Červené, žluté, bílé nebo zelené plody angreštu dokážou být nejsladším ovocem zahrady. Cesta k chuťovému zážitku začíná výsadbou.
Ačkoliv je angrešt k nízkým teplotám odolnější než černý rybíz, mohou ho v době kvetení poškodit pozdní jarní mrazíky. Proto je na místě vyhnout se pěstování angreštu v mrazových kotlinách.
Angrešty snesou polostín, ale nikoli přísušky ani trvalé zamokření.
Pro výsadbu angreštu se hodí vlhčí, středně těžké, hlinité půdy s neutrální až slabě kyselou reakcí a vysokým obsahem živin. K lehčím půdám přidáváme kvalitní organická hnojiva a doplňkově je zavlažujeme.
Doporučujeme stromkovou formu s vyšším kmínkem (0,9 až 1,1 m).
Angrešt se pěstuje buď jako stromek, nebo keř. V prvním případě se roubuje na meruzalku zlatou (Ribes aureum) nebo jde o křížence angreštu a černho rybízu, nejčastěji označovaného názvem josta. Kmínek lze získat také jako vlastnokořenný (pravokořenný) z oddělků při ponechání jednoho výhonu, na němž se vyslepují postranní pupeny.
Naproti tomu méně rozšířená keřová forma se množí oddělky nebo bylinnými (zelenými) řízky, nověji z meristémů v laboratorních podmínkách (in vitro). Z dřevitých řízků angrešt nekoření.
Stromky angreštu se vysazují na vzdálenost 2,0 až 2,5 m x 0,9 až 1,2 m, keře 2,5 x 1,2 až 1,5 m (první hodnoty představují vzdálenost rostlin mezi řadami, další číslo odstup v řadě). Produkční životnost stromků snižuje výskyt botrytidy (plísně šedé) u báze kmínků nebo těsně pod korunkou. V průměru se stromek dožívá asi deseti let, keř dvaceti.
Stromky vysazujeme ke kolíku nebo drátěnce tak, aby kůl nebo drát procházel korunkou stromku.
Správně tvarovaný stromek musí být při sklizni dobře přístupný i uvnitř koruny.
Stromkový angrešt musíme prosvětlovat každoročně. Podpoříme tím tvorbu nových výhonů a zabráníme předčasnému zababčení. Řežeme-li stromkový angrešt pravidelně, hluboký zmlazovací řez není nutný.
Keře vysazujeme hlouběji, než rostly ve školce.
Keříkový angrešt; foto Shutterstock
Počet základních větví a výhonů po ukončení tvarovacího řezu má být 8 až 12 podle vzrůstnosti keře a odrůdy.
Angrešt (Grossularia uva-crispa, syn. Ribes uva-crispa) se řadí se do čeledi Grossulariaceae (srstkovité), též Saxifragaceae (lomikamenovité). Jeho plané formy lze najít v západní Evropě a na Ukrajině. Z nich vznikly odrůdy pěstované ve vlhčích oblastech Evropy s chladnějším létem.
Foto autor a Shutterstock
Rybíz se může stát jednou ze stěžejních rostlin v zahradě. Může být užitečné si už před výběrem odrůd ujasnit, kdy budeme zpracovávat sklizeň.
Závažná houbová choroba hnědé padlí angreštové se v posledních letech velice rozšířila jak vinou klimatických změn, tak i pěstitelských chyb.
Obecně platí, že pro pěstování rybízu je vhodnější keř, protože většina odrůd černého, červeného i bílého rybízu roste vzpřímeně. U angreštu bych upřednostnil stromek.
Hnědé (dříve americké) padlí angreštu je jedna z chorob, která trápí a zajímá mnohé pěstitele. Stromkové angrešty pěstuji desítky let, aniž by je tato choroba postihla navzdory jejímu výskytu v blízkém okolí.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
