Pozemek, na který chceme sázet jahodník, by měl být na slunci, dobře přístupný, v dosahu zdroje vody. Mírné přistínění pod stromy neškodí.
Jahodník bychom na zvolené místo neměli vysazovat dříve než za čtyři pět let poté, co jsme tam jahody pěstovali. Pamatujme také na to, že voda spolu s živinami dělá kvalitu a výnos.
Místo připravované k výsadbě jahodníku namočíme
Na začátku nás čeká důležité rozhodnutí, zda chceme jahody remontantní, tedy v létě plodící a opakující plození ještě do podzimu, nebo zda dáme přednost rostlinám, ze kterých sklidíme jahody ve větším množství, ale najednou. A také, kdy chceme sklízet. Jestli třeba již koncem května, začátkem června, nebo průběžně až do poloviny července.
Jahodník vybíráme ze sortimentu mnoha odrůd raných, poloraných, pozdních až velmi pozdních.
Jahodník má rád záhony dobře připravené, zásobené organickou hmotou, živinami. Roste na půdách s neutrální reakcí půdní (pH okolo 7), raději však ve slabě kyselé.
To ovšem neznamená, že by v půdě měl chybět vápník. Naopak, vápník je prvek důležitý pro zrající jahody. Pokud v půdě je, plodenství jsou pevná, dobře se s nimi manipuluje, snesou přepravu. Tam, kde vápník v půdě chybí, jsou jahody téže odrůdy měkké, otlačí se již při trhání a pak v transportní nádobě.
Kompost prolijeme vodou, aby lépe sesedl
Skvělé je, když jahodník sázíme po okopanině, rané zelenině, která byla hnojena hnojem. A to ještě nemusí být všechno, čím jahodníku prospějeme:
Za tři týdny můžeme sázet jahodník. Povrch nakypříme, případně vyplejeme. Vytyčíme si podle šňůry rovný řádek a odměříme odstupy pro jednotlivé sazenice. Pro bujně rostoucí velké keře cca 40 cm, pro ty útlejší 25–30 cm. A sázíme. Sadbu balíčkovou nebo prostokořennou. Nebo sadbu chlazenou tzv. frigo, která vyžaduje poněkud jinou péči.
Chlazené sazenice frigo pocházejí z loňské listopadové sklizně. Jsou plné energie a základů květenství, poupat. Když je sázíme na jaře, je v pořádku, že kvetou a plodí dva měsíce po výsadbě. U výsadby podzimní už to je na závadu. Jakmile se objeví základy květních stvolů, vylamujeme je.
Jahody by určitě plodily, možná by některé i dozrály, ale sazenice už by neměla sílu na vytvoření základů květů pro příští rok. Mohlo by se stát, že by vůbec neplodila. Totéž může udělat i sadba kontejnerovaná. Když v létě kvete, květenství odstraníme. Aby sazenice měla sílu do růstu a tvorby základů květů pro příští rok.
Sazenice prostokořenné vysazujeme obdobně. Pokud mají více listů, necháme jim tak tři nejmladší, stejně by ty starší v zimě odešly, uschly. Navíc rostlina bude mít méně starostí se zásobením listů vodou, lépe zakoření. Kořeny těchto sazenic rozprostíráme do šířky. Ať zakoření v ploše a teprve pak kotví v hloubce. Před a po výsadbě zalijeme, povrch hrůbku urovnáme, nakypříme.
Zaléváme podle potřeby, raději k rostlinám, než do plochy. Do podzimu rostliny zakoření, začnou jim narůstat další listy. Pokud by se zdálo, že se rostliny vytahují ze země, přimáčkneme je, dosypeme zeminu okolo nich. Kypříme, okopáváme, plejeme.
Rostliny jsou vděčné za živiny a vodu v půdě, ale též za provzdušňování hrůbků. Bez vzduchu v půdě rostou špatně. Zaléváme později navečer, vodou odraženou, nebo ohřátou sluncem v nějaké nádrži. Vodu ze studny ani vodovodu přímo nepoužíváme.
Foto autor
Každý rok obohatí šlechtitelé trh desítkami nových odrůd jahodníku. Jen menší část z nich se však hodí do středoevropských podmínek.
Jahodník na záhoně, kam na zimu přemístíme i převislé rostliny z nádob, je třeba připravit na zimu tak, aby mu neublížil mráz, vítr, ani slunce.
Jahody sklízíme převážně v červnu. Pěstovat jahody a vybírat odrůdy na záhon však můžeme i tak, aby plody dozrávaly od května do listopadu.
Ve srovnání s jinými druhy ovoce jahodník koření výrazně mělce. O úspěšné sklizni tak rozhoduje kvalita ornice. Jak se o ni postarat?
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
