Domů » Zahrada » Ovoce » Drobné ovoce » Poznáváme zahradu, abychom do ní dobře vybrali ovocné druhy

Poznáváme zahradu, abychom do ní dobře vybrali ovocné druhy

Než se rozhodneme cokoli vysadit, měli bychom zjistit, kterým ovocným druhům se v místě daří a kterým nikoli, a co rostlinám nabízejí místní podmínky.

Půda a klima

Ovocným stromům obecně vyhovují propustné, záhřevné, na živiny a humus bohaté, mírně vlhké půdy s různě vysokou hladinou podzemní vody. V mnohých případech však lze za určitých podmínek toto obejít, vysadit stromky i v nepříznivých podmínkách a péčí o ně dosáhnout slušných úspěchů.

Drobné ovoce

Obecně lze drobné ovoce pěstovat od nížin po nejvyšší oblasti Čech, limitující je zimovzdornost a mrazuodolnost. I v Peci pod Sněžkou se pěstují jahody a rybíz a dozrávají zde ke spokojenosti pěstitelů.

Jahodníky

Mají rády živné půdy s dostatkem organické hmoty, ale porostou dobře i na lehké, písčité půdě pod podmínkou, že jim dodáme živiny nejen do zásoby do půdy, ale též pravidelnou zálivkou do zóny kořenů a na list. V tomto případě je lepší vybírat odrůdy jahodníku odolnější k šedé hnilobě a dbát na to, aby jahodník byl vysazeny tak, aby snadno po zálivce osychal a nezvyšovalo se riziko napadení právě šedou hnilobou.

Stáleplodící jahodová odrůda Lidka, foto V. Louda

Těžké, mokré půdy jsou nevhodné zejména pro odrůdy trpící fytoflorovou krčkovou hnilobou jahodníku. Jahody lze pěstovat i mimo zahradu, v nádobách na balkonech, v truhlících za oknem. Slušnou sklizeň mohou přinést i remontantní odrůdy v závěsné nádobě.

Maliny a ostružiny

Vyhovují jim podobné podmínky jako jahodám. Mají vyšší nároky na světlo. Zatímco jahody snesou lehké přistínění (pěstování pod korunami vyšších tvarů ovocných stromů) maliny a ostružiny vyžadují co nejvíce slunce.

Stačí vykopat pás 50 x 50 cm, v něm vyměnit zeminu a maliny i ostružiny budou spokojeny.

Maliníky a ostružiníky se dají se pěstovat i v zahradách s těžkou, jílovitou půdou s tím, že se jim připraví v místě výsadby lepší podmínky – jílovitá zemina se ve strouze určené pro výsadbu nahradí kvalitním kompostem. Podmínkou je dobré odvodnění výkopu a též možnost zálivky v době sucha.

Borůvky, brusinky, rybíz, angrešt, zimolez, muchovník, rakytník, líska

Obdobně lze vytvořit podmínky například kanadským borůvkám, velkoplodým brusinkám (zemina se nahradí bílou či vrchovištní rašelinou s pH okolo 4–5) a dalším druhům.

Všem zpravidla vyhovuje kompostová zemina s pH mírně kyselým až neutrálním. Je vhodná jak pro rybízy, angrešty, zimolezy, muchovníky, tak i pro další méně pěstované druhy drobného ovoce, jako jsou třeba rakytníky. Svou roli při výsadbách hraje nejen obsah vody v půdě, ale i vzdušná vlhkost. Některým odrůdám rybízu vyhovují vyšší nadmořské výšky s vlhčím vzduchem, jiným teplé a méně vlhké klima nížin.

Červený rybíz odrůdy Losan plodí také v horších podmínkách, snese přistínění

• Rakytník nemusí mít kvalitní vlhkou živnou půdu, je schopen růst a plodit i na suchých písčitých půdách, mnohdy se využívá ke „kolonizaci“ takových stanovišť, k jejich ochraně před erozí.
• Líska se bere u nás jako popelka, keř vhodný na suché, kamenité meze. Kvalitní ořechy a dobrý výnos však dá jen na živinami a vodou slušně zásobených půdách.

Rakytník má nízké nároky na půdu, snese i sucho a v zimě velký mráz

Jabloně

Jde o nejčastěji pěstovaný ovocný druh, který zahrádkáři pěstují prakticky všude přesto, že ideální jsou hluboké, propustné, záhřevné, živinami a humusem bohaté, mírně vlhké půdy, s hladinou podzemní vody 1–1,5 m. A tak najdeme jabloně v nížinách i na horách, v lokalitách kde dlouho do jara leží sníh a země je zamrzlá, i tam, kde už od časného jara obyčejně trpí nedostatkem vody v půdě.

