Už je to déle, kdy jsem prvně v létě naočkoval meruzalku angreštem odrůdy Captivator, bílým rybízem Blanka, červeným rybízem Rovada a černým rybízem Titania.
Výsledek mne samotného překvapil, protože očka se ujímala dobře a pupeny v dalším roce znovu pěkně vyrašily. Kolega Pavel Maláč očkoval stejně úspěšně angreštem Spine Free a červeným rybízem Losan. Také on dosáhl ujímavosti více než 80 %.
Následující roky opakovaně potvrdily, že postup je dobře využitelný v zahrádkářské praxi. Pletiva dobře srůstají, stačí očkovat jen jedno očko, pupeny dobře raší, nové angrešty a rybízy jsou brzy hotové.
Umístění spícího očka seříznutého z angreštu nebo rybízu do T-řezu na meruzalkové podnoži
Metoda spočívá v klasickém očkování od července do začátku srpna na spící očko, které vyraší po zimě až na jaře.
Na meruzalce si zvolíme výšku očkování. Považuji osobně za lepší vyšší kmínky (zde je nutno zajistit pro štěpovance oporu) a to pro pohodlnější sklizeň v korunce. Budeme-li mít korunku jednu, doporučuji výšku okolo 110–120 cm, budeme-li mít korunky dvě, potom umístíme spodní korunku 70–80 cm nad zemí a druhou o 70 cm nad ni.
Je možné vkládat klasickým T-řezem i dvě očka na meruzalku zlatou spirálovitě nad sebe tak, abychom nepřerušili tok mízy. Druhé očko umístěné přesně nad prvním by mělo omezen přísun živin a vody.
Pro dvě korunky ze dvou druhů nad sebou je lepší trnitý angrešt umisťovat na horní patro kvůli pohodlnějším sklizním a pracím v korunce (stříhání, ošetřování) a rybíz na patro spodní.
Rašící očko
Do jara nijak nezasahujeme.
Koncem března nebo začátkem dubna, až skončí riziko silnějších mrazů, odstraníme letorost podnože 5 mm nad očkem a ránu zatřeme štěpařským voskem.
Dále odstraňujeme planý obrost podnože z kmínku a výmladky z kořenového krčku a kořenů podnože (meruzalky).
Asi v květnu, jakmile výhon dosáhne 5–6 listů, zakrátíme jej za třetím listem, aby se nevylomil a pořádně zesílil. Následně tvarujeme stejně jak u výpěstků získaných roubováním.
Zakrácený výhon
Touto metodou se otvírají další možnosti štěpování na meruzalku. Ukazuje se, že s meruzalkami zlatými lze v tomto směru provádět pokusy, viz např. bylinné dvojrouby, forkert apod. Také dalšími metodami štěpování a jejich upravenými verzemi lze získat zajímavé tvary a kombinace.
Například se nám může podařit vypěstovat na meruzalce korunku ze dvou odrůd, se dvěma korunkami nad sebou apod.
Foto M. Dokoupil, kresba K. Zemková
Také v létě lze roubovat. V tomto období řežeme rouby bezprostředně před použitím. Chybí-li nám dostatek materiálu k roubování, můžeme očkovat.
Očkování růží je poměrně snadné, mnoho zahrádkářů jej považuje za jednu z nejzajímavějších činností. Důležité je, aby podnož byla dobře zakořeněná.
Sadaři nebo zahrádkáři mají důvod znát meruzalku zlatou (Ribes aureum) jako podnož pro stromkové tvary rybízů a angreštů.
Představme si: Máme volné dny, je pěkné počasí, na zahradě roste třešeň ptáčnice a také naše oblíbená odrůda téhož druhu. Že bychom si konečně zkusili roubování?
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
