Jak pěstovat borůvky, aby se to dařilo, poradí Mgr. Jiří Mařan ze zahradnictví Na Zázvorce, který má s jejich pěstováním bohaté zkušenosti.
Pěstování je sice trochu náročnější, ale pokud se splní některé základní podmínky, potom už je to poměrně jednoduché. Naprosto nejdůležitější je zajistit, aby při výsadbě byla půda dostatečně kyselá. Hodně záleží na typu půdy a na počátečním pH.
Hodně pěstitelů si stěžuje, že jim borůvka uhynula, a že pod ní bylo bláto. Je ověřené, že borůvce, pokud dva dny stojí ve vodě, odumírají kořeny, proto při pěstování není vhodné používat fólii. Pokud je půda zásaditá, je lepší nekopat výsadbovou jámu, ale udělat něco na způsob vyvýšeného záhonu a vyplnit jej rašelinou.
Nejčastěji půdu vyměníme a nahradíme čistou rašelinou. Počítá se přibližně 50 l rašeliny na sazenici. Můžeme také použít i práškovou síru do běžné zahradní zeminy. Tím snížíme pH přibližně o 1,5 stupně. Pak ale musíme jednu vegetační sezonu čekat. Současně zapravujeme dostatečné množství pilin do hloubky asi 15 cm. Ty zde zastupují organickou složku, která udrží vláhu. Piliny pak doplňujeme i jako mulč. Rozkladem pilin se spotřebovává dusík, který musíme dodat ve zvýšené míře. Nejjednodušší řešení ale je vykopat mělkou, ale širokou jámu. Hloubka stačí 25 cm, šířka by měla být aspoň 70 cm, ale raději víc. Tu vyplníme rašelinou a důkladně prolijeme vodou. Nasáknutí rašeliny může trvat i týden. Pak teprve vysazujeme.
Pokud sázíme borůvky na podzim, hnojení není třeba. Jednak bychom na podzim rostliny mohli vybudit k růstu a pak by namrzly, jednak se ho valná část vyplaví. Při jarní výsadbě můžeme přidat dusíkaté hnojivo, např. v podobě rohoviny. Většinou ale hnojíme až po výsadbě. Hnojení dusíkatými hnojivy dělíme na tři dávky – koncem dubna, kolem 20. května a pak v polovině června. V nížinách to může být i o něco později, ve vyšších polohách zase dříve. Na podzim pak dodáme draslík nejlépe síranem draselným.
Udržovací řez by měl výhony obnovovat. Nejstarší úplně dole odstranit, protože začnou plodit méně, a naopak nechat nové. Je to podobné jako u rybízu.
Naší snahou je keř řezem otvírat, aby do něho mohlo sluníčko. Dalším důvodem je, aby nové výhony vyrůstaly středem, rostly rovně za sluníčkem a postupně se sklopily do stran. Pokud je střed uzavřený, nové výhony se všelijak kroutí. Pak bývá nutné v prvních letech redukovat výhony. Dvouletá rostlina by měla mít přibližně dva výhony, tříletá tři, čtyřletá čtyři a ostatní dávat pryč. Pokud má dvouletá rostlina třeba šest výhonů, nenarostou dostatečně dlouhé a rostlina zůstává nízká. Nemá sílu dosáhnout větší výšky. Když na jaře výhony začnou vyrůstat, necháme dva nové a ostatní odstraníme.
Mnohdy to bývá odrůdová záležitost, třeba Duke tvoří málo výhonů, naopak Spartan jich tvoří hodně. Tvorbu výhonů mnohdy podpoříme zamulčováním keře, rostlina pustí nové kořeny a má tendenci z nich tvořit nové výhony.
Zaléváme hodně. Lepší je méně často větší dávkou. Ideálně tak 2x – 3x týdně. Pokud bychom zalévali častěji, podporovali bychom růst kořenů jen v povrchové vrstvě a při případném přísušku by rostlina snadněji uschla. Rostlina ale nesmí stát ve vodě, to by uhnila. Dospělá rostlina v době narůstání plodů by optimálně měla dostat 50–70 litrů vody týdně. To je obrovské množství, ale musíme si představit, že narůstá několik kilogramů borůvek, a ještě by měly narůstat nové výhony. Pokud bychom zalévali méně, plody mohou být o něco menší, ale naopak mohou být i sladší.
Pokud s pěstováním borůvek začínáme je ideální pořídit si různé odrůdy. Plody se liší dobou dozrávání, velikostí a chutí. Čili využít od raných až po ty pozdní, abychom mohli sklízet od července do poloviny září.
(od začátku července do konce jeho druhé dekády)
Duke – jistota a klasika, rychle roste, je velmi plodná, chutná, dalo by se říci, že v plné zralosti má trochu meruňkové aroma. Doporučuje se plody po otrhání nechat 1–2 dny ještě v lednici, aroma se ještě zvýrazní. Tomu se ale těžko odolává.
Spartan – rychle rostoucí vysoký keř, velké, chutné plody, plodný, při plném vyzrání má banánovou příchuť. Trochu citlivější na horší podmínky. Při nedostatku vláhy a horším pH roste hůř.
Reka –novozélandská odrůda, rychlerostoucí, velmi plodná. Dokonce se doporučuje při příliš velké násadě mírně redukovat květy, nebo některé výhony. Plody velmi aromatické, poněkud menší, ale velmi chutné, blíží se chutí lesním borůvkám.
Northland – uvádí se, že je nejplodnější, při dobré péči plodí až 9 kg z keře. Keř je poněkud nižší, cca 1,2 m.
(konec července až začátek srpna)
Bluecrop – nenáročná, rychlý růst, velké, chutné, šťavnaté plody, velice plodná. Sklízí se 5–7 kg z keře.
Denise Blue – je jen o pár dnů pozdější, plodná, nenáročná, chutná, plody jsou téměř pravidelně kulaté.
Další odrůdy: Toro, Bluejay
Srovnání odrůd: nahoře Blue Crop a Spartan, dole Reka a Denise Blue
(druhá polovina srpna)
Brigitta Blue – dobře roste, tvoří kompaktní keře. Lze ji doporučit i do živých plotů. Vysoká je 150 až 180 cm. Hodně plodná. Borůvky vydrží až 5 týdnů v lednici.
Berkeley – širší, rychle rostoucí keř. Chutné plody.
(konec srpna až polovina září, evt. polovina října)
Elliott – dozrává až v září. Rychle roste, je nenáročná. Problém může být ve vyšších polohách, kde by nemusela dozrávat.
Sky Blue a Centra Blue – poněkud extrémní odrůdy, které dozrávají až kolem poloviny října. Vyplatí se je pěstovat ve fóliovnících nebo v kontejnerech a na podzim je přesunout do fóliovníku. I při málu sluníčka jsou plody velké, sladké. Udává se sklizeň až 9 kg z keře.
Foto autor
K pěstování kanadských borůvek je třeba kyselá, vlhká půda, slunce a závětří. Pro dobré opylení a bohatou úrodu vysazujeme více kusů.
Mnozí řadí kanadské borůvky mezi nejchutnější ovocné druhy, proto si zaslouží místo v našich zahradách. Potřebují ale kyselomilné podmínky.
Zatímco lesním borůvkám se na zahrádce nedaří, jejich sestře borůvce chocholičnaté ano. Tyto borůvky ze Severní Ameriky dorůstají až dvoumetrové výšky.
Borůvky v uvozovkách jsou druhy, kterým borůvky sice říkáme, ale s těmi lesními nemají z botanického ani pěstitelského hlediska prakticky nic společného.
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
