Kupujeme pro výsadbu jahodník, maliník, rybíz, jabloně, třešně…

8. 4. 2021

Nakupování rostlin k výsadbě do zahrady bývá předělem mezi teorií a praxí. Nabízíme praktické rady, jak pořizovat ovocné rostliny, aby naplnily naše představy.

Jahodník

Není problém sehnat kvalitní sadbu. Inzeráty nabízejí

  • sadbu zelenou (dobývanou přímo ze záhonu – od srpna do začátku října, od března do začátku května),
  • sadbu frigo či chlazenou (sklizenou pozdě na podzim a uloženou v chladicím boxu, k dispozici celý rok),
  • sadbu hrnkovanou (v sadbovači či květináči, dostupnou celoročně).
Trhaná sadba jahodníku

Trhaná sadba – čerstvě vykopaná. Řádně zabalená vydrží v balíku i cestu přes celou republiku.

Jahodník můžeme vybírat ze tří skupin odrůd či druhů podle sklizňového období:

  • jednou plodící (jen jednou na jaře vykvetou, v období června či července přinesou sklizeň),
  • remontantní či stáleplodící (kvetou na jaře, přinesou sklizeň, poté opět vykvétají znovu a dozrávají),
  • měsíční (drobnoplodé, kvetou od jara do podzimu, průběžně dozrávají až do mrazíků).

Od souseda můžeme dostat sadbu jahodníku zamořenou roztočíkem a tím infikovat i další jahody, které máme z oficiálních zdrojů.

Při nákupu (v kamenném obchodě, u pěstitele jahod nebo přes dopravce), by měl prodejce deklarovat zdravotní stav sadby, pravost odrůdy.

Maliník, ostružiník

Docela snadno se dají sehnat odrůdy z běžného sortimentu. Sadba může být:

  • prostokořenná,
  • přímo dobývaná z půdy (podzim – říjen a listopad, jaro – březen až začátek května),
  • kontejnerovaná (prakticky celý rok).

Ostružiny se prostokořenné téměř neprodávají.

Nemocný maliník

Maliník se podezřele množí. Je napaden virovou metlovitostí. Je třeba ho vykopat a spálit, ne rozdávat.

Se sadbou od souseda si můžeme přinést škůdce (bejlomorka, žlabatka – tvoří nádorky na výhonu), nebo dostaneme virózní sadbu. Když totiž maliník či ostružiník vytváří mnoho sazenic, bývá napadený virózou – metlovitostí. Ta je snadno přenosná na zdravé rostliny v okolí.

Maliny jsou jednou plodící nebo remontantní.

  • U jednou plodících maliníků v roce výsadby naroste prut, který na začátku léta následujícího roku pokvete a zaplodí.
  • Remontantní odrůdy maliníku kvetou a plodí na tom samém výhonu již ve stejném roce od srpna. Remontantní se jim říká proto, že tento prut, pokud v zimě nezmrzne, nebo ho neodstraníme, na začátku léta pokvete a zaplodí znovu.

Ostružiny přinesou úrodu příští rok na prutu, který narostl v této sezoně. Odrůdy plodící na výhonu v roce, kdy vyrostl, jsou zatím jen raritou.

Rybízy

Při přesunu keřů ze zahrad sousedů si můžeme přinést virové choroby (např. zvrat černého rybízu), nebo si přineseme roztoče (vlnovník rybízový). Z laického pohledu jsou pupeny jím napadené krásně velké, slibují slušný výnos. Tento roztoč přenáší i virózy.

Sadbu prostokořennou vysazujeme na podzim od 20. září a na jaře podle průběhu vegetace, kontejnerovanou po celý rok. To se týká jak formy keřové, tak i stromků.

Další drobné ovoce

Sadba různých druhů drobného ovoce je dostupná ponejvíce v kontejnerech a to celou sezonu. Prostokořenné lze koupit lísky, okrajově zimolezy. Kontejnerované sazenice se ujímají lépe. Jen nesmí být v nádobě příliš dlouho, aby nevytvořily okolo celého vnitřního povrchu „mech“, neobalily ho kořeny a jemnými kořínky. U těch může být přesazení problematické. Ale vyřešit se to dá rozvolněním kořínků nebo rozseknutím tohoto balu.

Velké ovoce

Od začátku října (od 10. dne) se prodávají jabloně, hrušně, třešně, višně, meruňky, slivoně.

O čtrnáct dnů později se dobývají i broskvoně, ořešáky a mandloně. To platí pro území naší republiky. Tuzemské normy chrání zákazníka před prodejem podtržených a nevyzrálých stromků. Protože neplatí žádné omezení ohledně dovozu, setkáme se na trhu s broskvoněmi už někdy koncem září. Kšeft je kšeft, i když jde stranou kvalita.

Navíc u broskvoní, mandloní a ořešáků se doporučuje až jarní výsadba. Kdyby tak šlo, aby se prodávaly až na jaře. Ale nejspíše by se to setkalo s obrovským odporem zákazníků a polské broskvoně by v pochybné kvalitě zaplavily české obchody.