Vybereme-li správnou podnož a odrůdu, můžeme hospodařit i na půdách, které mají vyšší hladinu podzemní vody, v půdách těžších, před jejich úpravou jílovitých, studených, mokrých. Pokud toto nebudeme brát v úvahu, stromky neporostou dobře, dřevo na nich nebude vyzrávat, budou velmi brzy trpět rakovinou, budou odcházet.

Podmínky v místě výsadby je třeba připravit

V žádném případě by se do vykopané jámy neměla stahovat voda, je ji třeba odvodnit. S vyšší hladinou spodní vody je možné se vyrovnat různými způsoby:

• Snížit ji lze drenážováním pozemku, odvedením vody mimo něj.
• Navezením vyšší vrstvy zeminy na pozemek.
• Výsadbou stromů na takových podnožích, které se dokážou s touto situací vyrovnat.

Tedy na semenáč nebo například na podnož A2 se naroubuje podnož M-9 a ve výšce korunky na ní vybraná odrůda.

První variantou jsou vzrůstné podnože. Pokud však chceme pěstovat stromky v menších tvarech, musíme je sázet s mezikmenem, který potlačí účinek bujně rostoucí podnože.

• U semenáče i podnože A2 je předpoklad, že díky mohutnému kořenovému systému v různých hloubkách si dokáže s vyšší přítomností vody lépe poradit. Pravidelným přihnojováním se udrží část kořenů i v menší hloubce.

Druhou možností je výsadba stromků na slaběji rostoucích podnožích – „na kopeček“. Do země vykopeme jámu jen 30–40 cm hlubokou, do ní ke kůlu vysadíme stromek tak, aby místo roubování či očkování bylo nejméně 20 cm nad povrchem. Tato část podnože se přihrne zemí. Z podnože porostou kořeny částečně nad úrovní půdy, částečně pod ní. I při přechodném zamokření pozemku bude část kořenů nad hladinou podzemní vody, neudusí se pod hladinou. Za sucha nebude problém stromek zalít.

• Takto vysazený stromek potřebuje pravidelně hnojit, doplňovat živiny do kořenového balu i prostřednictvím listové výživy, kořeny z okolní půdy mnoho živin nezískají.

Hrušně

Nároky hrušní na teplo a kvalitní půdu jsou vyšší než u jabloní. Tradiční oblasti pěstování jsou v nížinách, nebo v místech chráněných horami, jako je Mostecko či okolí Bíliny. I hrušně se však pěstují ve vyšších nadmořských výškách (krajové odrůdy), bývá to spíše na teplých stanovištích, na podnoži hrušňový semenáč. Hrušeň je na této podnoži citlivá na vyšší hladinu vody, uvádí se, že ideální stav podzemní vody pro hrušně jsou dva metry. To ovšem neznamená, že by rostly a kvalitní úrodu přinášely v suchých půdách. Půdní horizont musí být vodou dostatečně zásoben.

V místech, kde je podzemní voda blíže povrchu, se stromkům příliš nedaří. V takovém případě je vhodná podnož kdouloň a vegetativně množené typy hrušně. Jejich kořeny se rozrůstají v menších hloubkách, nadbytkem vody tolik netrpí. Ve vyšších nadmořských výškách, zejména když není na zemi sněhová pokrývka, mohou ovšem kdouloně namrzat.

V zimě lze chránit jejich kořeny a kořenový krček s naštěpovanou odrůdou například nastýlkou listí, kompostu… Kdouloň není vhodnou podnoží pro všechny odrůdy hrušně. Pokud s ní má špatnou afinitu, používá se při jejich pěstování mezikmen z odrůdy, která s kdouloní dobře srůstá.

Třešně a višně

Ideální půdy jsou dostatečně hluboké, hlinitopísčité, s obsahem vápníku. Mohou být i částečně kamenité, sušší. Na nejsušších stanovištích, kde třešeň špatně roste na podnoži zvané ptačka, je možné vysazovat s úspěchem stromy na mahalebce.

Novější podnože, vegetativně množené, dávající stromkům předpoklad menšího růstu se určitě lépe vyrovnají s vyšší hladinou podzemní vody, naopak mohou vyžadovat v době růstu plodů i zálivku. I ony potřebují mít v půdě zastoupený vápník.

• V oblastech, kde v půdě vápník není, se mnohdy pod peckoviny dával vápenec, říkalo se mu též srdce. Pokud na něj někde při kopání pařezu starého stromu narazíte, uvidíte, jak je jeho povrch zbrázděný od působení kořenů.

