pěstitelé přizpůsobují péči o keře tak, aby jejich přirozený růst zůstal zachován.
Výhony rostou intenzivně zejména v prvních letech po výsadbě. V období plodnosti a při pravidelném řezu jsou roční přírůstky asi 0,5 až 1 m. Na výhonech se nacházejí podlouhlé listy o délce 6 cm a velké množství květů o průměru 1–1,5 cm. Mají typickou fialovou barvu se žlutými tyčinkami uprostřed.
Velké množství fialkových květů je pro kustovnici typické
Kustovnice kvete přirozenou cestou koncem léta, což je příčinou slabé plodnosti. Abychom kvetení urychlili, je na keřích potřebný časný letní řez. Ten vyprovokuje kvetení už na začátku léta, což postačí k tomu, aby keře bohatě plodily. Z dvouletého keře lze při optimálním pěstování sklidit až 2 kg plodů.
Keře kustovnice jsou spolehlivě a vysoce mrazuodolné. I tak pro ně vybíráme raději slunná stanoviště.
Kustovnici vyhovují prakticky jakékoliv půdy včetně sušších, chudých a méně kvalitních. Kyselé půdy ovšem keř ocení. Nevhodné jsou jen půdy podmáčené.
Rostliny se prodávají převážně v kontejnerech. Vysazovat je lze prakticky celoročně. Optimálním termínem pro výsadbu je však podzim nebo jaro.
Keře rostou skutečně velmi bujně. Je potřeba se již před výsadbou rozhodnout pro správný pěstební tvar. Pěstovat je jen tak na volno a bez letního řezu vede k živelnému růstu, tvorbě hustých keřů, pozdnímu kvetení a slabé plodnosti.
Vhodné jsou naopak vzdušné pěstitelské tvary na drátěnce nebo pěstování ve formě tzv. falešného stromečku. S tím souvisí potřeba pravidelného, včasného a dostatečně razantně specifického řezu.
Kustovnice plodí již první rok po výsadbě
Navzdory mrazuodolnosti se doporučuje bázi keřů na zimu přikrývat vhodným nastýlacím materiálem a to zejména u mladých rostlin a při pěstování v drsnějších severních polohách.
S chorobami a škůdci kustovnice problémy nemá. Je možné ji pěstovat prakticky bez chemické ochrany. Vyskytnout se může padlí. Napadá listy a květy bílými moučnatými povlaky. Šíří se zejména v přetížených keřích, kde je vysoká vzdušná vlhkost. Nejlepší prevencí je tedy udržování správné vzdušnosti. V případě začínajícího napadení keř ošetříme přípravky používanými proti padlí.
Plodem kustovnice je bobule oranžové až červené barvy, která je vejčitého až protáhlého válcovitého tvaru o velikosti asi 2 cm. Silně připomínají maloplodé odrůdy chilli papriček. Sklízejí se až po úplném dozrání, kdy jsou nejchutnější, mají nejvyšší hladinu prospěšných látek a už se z nich odboural jedovatý solanin nacházející se v nedozrálých plodech.
Dužnina plodů je šťavnatá, sladké nebo sladkokyselé chuti, která připomíná plody klikvy.
Plod lze jíst v čerstvém stavu nebo použít do kompotů, čajových směsí, džemů, ovocných salátů či ovocných šťáv. Nejčastěji je však sušíme. V této formě je lze i zakoupit.
Čerstvé a sušené plody
Jedlé jsou dokonce i mladé výhony, které se v Číně vaří a podávají jako zeleninová příloha k masu.
Plody obsahují řadu zdraví prospěšných látek. Proto se tak hojně využívají v tradiční čínské, korejské, japonské a tibetské medicíně.
Obsahují vitamin C (v třetím nejvyšším množství mezi ovocnými druhy), karotenoidy, mikroelementy (Fe, Zn, Ca, Cu, Se, P, Ge), 21 minerálů, vitaminy E a B a až 19 různých aminokyselin. Plody bývají často označované jako nejzdravější ovoce světa.
S odrůdami kustovnice je to na trhu stále dosti bídné. Mnoho zahradních center nabízí kustovnici bez uvedení odrůdy. Jednoduše pod označením goji.
Anny je českou odrůdou kustovnice
První vlaštovky odrůd kustovnice se však už na trzích a v ovocných školkách objevují. Patří mezi ně například odrůdy:
Velmi atraktivní je i česká odrůda Anny, která vyniká vysokými sklizněmi a atraktivními červenými plody.
Foto autor a A. Bajer
Kustovnice řadíme mezi středně velké keře s bujným růstem. Pokud však chceme hojnou úrodu, je třeba keř zastřihávat a zmlazovat.
Ať už začneme s předstihem promýšlet jarní výsadbu aronie či jiné ovocné dřeviny do nádoby, nebo ji pořídíme hned, následující informace se budou hodit.
Oblíbený rakytník se dá s úspěchem pěstovat na úrodných půdách, ale i v extrémních pěstebních podmínkách.
Houby jsou ze všech původců chorob rostlin nevýznamnější. Způsobují přes 80 % všech závažných chorob rostlin.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
Ještě bych dodal, že se na zahradě chová jako plevel! Pokud se jí daří, značně se rozšiřuje pomocí kořenů i plodů spadlých na zem. Je taková čínská…
Kustovnici na zahradě mám a čekal jsem rady, jakým způsobem prořezávat.
V článku jsem se nic nového nedozvěděl.