Stromky v dobré školce

Pečlivě založené stromky při prodeji v dobře vedené školce

  • Se stromky jabloní (rouby) od sousedů si můžeme přinést různé virózy (např. pestrolistost odrůdy Rubín a její mutace). Ze starších stromů se může šířit proliferace, zploštělost větví a další, podle místa odkud rouby jsou. Virózy působí nenápadně na snižování výnosů a kvalitu ovoce. A pak je tu ještě spála růžokvětých, bakterióza, která se v Česku usídlila před desítkami let a v některých sezonách vystrkuje drápky dost významně.
  • I hrušně mají své přenosné choroby, které strom nakonec zlikvidují.

U peckovin je stav ještě horší.

  • S přispěním zahrádkářů se virové neštovice (šarka) stávají všudypřítomnými. Bohužel, napadení tolerantní švestky či blumy se mnohde neřeší – vždyť jsou tolerantní a ovoce není nijak výrazně poškozené. Šarka se nespecializuje jen na slivoně, ale z běžného ovoce napadá i broskvoně a meruňky, z třešní a višní jen višeň plstnatou.

Kontejnerovaná sadba

Každá rostlina by měla být označená visačkou s názvem druhu a odrůdy, informací o případné podnoži.

Kontejnerovaná rostlina by měla být zakořeněná.

Substrát nesmí z kořenů po vytažení z kontejneru všechen opadat (kořeny by v takovém případě chybělo vlášení, byly by „holé“).

Prokořenění by mělo být přiměřené. Kořeny by neměly vyplňovat celý objem květináče. Svědčilo by to o dlouhé pobytu rostliny v nádobě.

Rostlina by měla mít obvyklé přírůstky, neměla by být zababčelá, bez nově přirůstajících výhonů. Takové rostliny sice v kontejneru přinášejí ovoce (kanadské borůvky, rybízy, angrešty, i jablůňky a peckoviny), ale po přesazení do volné půdy vyžadují velkou péči a řez, aby začaly růst, tak jak mají.

 

Prostokořenná sazenice

Má mít živé nezaschlé kořeny, při nastřihnutí s odpovídající barvou. Jestliže z nich jde část stáhnout, jsou nejspíše namrzlé.

  • Podle jakosti mají mít určitý počet výhonů o dané celkové délce.
  • Pupeny na výhonech nesmí být zavadlé, nebo dokonce suché, příliš rašící.

Jestliže je kůra na rostlině svraštělá, je evidentně zavadlá, raději nekupujeme. Nedáme na to, že prodavač řekne: „stejně to budete namáčet a po vysazení stříhat“. Pro začátečníka (vlastně pro každého!) by měla být sazenice v pořádku – jak v kořenech, tak v nadzemní části. Teprve časem získáváme zkušenosti s množením doma a zjistíme, co taková sazenice ještě zvládne. V ceně je i návěska – pas, ze kterého se dozvíme vše potřebné o sazenici, tak ať si domů neneseme prostě jen červený rybíz bez označení. V marketech, kde má možnost koupit sazenice s kořeny zabalenými s hrstí mokrého substrátu do strečové folie vsunuté do hezky barevně provedené krabičky často nepoznáme, o jakou rostlinu jde. Bývá tam obyčejně jen botanický název rostliny a sdělení o jaký druh jde.

Sazenice stromu má zpravidla dvě části – podnož a naštěpovanou odrůdu. Podnož může tvořit celý kmínek (vyšší tvary ovocných stromů, angrešty, rybízy), nebo jen kořenový systém (odrůda je naštěpována blízko nad zemí). Obě části by měly být objemově vyvážené.

  • Pozor na ujištění prodejce, že se nic neděje, pokud má stromek s krásně založenou korunkou dva silné kořeny bez větvení. V nejlepším případě po výsadbě ztratíme rok či dva, kdy kořeny regenerují a korunku budeme muset tvrdě zmenšit, v horším budeme mít drahé dříví na oheň.

Větve a kmínek musí být vyzrálé, nepoškozené, nesmí na nich být vidět, že strádají nedostatkem vody.

Také při prodeji by o stromky měl prodejce dobře pdečovat

Při nákupu se chvíli díváme, jak je o stromky postaráno. Jestliže je prodejce stále vrací do boxu a zahrnuje kořeny, je to pro stromky to nejlepší.

U podtržených stromků (broskvoní, mandloní, ořešáků, ale i ostatních) jsou listy odstraňovány násilím a pod jizvou, která má po listu zůstat, je zatržená kůra.

  • Nabídne-li vám na podzim prodávající, že stromek ostřihá, poděkujte mu, ale nechtějte to. Jedině snad olámané větvičky, nebo část terminálu, aby se vešel do tramvaje nebo auta. Nikdy ne na délku, jakou by měl nakonec mít, vždycky musí být delší.

Větve tvořící korunku opatrně stáhneme a svážeme, stromek (keř) doma na několik hodin (přes noc, ale třeba i na celý den) namočíme a chystáme se na sázení.

Foto autor a D. Auf

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Základ úspěchu. Velmi důležité informace. Děkujeme za shrnutí.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

25. 4. 2024

Výsevy a zeleninová zahrada ve vyšších polohách koncem dubna

I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.

zobrazit další rady a tipy
1
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x