Každý rok obohatí šlechtitelé trh desítkami nových odrůd jahodníku. Jen menší část z nich se však hodí do středoevropských podmínek.
Většinu odrůd využijí pěstitelé v teplém podnebí jižních států. V tuzemsku bychom s nimi neuspěli. Pro zahrádkáře nemusí být snadné se v nabízených nových ani ve starších odrůdách orientovat a vybrat ty správné. Následující informace pomohou s výběrem.
Odrůda Flair z holandského novošlechtění vyniká chutí a odolností k dešti a slunci
Jahody rozdělujeme do dvou odrůdových skupin podle toho, zda jsou určeny:
Jestliže chce šlechtitel získat odrůdu vhodnou pro velkoobchod, musí být plody velké, pevné (které se neotlačí při dopravě na velké vzdálenosti), jednotné velikosti, atraktivní tvarem i barvou. Plody musí vydržet v chladicím boxu bez újmy 3–5 dní (v Evropě), resp. 7 dní (v USA).
Chuťové vlastnosti bohužel u tohoto typu jahod jdou stranou a pro šlechtitele nejsou důležité. Je to i z toho důvodu, že je obtížné získat pevné, tuhé plody, které jsou současně sladké, toto šlechtitelé zatím nedovedou.
Proto nám plody dovezené ze Španělska, Egypta nebo Maroka nechutnají. Nepodařilo se vyšlechtit úrodnou, sladkou jahodu, vhodnou pro středomořské klima, která by vydržela dlouhou dopravu.
Naštěstí, říkají komerční pěstitelé jahod ve střední a západní Evropě, protože taková jahoda by mohla vážně ohrozit místní pěstitele a vytlačit je z trhu.
Italská jahodová odrůda Madeleine neboli Civmad se hodí do nejteplejších oblastí Česka
Zahrádkáři tedy musí volit odrůdy jahod vyšlechtěné nikoli pro velkoobchod, ale pro přímý prodej a na stůl. Tyto odrůdy jsou šlechtěny tak, aby měly dobrou chuť, to znamená vyšší obsah cukrů, ale i kyselin a doprovodných chuťových látek, které dělají jahodu jahodou.
To s sebou nese nižší pevnost plodů a tedy kratší dobu skladovatelnosti, což nám v principu nevadí. Tyto odrůdy ovšem trpí také ve zvýšené míře plísněmi plodů, právě proto, že jsou sladší, neboť plísně napadají plody kvůli cukrům.
Platí ještě další pravidlo: Čím má odrůda vyšší výnos, tím je pravděpodobnější, že bude mít horší chuť. Nejsladší, chuťově nejlepší jahody mají nízký výnos, např. poloviční nebo jen třetinový proti nejvýnosnějším odrůdám. To souvisí s tím, že rostlina je schopna v době sklizně vyrobit jen určité, omezené množství cukrů, které rozdělí do svých plodů.
Když má pak odrůda Lambada výnos např. 300 g z jedné rostliny a odrůda Salsa 900 g, je zřejmé, proč je Lambada mnohem sladší než Salsa.
Jahoda francouzské odrůdy Daroyal je odolná ke kořenovým chorobám
Odrůdy s velkým výnosem mají špatnou chuť především na začátku sklizně, kdy rostlina nestačí zásobovat všechny dorůstající plody cukrem a dalšími chuťovými látkami.
Ve druhé polovině sklizně, když rostlina vyživuje už méně plodů a navíc menších, se zvýší transport cukrů do jednotlivých plodů a tyto zesládnou. Proto jsou menší plody na konci sklizně sladší než první velké plody na začátku sklizně.
Není to však kvůli velikosti plodů, ale jak je zřejmé, kvůli lepšímu zásobení plodů cukrem a dalšími látkami ve druhé polovině sklizně.
V Česku zakoupíte sazenice jahodníku buď tuzemské, nebo dovezené ze zahraničí.
Novinky snáze koupíte na jaře (v březnu, dubnu) jako frigosadbu. Tyto sazenice byly přes zimu uskladněny v chladicích boxech, aby nebyly vystaveny nepříznivému kolísání teplot venku na poli. Mají odstřižené listy, takže nevypadají příliš vábně, ale první dojem klame. Po vysazení rychle vytvářejí nové kořeny a listy, více než klasická zelená sadba.
Frigosazenice dobře snášejí transpoort a skladování, takže řada českých firem dováží každé jaro spoustu osvědčených i novějších odrůd v této podobě. Na jaře tedy máme příležitost vybrat si z největší nabídky novinek.
Clery, osvědčená italská, velmi raná odrůda jahod
Na podzim (srpen, září) nabízejí obchodníci méně novinek, protože frigosadbu v tomto období neprodávají a ze zahraničí lze dovézt pouze zelenou sadbu, což s sebou v horkém létě nese problémy se získáním chladicího vozu. Vznikají i problémy se skladováním. neboť zelená sadba s aktivními kořeny se skladuje obtížněji a musí být prodána mnohem rychleji než spící frigosadba. Přesto i na podzim některé firmy novinky nabízejí, byť v omezené míře.
Před koupí odrůdy jahodníku si ujasněte následující:
Foto autor
Jahody sklízíme převážně v červnu. Pěstovat jahody a vybírat odrůdy na záhon však můžeme i tak, aby plody dozrávaly od května do listopadu.
Plody jahodníku se v noci vychladí a sklizené časně ráno si déle zachovají lesk, chuť a vůni. V zahradě si tak naplno vychutnáme výhodu sklizně vlastních, zcela zralých jahod.
Ve stejnou dobu jako jahody ochutnáváme i tzv. kamčatské borůvky nebo první třešně. Radost z jahod bývá největší, ale může ji pokazit škůdce, který si počíná až škodolibě.
Jakmile půda oschne, ostřiháme staré listy jahodníku. Nikdy listy nevytrháváme; uvolnili bychom tím středy rostlin, poškodili bychom kořeny a úroda by byla nižší.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
