Domů » Zahrada » Ovoce » Drobné ovoce » Morušovníky se vracejí; už zase lákají k výsadbě
Morušovníky se vracejí; už zase lákají k výsadbě
18. 2. 2023
Dříve morušovníky po léta mohutněly u silnic i na venkovských dvorech. Koruny příjemně stínily, plody zpestřily jídelníček člověku i drůbeži.
Morušovníky (Morus), lidově zvané moruše, z čeledi morušovníkovité (Moraceae) se do Evropy dostaly z asijských zemí kvůli chovu bource morušového, který produkuje hedvábí. Jeho housenky se živí výhradně listy této dřeviny.
Moruše bílé
Bílé, černé a červené moruše
Morušovník černý pochází z oblasti Sýrie až Íránu a Afghánistánu, morušovník bílý má domov v jihovýchodní až střední Číně a morušovník červený v jižní části Severní Ameriky.
Morušovníky černé rostou pomaleji než bílé nebo červené, také jsou v dospělosti nižší. Jelikož však i morušovníky bílé mohou mít plody černé barvy, je nejspolehlivějšími rozlišovacím znakem morušovníků černých chlupatá spodní strana listů, pozdější dozrávání plodů, kratší stopka a citelně lepší chuť.
Dlouhověké a vysoké morušovníky
Moruše jsou vzrůstné a dlouhověké stromy, které se dožívají bez problému i více než 100 let. Moruše černá dorůstá do výšky 7–10 metrů, moruše bílá až do 15 m a moruše červená dokonce až do 20 metrů. Proto bychom měli na jejich výsadbu předem vybrat místo, které jim do budoucna zajistí dostatečný prostor pro růst a vývoj.
Pro výsadbu zásadně vybíráme roubované morušovníky, které mají velké plody a vstupují do plodnosti krátce po výsadbě.
Letitý morušovník označovaný jako trnavský
Který morušovník vybrat k výsadbě
Základní sortiment moruší tvoří morušovník černý (Morus nigra) a morušovník bílý (Morus alba). Méně se setkáváme s morušovníkem červeným (Morus rubra). Na trzích se můžeme setkat s morušovníkem růžovým, který vzniká z křížení bílého a červeného morušovníku, nebo jde o mutaci morušovníku bílého.
Velkoplodý morušovník trnavský, údajně vznikl křížením morušovníku černého a červeného. Jiné prameny však uvádějí, že jde pouze o velkoplodou odrůdu morušovníku černého.
Podobně je to s takzvaným pukanským morušovníkem, který se označuje také jako turecký morušovník. Mimochodem, právě slovenské městečko Pukanec je lokalitou s největší koncentrací morušovníků černých v Evropě.
Těm pěstitelům, kteří nedisponují velkým prostorem, lze doporučit okrasnou převislou formu morušovníku.
Moruše na morušovníku trnavském
Morušovníky vysazujeme do teplého místa
Moruše jsou poměrně citlivé na teplotu, proto bychom je neměli vysazovat do chladných poloh. Optimální jsou pro ně jižní teplé polohy ve viničních oblastech.
Vyhovují jim hluboké teplé půdy s hluboko položenou hladinou podzemní vody, protože jejich kořenový systém pronikne časem do značné hloubky.
- Bílému morušovníku nedělá problém ani svažitý terén, méně výživné lokality či polohy v blízkosti silnic.
- Černý morušovník ocení spíše teplé výživné roviny v jižních oblastech.
Moruše černé
Morušovníky jsou samosprašné stromy, není proto nutné vysazovat více jedinců.
Po výsadbě je třeba zkrátit rostlinu odstraněním nevyzrálého dřeva.
Stejně důležitá je důkladná závlaha, minimálně 15 litrů vody na každou rostlinu, poté pravidelná závlaha každý týden až do vyrašení.
Vhodné je také mulčování okolí rostliny vhodným materiálem (listím, slámou, kompostem, kůrou apod.).
Při podzimní výsadbě rostliny během suché zimy bez sněhu pravidelně zavlažujeme, aby nevyschly.
Po jarním vyrašení zkrátíme rostlinu po silný růstový pupen. Zkrácení není třeba se bát, větší chybou je menší zkrácení nebo vůbec žádné. Také pro morušovník platí, že při přesazování se poškodí více než tři čtvrtiny kořenů, čímž se mění poměr mezi nadzemní a podzemní částí.
V prvním roce necháme vyrůst pouze silný špičák, který je základem kmene i budoucí koruny. Mladé větve hned za listem vyštipujeme. V druhém roce zapěstujeme řídkou korunu složenou ze 3–4 kosterních větví. Ty jsou dobrým základem pro budoucí perspektivní růst.
Plody morušovníku červeného
Můžeme využít i letní řez
V následujících letech je morušovník na řez nenáročný. V prvních letech po výsadbě řežeme jeho větve podobně jako u standardních ovocných druhů. Tedy se záměrem vybudovat pevnou korunu, která je základem vitálního růstu v budoucnosti.
Stromy velmi dobře reagují i na letní řez, nejlepším termínem je v tomto případě srpen. Na řez dbáme zejména u morušovníku černého, který sice neroste intenzivně do výšky, o to víc si však libuje v zahušťování. Proto strom pravidelně prosvětlujeme. V pozdějších letech se detailní řez stromů moruší obvykle neprovádí a omezuje se jen na občasné zmlazení přestárlých větví.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
Pamatuji, že asi do r. 1965 rostly morušovníky v beskydské horské obci Horní Lomná podél silnice naproti restaurace (dnes Buldoček).Pak jsem tam nějaký čas nejezdila, tak ani nevím, kdy zmizely. Jak je vidět, tak rostou i v chladnějším kraji.
V minulosti se pěstovaly na místech, kde byl tradičně i chov bource. Třeba v Táboře je zemědělská škola, na které se po roce 1945 učil chov bource a ten se tam i choval ve větším.Nejspíše proto jsou moruše ve větším počtu pod Kotnovem. Možná byl(i) v Horní Lomné nadšenci, kteří chovali bource na prodej kokonů.