Modré peckoviny

Obecně mají rády vlhčí, živnou půdu, se zastoupením vápníku, snesou vyšší hladinu vody v půdě než jabloně a hrušně. Dostatek vody v půdě a tepla je předpokladem slušného růstu a výnosu kvalitního, chutného ovoce.

Dík sortimentu odrůd se pěstování modrých peckovin rozšiřuje z teplých oblastí i do chladnějších, téměř všude tam, kde se pěstují jabloně. Pro různé podmínky se hodí různé podnože, například v suchých místech umožňuje jejich pěstování podnož myrobalán.

Meruňky a broskvoně

Ještě v polovině dvacátého století byla meruňka nebo broskvoň mimo nejteplejší oblasti republiky vzácností. V okrajových oblastech se pěstovaly velmi málo, zpravidla jen na stěnách domů, kde měly mít lepší podmínky.

Odrůdy pěstované v současné době jsou mnohem plastičtější, dokážou se vyrovnat s většími mrazy v zimě a částečně i s mrazíky jarními a nepřízní počasí v létě.

Ideální jsou pro oba druhy půdy propustné, teplé, zásobené živinami, s dostatkem vláhy, s obsahem vápníku. Meruňky dobře rostou i na hlinitých půdách.

Tam, kde broskvoně na podnoži broskvoň semenáč nebo broskvomandloň trpí chlorózou z vysokého obsahu vápníku v půdě, je vhodné užití broskvoně Davidovy (Prunus davidiana BD-SU-1).

V oblastech s méně příznivými půdními i tepelnými podmínkami se broskvoně a meruňky štěpují na ověřené podnože používané pro modré peckoviny. Vhodné odrůdy na nich mívají zpravidla větší životnost, lépe odolávají nepřízni půdních i klimatických podmínek.

Ořešáky

Ořešák vlašský koření v porovnání se všemi jmenovanými druhy hlouběji, vyhovují mu sušší propustné půdy, zásobené živinami, s obsahem vápníku. Předpokladem pro pravidelné výnosy kvalitních ořechů jsou teplé oblasti, ale ořešáky (zpravidla ještě semenáče) najdete od nížin až po podhůří našich hor, mnohdy na chráněných stanovištích i v dosti vysoké nadmořské výšce. Na chráněném stanovišti mohou i v takových místech dávat slušnou úrodu. Často na vlhčích, méně vhodných lokalitách namrzá.

Ořešák vlašský je ve vyšších polohách vystaven riziku pozdních jarních mrazíků

Jeřáb sladkoplodý

Jeřáby obecně nesnášejí vyšší hladinu podzemní vody, ani přemokření půdy. Za povodní v roce 2002 zahynuly téměř všechny stromy, které byly v zátopové oblasti u Lužnice. I když to není běžné, jeřáb je možné použít jako podnož pro hrušeň, do horších půdních a klimatických podmínek, do suchých půd. Ovšem ne všechny odrůdy mají s jeřábem dobrou afinitu.

Teprve až si ověříme vlastnosti stanoviště na osvědčených druzích, začínáme experimentovat s netradičními druhy.

Foto autor

Související články

Angold Bohemia chuť jablka jabloně odrůdy Orion podzim Rajka Sírius Topaz

Které odrůdy jabloní doporučuje sadař z podhůří Vysočiny

9. 10. 2021

Jaroslav Patočka popisuje své zkušenosti s pěstováním jabloní několika odrůd v zahradě u obce Padochov, v podhůří Českomoravské vrchoviny.

číst více

broskve broskvoně hybrid kadeřavost odolnost k mrazu odrůdy probírka plodů rady z Horní Bělé

Zkušenost z Horní Bělé: odrůdy broskvoní pro chladnější kraj

14. 4. 2021

Broskve patří k nejatraktivnějšímu ovoci, které se v Česku dá úspěšně pěstovat. Zahrádkáři v Horní Bělé na Plzeňsku je sklízejí desítky let navzdory drsnějším klimatickým podmínkám svého kraje.

číst více

maliník maliny odrůdy

Chystáte se vysadit maliníky? Vybírejte moderní odrůdy malin

22. 12. 2020

Šlechtění odrůd drobného ovoce přineslo už před časem změny i do pěstování maliníků. Přibylo a přibývá odrůd s modernizovanými vlastnostmi. Díky tomu se maliny těší stále rostoucí oblibě.

číst více

odrůdy třešní třešně zralost třešní

Tamara, Fabiola, Christiana, Kasandra. Pěkné třešně

9. 5. 2020

Třešeň pokládají někteří znalci za domácí evropský druh, jiní za její pravlast považují Asii. Všeobecné oblibě se těší hned z několika důvodů.

číst více